Vrba

S. caprea Linné, 1753 - vrba jíva
S. viminalis Linné, 1753 - vrba košíkářská
S. repens Linné, 1753 - vrba plazivá
S. fragilis Linné, 1753 - vrba křehká
S. cinerea Linné, 1753 - vrba popelavá
S. × sepulcralis Simonkai, 1890 - vrba náhrobní
("smuteční vrba")
aj.

Vrba (Salix Linné, 1753) je rod rostlin z čeledi vrbovitých.

Synonyma

Capraea Opiz, 1852 (nom. nud.)
Gruenera Opiz, 1852 (nom. nud.)
Knafia Opiz, 1852 (nom. nud.)
Lusekia Opiz, 1852 (nom. nud.)

Popis

Vrby se vyznačují velikou proměnlivostí tvarů a vzrůstu, od drobných keříků přes keře po mohutné stromy. Jsou to dvoudomé rostliny s opadavými listy. Rod Salix je druhově velmi početný. Jen u nás v Čechách je popsáno v literatuře 25 druhů (včetně introdukovaných), kromě velkého množství kříženců mezi jednotlivými druhy. Původní výskyt vrb je znám ze všech kontinentů s výjimkou Austrálie a Nového Zélandu. Celkově se na světě počet druhů tohoto rodu odhaduje na 300 až 600.

Taxonomická poznámka

Vzhledem k velkému rozsahu tohoto rodu navrhl rakouský botanik, žijící v Čechách, Filip Maximilian Opiz v roce 1852 rozdělení rodu Salix na řadu menších rodů (viz synonyma); popis nově navržených rodů však nebyl platný (jednalo se o tzv. nomina nuda) a ani nebyl botaniky obecně akceptován.

Použití

Vrby se řadí mezi rychlerostoucí dřeviny, které jsou cíleně pěstovány pro produkci biomasy.

Méně kvalitní dřevo některých druhů se používá zejména pro výrobu obalů (beden) a překližek. Pružné letorosty jsou běžným materiálem v košíkářství.

Jsou též užívány jako okrasné stromy, zajména na břehu vodních nádrží a řek. Některé introdukované druhy, kříženci a kultivary miniaturního vzrůstu jsou vysazovány na skalkách.

Literatura

Květena České republiky, díl 2 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academia, 1990. - S. 458-464.

Vrbovité | Biomasa

Gourt Home::Gourt :: Vrba

Synonyma

Popis

Taxonomická poznámka

Použití

Literatura