Vítr je horizontální proudění vzduchu v atmosféře. Je vyvolané rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země. Při jeho popisu nás zajímá jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek.
Rychlost (síla) větru se klasifikuje buďto přesným určením jeho rychlosti (kilometry za hodinu, metry za sekundu, míle za hodinu), nebo ve stupních, které se určují odhadem podle Beaufortovy stupnice. Rychlost větru se v čase výrazně mění, proto se často udává průměrná rychlost větru (za určité období, např. 1 nebo 5 minut) a nárazová rychlost větru (maximální rychlost při jednorázovém nárazu).
Směr větru se udává dle směru, odkud vítr vane - buď přesněji pomocí azimutu (0 až 360°), nebo v meteorologii pomocí světových stran (zpravidla s přesností na 22,5°, tj. s rozlišením na S, SSV, SV, VSV a V směr).
Rychlost i směr větru se měří pomocí anemometru.
Vítr je odpradávna ničícím živlem i pomocníkem člověka. Vichřice spolu s povodněmi jsou největším zdrojem škod v podmínkách střední Evropy, při poslední velké vichřici v listopadu 2004 došlo k poničení velké části lesů Vysokých Tater. Vítr je jedním z hlavních činitelů působících erozi a zvětrávání hornin.
Letní monzun spočívá v nerovnoměrném zahřívání pevniny a oceánu. V létě teplo z pevniny stoupá vzhůru, protože se pevnina zahřívá rychleji než oceán, vzniká tlaková níže. Vlhký vzduch z oceánu je následně přitahován, zaráží se o vysoká pohoří těchto oblastí a stoupá po nich vzhůru. V horách se ochlazuje a principielně vznikají bouřlivé srážky nad těmito oblastmi (Čerapundží).
Zimní monzun je závislý na nerovnoměrném ochlazování, tedy suchý vzduch z pevniny je přitahován k oceánu, přičemž vzniká tlaková výše (nízký tlak se mění na vysoký). Z moří se nasává vlhkost a prouděním nakonec dochází ke sněhovým srážkám - nejvíce na japonských ostrovech (Hókaidó).
V současné době roste obliba větrných elektráren, jejichž výkon je ovšem spíše nižší (ty největší elektrárny dosahují 2 MW) a omezený na oblasti s trvalejším intenzivnějším větrem (roční průměr nejméně 4 m/s). Větší podíl větrné energie má Nizozemí, Dánsko a některé části Indie. V Česku je funkčních větrných elektráren minimum, ovšem uvažuje se o výrazném navýšení jejich počtu, zejména v severních pohraničních pohořích (Krušné hory 180–200).
Výhodou větrné energetiky je její obnovitelnost (žádná spotřeba fosilních paliv, nedochází k znečištění ovzduší ani k produkci odpadů), nevýhodou její závislost na povětrnostních podmínkách a nejasné účinky na obyvatelstvo a živočichy (hluk včetně infrazvuku, negativní vliv na krajinný ráz - zejména to platí o větším počtu elektráren na jednom místě.
Вятър | Vent | Vind | Wind | Άνεμος | Wind | Vento | Viento | Tuul | Tuuli | Vent | Vento | רוח | Vjetar | Szél | Vento | 風 | Ventus | Vējš | Wind (meteorologie) | Vind | Vind | Vent | Wiatr | Vento | Ветер | Wind | Ветар | Vind | ลม | Rüzgar | Вітер | Vint | 風