Třicetiletá válka

Třicetiletá válka (1618–1648) byl náboženský konflikt, ale zároveň i klasický mocenský boj o nadvládu v Evropě.

Vypuknutí války

Třicetiletá válka byla započnuta v Českém království jako původně bezvýznamný spor katolického vládce - Habsburků - a lidu hlásícího se k reformnímu odvětvím církve. Brzy se však tento náboženský spor zpolitizoval: protestanti začali vymáhat nejen uznání své víry, ale i ukončení absolutizmu, což císař Matyáš Habsburský rozhodně nechtěl dopustit. Tyto spory vyůstily 23. května 1618, kdy byly z oken Pražského hradu vyhozeni místodržící Slavata a Bořita z Martinic, kteří byli obviňovaní ze špatného zastupování Čechů. Tato událost se stala oficiálním začátkem války. Poté Matyáš zemřel a jeho nástupcem na českém trůně se měl stát již dříve schválený Ferdinand Habsburský Štýrský. Ten však byl katolík a především tvrdý zastánce absolutizmu. Proto jej zemský sněm odmítl a dosadil na trůn slabého Friedricha Falckého (jeho žena byla totiž příbuzná s anglickou královskou rodinou), který však panoval pouze přes jednu zimu (odtud přezdívka „Zimní král“). Ferdinand II. byl samozřejmě rozhořčen, a tak za podpory Španělska a Bavorska vytáhl s císařskou armádou proti špatně vyzbrojeným a početně slabším Čechům. Rozhodující střetnutí s českou armádou se odehrálo 8. listopadu 1620 na Bílé hoře...

Česko-falcká válka (1618–1623)

Po porážce v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 skončila krátká vláda Fridricha V. a „zimní král“ utekl z Čech do Anglie. Mezitím Tilly dobýval jeho území na Rýnu. V návaznosti na to byl potlačený protestantský odpor v Rakousku a jižním Německu. Původně jen regionální konflikt se velmi rychle rozšířil. Bavorský vévoda Maximilián II. obdržel jako odměnu za své služby Horní Falc a hodnost kurfiřta od svého vyobcovaného bratrance Fridricha V.

Dánsko-dolnosaská válka (1623–1630)

Na stranu protestantů se totiž přidal dánský král Christián IV., ale již roku 1626 jej císařský generál Tilly v bitvě u Lutteru porazil. Císař Ferdinand II. vydal 6. března 1629 restituční edikt, v němž ruší sekularizaci církevního majetku, provedenou protestanty.

Švédská válka (1630–1635)

1630 přispěchali německým protestantům na pomoc Švédové vedení Gustavem Adolfem II. a porazili Tillyho vojsko v bitvě u Breitenfeldu (nedaleko Lipska). Následně se dostali až k Mnichovu, který 1632 zabrali, ale zastavili se u města Kronach, které nedobyli.

Švédsko-francouzská válka (1638–1648)

Boje této fáze probíhaly jak v Česku, tak v Německu. V roce 1645 bylo neúspěšně obléháno město Brno.

Ukončení války

V roce 1648 ve městech Osnabrüick a Münder ve Vestfálsku (Severozápadní Německo) byla zahájena mírová jednání. Proto se uzavřená dohoda nazýva Vestfálský mír.

Kompromisní podmínky míru:

Svatá říše římská: stal se z ní svazek nezávislých států s formální hlavou státu – císařem, který bude volen z rodu Habsburského
Habsburkové: absolutní moc v jejich dědičných zemích (země Koruny české, Rakousko)
Švédsko: uhájilo výsadní postavení v okolí Baltu
Český stát: ztratil Horní a Dolní Lužici a byl uvrhnut do naprostého mocenského područí Habsburků na staletí (do roku 1918)

Podívejte se také na

Externí odkazy

Ztráty na životech obyvatelstva během třicetileté války v procentech