Sval (latinsky musculus) je orgán, jehož funkcí je umožnění aktivního pohybu organismu nebo jeho části. Svaly mají schopnost přeměnit chemickou energii živin v kinetickou energii (30%) a teplo.

Obecně

Sval je složen ze svalové tkáně, která má schopnost stažení (kontrakce), ke kterému dochází na nervový podnět, a různého množství vaziva.

Základní vlastností svalové tkáně je právě její schopnost se kontrahovat, což je umožněno speciálními vláknitými strukturami uloženými v cytoplasmě všech svalových buněk, myofibrilami. Myofibrily jsou složeny z uspořádaných molekul aktinu a myosinu. Za určitých podmínek dochází k zasouvání tenkých aktinových vláken mezi tlustá vlákna myosinová, myofibrila se zkrátí a dojde ke kontrakci. Stah svalu je podkladem pro veškerý svalový pohyb.

Svalový stah je důsledkem řetězce chemických reakcí, k jejihž proběhnutí je potřeba splnění několika podmínek, v první řadě podráždění svalu a dostatečná zásoba energie ve svalu.

Existují dva základní typy svalové tkáně:

• Příčně pruhovaná svalovina
• Hladká svalovina

Příčně pruhovaná svalovina

Pod mikroskopem můžeme pozorovat žíhání, které je způsobeno pravidelným střídáním aktinu a myosinu v myofibrilách.

Kosterní sval

Kosterní svalstvo je tvořeno příčně pruhovanou svalovinou a obvykle se upíná ke kostem. Je ovladatelné vůlí a díky němu se tělo pohybuje. Je to například jazyk, svaly hlavy a končetin, ale i bránice, hlavní dýchací sval savců.

Je tvořen dlouhými vlákny (až 40 cm), tvořené v podstatě jednou, ale mnohojadernou buňkou, rhabdomyocytem.

Kosterní sval jako orgán je kromě svalové tkáně tvořen mnoha specializovanými vazivovými útvary, které usnadňují a umožňují jeho funkci.

Srdeční sval

Srdeční svalovina se značně podobá příčně pruhované, vlákna však nejsou tak dlouhá a jsou uspořádaná ve více směrech.

Není ovladatelný vůlí a tvoří téměř celou srdeční stěnu.

Hladká svalovina

Je evolučně původnější, u bezobratlých je často jediným typem svalové tkáně v jejich tělech. U savců je přítomna pouze jako vůlí neovladatelná svalovina stěn cév, trávicí trubice, vývodů žláz, dělohy nebo svalů jako je vzpřimovač chlupu nebo svaly duhovky oka.

Na podnět reaguje pomaleji než příčně pruhovaný sval.

Hladká svalovina není tvořena vlákny, ale samostatnými buňkami vřetenovitého tvaru, v jejichž cytoplasmě myofibrily nejsou uspořádané jako u příčně pruhovaného svalu, takže ani pod mikroskopem nemůžeme pozorovat příčné žíhání.

Duhovka

V duhovce oka můžeme nalézt hladké svaly které při větším množství světla zmenší zorničku a pří jeho nedostatku ji zase roztáhnou, takže do oka proniká ideální množství světla.

Vzpřimovač chlupu

Vzpřimovač chlupu je sval v kůží, který po podráždění vzpřímí chlup. Signálem k jeho stahu může být pocit chladu („husí kůže“), vzpřímením chlupů dojde ke zlepšení izolační schopnosti chlupového pokryvu těla, chlupy se mohou vzpřímit ale i v důsledku stresu (naježený ocas kočky).

Podívejte se také na

• Mechanismus svalového stahu

Obecná histologie | Pohybová a opěrná soustava

عضلة | Múscul | Muskel | Muskulatur | Muscle | Muskolo | Músculo | Lihaskudokset | Muscle | שריר | Otot | Muskulo | Muscolo | 筋肉 | 근육 | Raumuo | Мускул | Spier (anatomie) | Muskel | Muskel | Mięsień | Músculo | Мышцы | Muscle | Svalové tkanivo | Mišica | Мишићно ткиво | Muskel | Masel | Kas | М'язи | 肌肉