Socialismus

Socialismus (z latinského socialis družný, společenský) je v užším slova smyslu demokratická ideologie, která klade hlavní důraz na solidaritu a která věří, že by ekonomika i další odvětví společnosti měly být do značné míry centrálně řízeny. V širším slova smyslu zahrnuje vedle demokratického socialismu též komunismus.

Vývoj socialismu

Původ slova socialismus se datuje do počátku 19. století. Filozofické kořeny socialismu jsou však mnohem starší, objevují se nejdříve u Platóna, mnohem později u Thomase Mora, na kterého navázali socialisté Charles Fourier a Robert Owen. K předchůdcům socialismu se rovněž řadí Jean Jacques Rousseau a frakce zběsilých velké francouzské revoluce, která také přinesla nový pohled na lidská práva.

V době průmyslových revolucí 19. století se socialistická ideologie vytvářela ve Francii, Velké Británii a Německu, kde byli nejvýznamnějšími představiteli Karl Marx a Friedrich Engels. Jejich materialisticky zaměřená teorie s tzv. marxistickou periodizací dějin předpokládala, že dělnická třída, nositel třídního boje, převezme moc v socialistické revoluci, kterou zapříčiní nerovnováha mezi výrobními silami a výrobními vztahy. Mimo marxismus stály teorie družstevnictví (navrhnuté Ferdinandem Lassalem) či anarchistická filosofie. Tyto prvky ovšem socialismus také silně ovlivnily.

Organizace socialistických hnutí začala již ve 30. letech 19. století vznikem Svazu spravedlivých (následně Svazu komunistů). Mezinárodní význam měla Internacionála.

V 80. letech došlo v Německu ke sjednocení marxistů a zastánců družstevnictví. Tím byla vytvořena sociálnědemokratická strana s tzv. Gothajským programem.

V 90. letech začíná další štěpení sociální demokracie.

ortodoxní marxismus: Karl Kautsky
revizionismus: Edward Bernstein. Poukazoval na to, že ekonomické a politické předpovědi marxismu se nepotvrdily. Požadoval dosáhnout cíle socialismu parlamentní cestou.
revoluční (marxismus)
1. demokratický: Rosa Luxemburgová
2. komunistický: Vladimir Iljič Uljanov. Revoluci musí zorganisovat malá hrstka předvoje dělnické třídy.

Po první světové válce došlo kvůli přetrvávajícím rozporům k faktickému rozštěpení socialistického hnutí. Zatímco extrémní socialistická platforma dala vzniknout komunistickým stranám, z umírněného sociálnědemokratického směru se vytvořily strany blízké levostředové orientaci. Koncem 20. století marxistická varianta socialismu vlivem kulturně politických a ekonomických událostí pozbyla většího významu.

Teorie socialismu

Od 19. století se slovo socialismus široce rozšířilo a bylo používáno různě na různých místech a v různých dobách jak jedinci a skupinami, kteří se považovali za socialisty, tak jejich oponenty. I když jsou rozdíly mezi jednotlivými skupinami socialistů velké, téměř všechny se shodují na tom, že mají své kořeny v zápasech dělníků v devatenáctém a dvacátém století a že jednají podle principů solidarity a obhajují sociálně-spravedlivou rovnostářskou společnost s plánovaně řízenou ekonomikou, která se vyznačuje upřednostňováním práv a zájmů kolektivu (většiny) před těmi individuálními a společenským pojetím práce - socialisté usilují o zespolečenštění výrobních prostředků a likvidaci společenských tříd. Takový model řízení společnosti, dle jejich názoru, bude přinášet prospěch všem bez rozdílu, nikoliv jen malé skupině.

Podle marxismu-leninismus je socialismus první fáze komunistické společenské formace; společnost, která vznikne, když socialistická revoluce porazí kapitalismus. Po vybudování beztřídní společnosti nastane druhá fáze komunistické společenské formace.

Podívejte se též na

Externí odkazy

Socialistický realismus - plakáty a dokumenty

Socialismus

Gourt Home::Gourt :: Socialismus

Vývoj socialismu

Teorie socialismu

Podívejte se též na

Externí odkazy