Planeta

Related Topics:
Planetariums :: Planetary_Defense :: Planetary_Nebulae :: Planetarion :: Planetary_Sciences :: Planetary_Grids_and_Ley_Lines :: Planetary_Anomalies :: Planeta_del_Tesoro,_El

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés - „poutníci“) nebo oběžnice je těleso značného objemu, jehož hmotnost je menší než 80 MJ (hmotností Jupiteru), které obíhá na oběžné dráze kolem hvězdy a které neprodukuje žádnou nebo velmi málo energie prostřednictvím termonukleárních reakcí.

Charakteristika

Vznik

Předpokládá se, že planety vznikly ze smršťující se mlhoviny, z které se zformovala také jejich mateřská hvězda. Prvotní planety (protoplanety) vznikly nashromážděním plynu a prachu obíhajícího protohvězdu v hustém protoplanetárním disku předtím, než v jádru hvězdy začala termonukleární reakce a sluneční vítr odfoukl zbylý materiál pryč.

Energie

Uvnitř planety neprobíhají žádné termonukleární reakce, které by produkovaly energii. Všechnu vyzařovanou energii získávají planety z gravitačních, mechanických a termodynamických jevů, rozpadů radioaktivních prvků, shromažďování a odrážení energie z centrální hvězdy.

Ve sluneční soustavě

Kromě Země (která ve starověku nebyla považována za planetu) jsou všechny planety ve sluneční soustavě pojmenované podle řeckých a římských bohů; některé neevropské jazyky, jako například čínština, však používají odlišné názvy.

Měsíce jsou také pojmenované podle bohů a postav z mytologie (převážně klasické) nebo podle postav z Shakespearových her (měsíce Uranu). Asteroidy můžou být nazvané podle uvážení svých objevitelů, podle téměř kohokoliv nebo čehokoliv (zakázaní jsou např. politici, názvy podléhají schválení terminologické poroty Mezinárodní astronomické unie). O pojmenování planet a jevů na nich se stará planetární terminologie.

Uznané planety

Podle rozhodnutí autority Mezinárodní astronomické unie je v sluneční soustavě devět planet, tedy „dominantních“ těles obíhajících kolem Slunce. Jsou to (vzestupně podle vzdálenosti od Slunce):

Merkur (☿)
Venuše (♀)
Země (♁)
Mars (♂)
Jupiter (♃)
Saturn (♄)
Uran (♅)
Neptun (♆)
Pluto (♇) (oběžná dráha Pluta leží zčásti uvnitř oběžné dráhy Neptunu; někteří astronomové považují Pluto jen za větší asteroid a nikoliv za skutečnou planetu)

Definice planety

Sluneční soustava se skládá ze Slunce, planet, planetek, meteoroidů a meziplanetárního plynu a prachu (řazeno podla velikosti). Velká tělesa Sluneční soustavy, která mají rozměry větší než Pluto a nepatří mezi měsíce planet, označujeme jako planety. Menší tělesa se nazývají planetky (nebo také asteroidy). Hranice mezi planetami a planetkami není ostrá. Tato hranice a přesná definice planety je v současné době zdrojem sporů.

Příkladem buď samo Pluto. Jestliže za planetu považujeme těleso, které vzniklo při vzniku sluneční soustavy z protoplanetární mlhoviny nabalováním hmoty na sebe (viz výše), pak Pluto mezi planety nepatří. Jeho velikost je podstatně menší než velikost kterékoliv jiné planety. Také jeho složení se mnohem více podobá ledovým měsícům Saturna, než planetám (průměrná hustota Pluta je 2 g/cm³, Marsu 4 g/cm³). Předpokládá se, že všechny další tělesa za drahou Neptunu (TNO, transneptunická tělesa) jsou rovněž složením podobna Plutu, čili hrouda kamení a ledu (viz výše ledové planety). Nicméně, IAU (Mezinárodní astronomická unie) v roce 1999 shodla, že budeme mít 9 planet. Dá se tedy říct, že z nomenklaturního hlediska máme planet devět, ale z hlediska kosmogonického pouze osm.

V roce 2005 po objevu dalších velkých těles za drahou Neptuna se opět začalo diskutovat na téma definice planety. Jedním z podnětů bylo rozhodnutí Amerického přírodopisného muzea (American Museum of Natural History) v New Yorku vyřadit Pluta ze seznamu planet. Devatenáctičlenný panel pak navrhl definici planety upřesnit přídavnými jmény. Podle tohoto návrhu by pak byly tři druhy planet:

terestrické planety (terrestrial planets)
obří plynné planety (gas-giant planets)
transneptunické planety (trans-Neptunian planets)

Proti poslednímu druhu jsou výhrady, že není vhodné definovat typ těles podle jejich umístění ve Sluneční soustavě a vzniklo alternativní označení ledoví trpaslíci (ice dwarfs).

10. planeta nebo 8 planet?

V roce 2003 bylo objeveno těleso 2003 UB313, které se ukazuje být větší než Pluto. Na astronomické konferenci v roce 2006 v Praze se rozhodne, zda bude uznáno za planetu, nebo po dlouhých diskuzích tuto výsadu ztratí i Pluto.

Další objekty sluneční soustavy, podobné planetám

Nedávno objevený objekt 90377 Sedna obíhá Slunce ve vzdálenosti 13 miliard kilometrů, což je třikrát dále než Pluto. Průměr Sedny, pojmenované podle inuitské bohyně moře, není stále přesně známý, odhaduje se na 1/2 až 3/4 průměru Pluta, což je 1180 až 2360 km. Několik zdrojů již informovalo o Sedně jako o desáté planetě ^*, všeobecně však astronomové tuto skutečnost neakceptují.

Další "možná planeta" je 90482 Orcus, objekt oběžnou dráhou a velikostí podobný Plutu. Mezi dalšími kandidáty jsou např. 50000 Quaoar a 20000 Varuna.

V současnosti považováno za téměř vyloučené, aby se našlo těleso, jehož velikost by byla srovnatelná nebo větší než např. Marsu nebo Merkuru. Viz http://www.princeton.edu/~willman/tno-comet/ a http://www.johnstonsarchive.net/astro/tnos3.gif .

V různých obdobích historie se uvažovalo o několika hypotetických planetách, jako například Planeta X (předpokládaný výskyt za oběžnou dráhou Pluta) nebo Vulcan (s možnou oběžnou dráhou mezi Merkurem a Sluncem), které byly předměty intenzívního, ale neúspěšného hledání.

Klasifikace

Astronomové rozlišují mezi malými tělesy Sluneční soustavy, jako jsou planetky, komety a transneptunická tělesa, a mezi skutečnými planetami.

Planety v sluneční soustavě lze rozdělit podle složení do víc kategorií:

terestrické nebo též kamenné — planety podobné Zemi, složené převážně z hornin: Merkur, Venuše, Země, Mars
joviální nebo též plynní obři — planety podobné Jupiteru, jejichž materiál je tvořen převážně z plynů: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
- uranské nebo též ledoví obři — podkategorie plynných obrů lišící se vyčerpáním vodíku a hélia a významným podílem hornin a ledu: Uran, Neptun
ledové planety — někdy se uvádí tato třetí kategorie, ve které jsou tělesa jako Pluto, složené převážně z ledu. Tato kategorie „ledových“ těles zahrnuje také neplanetární tělesa, jako například ledové měsíce vnějších planet naší sluneční soustavy (například Triton).

Osm kamenných a plynných planet je všeobecně uznáváno jako hlavní planety. Ceres byl po svém objevení označený jako planeta, ale poté, co bylo nalezeno mnoho podobných objektů, byl překlasifikován na asteroid. Na základě nedávných objevů těles za oběžnou dráhou Neptunu, které se podobají Plutu svou oběžnou dráhou, velikostí a složením, si mnoho lidí myslí, že Pluto by mělo být definováno spíše jako planetka. Například Mike Brown z Caltechu definuje planetu jako každé těleso v sluneční soustavě, které je hmotnější než celková hmotnost všech ostatních těles na podobných oběžných drahách. Podle této definice by Pluto ani Sedna nebyly planetami.

Mnoho lidí považuje Zemi a Měsíc za dvojplanetu z několika důvodů:

Měsíc, měřený podle svého průměru, je 1,5× větší než Pluto.
Gravitační síla, kterou působí Slunce na Měsíc, je větší než ta, kterou působí na Měsíc Země (asi 2,2×).

Druhá skutečnost není v sluneční soustavě ojedinělá, pro tak velký satelit je však neobvyklá. Jiné měsíce, na které působí Slunce větší gravitací než jejich mateřská planeta, jsou:

Nejvzdálenější měsíc Jupiteru (S/2003 J; 1,5×)
Nejvzdálenější měsíc Uranu (S/2001 U 2; 1,2×)
Dva najvzdálenější měsíce Neptunu (S/2002 N 4 a S/2003 N 1; 2,1×)
Několik měsíců asteroidů (například S/2001 (22) 1 Linus 1,6×; S/1998 (45) 1 Petit-Prince 2,8×; S/1993 243 (1) 1,3×; a, najnápadnější, S/2001 (66391) 1 625×)

Exoplanety

Exoplanety jsou planety, která se nacházejí mimo naší Sluneční soustavu. Jejich objevení je spojeno s pokrokem techniky, která nám v posledních letech poskytla prostředky pro jejich nalezení.

Před rokem 1990 bylo známých jen devět planet, všechny v naší Sluneční soustavě; v současnosti (březen 2006) je jich známých 184 a všechny nově objevené jsou planety mimo naši sluneční soustavu – exoplanety.

Mezihvězdné planety

Mezihvězdné planety jsou samotáři v mezihvězdném prostoru, kteří nejsou gravitačně spojeni se žádnou hvězdnou soustavou. Dodnes není známá žádná mezihvězdná planeta, jejich existence je však považována za možnou na základě toho, že výsledky počítačových simulací původu a vývoje planetárních systémů často obsahují procesy zformování a následného odvrhnutí těles o značné hmotnosti.

Externí odkazy

Planetární pohyby (anglicky)
Planetární výpravy NASA (anglicky)
Pracovní definice „planet“ (anglicky)
Stránka Dana Greena o členění planet (anglicky)
Gravitační zákony: Přirozenost a smysl označení planeta; S. Alan Stern; March 22, 2004 (anglicky)
Seznam exoplanet anglicky na stránkách NASA
The Planets (anglicky)

Planety

Gourt Home::Gourt :: Planeta