Neutralita je pojem mezinárodního práva vyjadřující, že stát není členem žádného z válčících bloků a může tedy spolupracovat s oběma.

Latinské zájmeno neuter je složeno z předpony ne- a zájmena uter a znamená žádný z obou.

V mezinárodním právu neutralitu upravuje pařížská deklarace z roku 1856, V. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v pozemní válce) a XIII. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v námořní válce). Dočasně neutrální bylo Rakousko za krymské války či Švédsko za druhé světové války. K neutrálním zemím dnes patří Irsko, Rakousko, Švédsko a Švýcarsko.

Je sporné, zda stát může neutralitu vyhlásit jednostranně jako Belgie nebo Norsko před druhou světovou válkou. Od druhé světové války je neutralita ve sporu Dobra a Zla považována za nemravnou. Standardní členství v OSN neutralitu znemožňuje, neboť každý členský stát je povinen se podřídit resoluci Rady bezpečnosti.

Švýcarsko

---

Prototypem neutrálního státu je Švýcarsko, jehož permanentní neutralita je mezinárodně uznána.

Od dob studené války je však – ostatně jako i u jiných zemích, viz např. Francie, SSSR, Velká Británie – kritisována jeho spolupráce s nacistickým Německem. U Švýcarska jsou uváděny: uzavírání hranic před uprchlíky, vracení Židů zpravidla od hranic, vydávání majetku Židů pod nacistickým tlakem, zatajení a přivlastnění si bankovních kont Židů, kteří zahynuli při holocaustu.

Externí odkazy

---

• Merriam–Webster – etymologie

Mezinárodní politika | Mezinárodní právo

Неутралитет | Neutral country | Neutralismo | 中立国 | Neutralitetas | País neutro | Nevtralnost | Neutralitet | 中立國