Podnebí neboli klima je dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a dnes i člověkem. Podle měřítka rozsahu, v němž se podnebí uplatňuje, se rozeznává makroklima, mezoklima, místní klima a mikroklima. Mikroklima uzavřených prostor se označuje jako kryptoklima.
Studiem podnebí se zabývá klimatologie. Popis podnebí pro určitou oblast, obvykle pro hydrometeorologicky uzavřený celek – povodí, se nazývá klimatografie. Podnebí se popisuje pomocí klimatických prvků, což jsou statistické charakteristiky odvozené z prvků meteorologických. Základními jsou průměry teploty vzduchu a průměrné úhrny srážek. Stručné a souhrnné informce jsou nejčastěji prezentovány v klimagramech (klimogramech).
Na Zemi rozlišujeme různé podnebné (klimatické) pásy: tropický, subtropický, mírných šířek a polární (arktický a antarktický). Pro každý pás jsou stanoveny intervaly hodnot základních klimatických prvků teplota, srážky, sluneční svit, ale i další. Dále rozlišujeme klima měst, klima hor, klima uzavřených prostor, apod.
Slovo klima má původ v řeckém klimein = sklánět se.
Klimatické pásy | Meteorologie | Země
Klimaat | مناخ | Климат | জলবায়ু | Clima | Klima | Klima | Climate | Klimato | Clima | Kliima | Ilmasto | Climat | Clima | אקלים | Klima | Éghajlat | Clima | 気候 | 기후 | Клима | Klimaat | Klima | Klima | Climat | Klimat | Clima | Климат | Climate | Podnebie | Podnebje | Клима | Klimat | Клімат | 氣候