Kalendář

Calendário Asteca.jpg Kalendář je systém pro měření a označování času v periodách dnů a delších.

Kalendář je také fyzické ztvárnění tohoto systému - například nástěnný nebo stolní kalendář.

V přeneseném smyslu se používá toto označení i ve výpočetní technice (Kalendář událostí).

Samo slovo kalendář pochází z řeckého slova oznamovat. Latinsky calandae znamenalo první den každého měsíce.

Kalendář je obvykle založen na počítání astronomických jevů - rotace Země (dny), oběžné době Měsíce (měsíce) a oběhu Země kolem Slunce (roky). Podle druhu astronomického pozorování, na němž je založen, se rozlišuje nejčastěji

lunární kalendář snad nejstarší, založený na pozorování měsíčních fází (islámský kalendář).
solární kalendář tj. sluneční, založený na délce oběhu země okolo Slunce

(Indický, makedonský, perský, egyptský, římský a také juliánský a gregoriánský kalendář).

smíšený lunisolární kalendář kombinuje dva předchozí. (Čínský, japonský, řecký, a židovský kalendář).

Druhy kalendářů, které je užitečné znát

Islámský

Islámský kalendář je čistě lunární. Byl zaveden chalífou Umarem roku 637. Jeho počátek byl stanoven na rok 622 (hidžra).

Juliánský

Juliánský kalendář 12 měsíců v roce, a v nich dohromady 365 dnů s tím, že o přestupných letech byl přidán jeden den v únoru, přesto však byla odchylka brzy neúnosná a tak vznikl Gregoriánský kalendář.

Gregoriánský

Gregoriánský kalendář počet přestupných let zredukován, odchylka kalendáře je skutečně minimální a do dneška jej používáme, ale již se objevují snahy o vytvoření tzv Věčného kalendáře, kde by odchylka neexistovala.

Méně používáné druhy kalendářů

Keltský kalendář

Dosud nebylo prokázáno, že by se až do dnešní doby dochoval nějaký kalendář, který skutečně vytvořili Keltové, ale spekuluje se, že jejich dílem je tzv kalendář z Coligny a samozřejmě je to jedna z alternativ využití podivných seskupení velkých kamenů, jako například Stonehenge. Druidové se mohli řídit podle Slunce a Měsíce a protože byli maximálně spjati s přírodou, byly výsleky neobyčejně přesné. Aby vyřešili nepříjemnost s přebývající čtvrtinou dne v roce, oddělili rituálně-zemědělskou část kalendáře od časoměrně-ekonomické. Náboženský rok tak začínal Samhainem (stěhovavý svátek, slaví se počátkem listopadu) a obyčejný rok první z dvanácti svatých nocí, které začínají dva dny po svátku Yule (zimní slunovrat 22. prosince). Časoměrné měsíce se pojmenovaly po prvních 13 stromech oghamu B, L, N, F, S, H, D, T, C, M, G, NG, R a každému byl přisouzený stejný počet 28 dnů. Zbylý den navíc se zasvětil jmelí a slavil se mezi Yule a začátkem roku, tedy 23. prosince. Zhruba jednou za čtyři roky se jmelí zasvětily dva dny. Měsíc měli rozdělený na dva „týdny“ o 14-ti dnech (doba mezi novm a úplňkem).

Republikánský (Francie)

Existoval na konci 18 století ve Francii 3. fázi Francouzské buržoazní revoluce (také Diktatura Jakobínů červen 1793 až červenec 1794), když se Jakobíni snažili tvrdým prosazovaním provézt revoluci a zároveň nahrazovali vše zažité, především to, co mělo křesťanské kořeny. Kalendář byl zaveden 24. 11. 1793, rok začínal podzimní rovnodenností—první rok byl tedy 22. 9. 1792. Měsice: Podzim: vendémaire (měsíc vinobraní), brumaire (měsíc mlh), frimaire (měsíc jinovatky), Zima: nivôse (měsíc sněhu), pluviôse (měsíc dešťů), ventôse (měsíc větrů), Jaro: germinal (měsíc rašení), floréal (měsíc květů), prairial (měsíc luk), Léto: messidor (měsíc žní), thermidor (měsíc horka, koupelí), fructidor (měsíc plodů); měly tři týdny po deseti dnech (dekády). Dny se jmenovaly podle praktických věcí, potřebných k přežití (den ovoce, lilku, …). Nejvýznamnější svátek (Nejvyšší bytosti=rozum) byl v červnu. Zavedení kalendáře přineslo ve Francii obrovské zmatky, ani v průběhu ani po skončení jakobínské diktatury jej nepoužívali všichni a postupem času zmizel úplně. „Oficiálně“ byl zrušen Napoleonem v roce 1804 (byla to jedna z podmínek koncilu, aby se Francie mohla stát císařstvím).

Řecký

Řecký den začínal východem slunce. Kalendářním mezníkem byl první den první olympiády (8. červenec r. 776 př. nar. Krista.) Olympiády se označovaly pořadovými čísly ve čtyřročních intervalech. Roky měly 12 nebo 13 měsíců po 29 nebo 30 dnech. Měsíc u starých Řeků se dělil na 3 dekády po 10 dnech. Pro měsíce s 29 dny se druhá dekáda zmenšovala o 1 den. (Od 87. olympiády platil tzv. Metonův 19letý cyklus a od 3. roku 112. olympiády platil 76letý Kalipův cyklus, který se rovnal čtyřem Metonovým, ze kterých čtvrtý byl zkrácen o 1 den)

Židovský kalendář

Židovský kalendář Den začíná západem slunce, již z Bible (respektive starého zákona, neboli Tóry) má týden sedm dnů (od posledního dne, který se nazýval „šabat“ pochází naše sobota). Začátek roku byl určován „modelem“ tj. novoluním, které je nejbližší podzimní rovnodennosti. Kalendář považuje první rok stvoření světa (7. říjen r. 3761 př. nar. Krista) za první rok první epochy (tišry). Roky se dělí na jednoduché (353, 354 nebo 355 dnů) a přestupné (382, 384, nebo 385 dnů) a obě tyto kategorie se dělí na krátké normální a dlouhé. Jednoduché, normální mají 12 měsíců. V přestupných letech mezi 6. měsícem (adar) a 7. měsícem (nizan) byl zařazován nový měsíc-veadar.

Bahá’í kalendář

Bahá’í kalendář, nebo též Badí’ (nový) kalendář, je příkladem solárního kalendáře, který se běžně používá v Bahá’í víře.

Podívejte se také na: