Jeskyně

Jeskyně je podzemní dutina, vytvořená přirozenou cestou. Vzniká většinou vymíláním nebo vymýváním horniny, obvykle vápence podzemními prameny. Existují ale také jeskyně v jiných horninách, vzniklé jinými způsoby. Průzkumem a mapováním jeskyň se zabývá speleologie.

Jeskyně jsou ve většině případů vyzdobeny následným srážením vápence z vody, kdy nám vznikají sekundární krasové jevy jako například krápníky, závoje atd.

Dělení jeskyň

Ledové jeskyně - jsou jeskyně, ve kterých je výzdoba tvořena zmrzlým ledem. Krápníky jsou vlivem panujících nízkých teplot potlačeny a jsou nahrazeny krápníky a ledovými plochami.
Podmořské jeskyně - jsou jeskyně, které vznikají chemickým rozpouštěním slanné vody. Jeskyně jsou většinou zcela zaplaveny a tak u nich nedochází k tvorbě sekundárních útvarů.
Podzemní jeskyně - jsou krasové jeskyně s typickou krasovou výzdobou značného rozsahu. Vznikají převážně ve vápencových oblastech, ale také v solném krasu, dolomitech atd.
Kaverny
Pseudokras - vzniká sopečnou činností, jedná se o jeskyně vzniklé lávovým překryvem

Vznik jeskyně

Jeskyně z pravidla vzniká v krasových oblastech, kde dochází k chemické reakci vody s horninou, která má rozpouštěcí schopností. Voda, která se dostává na zem většinou v podobě srážek se začíná vsakovat do podloží. Vzhledem k tomu, že skalní bloky nejsou jednolité, ale jsou protkány prasklinami či puklinami, dochází v saku vody po těchto přirozených drahách. Voda rozpouští okolní horninu, čímž dochází ke zvětšování těchto prasklinek na pukliny. V delším časovém horizontu dochází ke vzniku mohutných podzemních prostor, které nazýváme jeskyně.

Vlivem narušení podloží vlivem jeskyně se stává, že se může zřítit část jeskynního stropu, čímž vznikne propast, která se stane přirozeným vstupem do jeskyně. Jeskyně se často vzájemně propojují - hovoříme o jeskyním komplexu.

Pro existenci jeskyní je důležitá hladina podzemní vody, jelikož její kolísání může mít za následek vznik pater v jeskyním komplexu. Dříve byla hladina podzemní vody například výše a tak docházelo k rozpouštění skály v určité výšce, potom co klesla hladina podzemní vody, dochází k rozpouštění o několik metrů níže, což má za následek vznik dalšího patra. Tento jev se může několikrát opakovat a tak se setkáváme s více patrovými jeskyněmi.

Život

Jeskyně patří k nejnehostinnějším místům na Zemi. Celý rok v nich panuje tma a zima, někdy teplota po celý rok nepřekročí 0° C. Přesto existují formy života, které se na takové prostředí adaptovaly. Nejznámější z nich jsou netopýři, dále také slepé jeskynní ryby a z rostlin to bývají různé druhy jednoduchých mechů. Zajímavostí je, že některe uztavřené jeskyní komplexy mají vyvinutý rozdílné atmosférické podmínky, na které jsouzde žijící organismy adaptované a jsou na nich existenčně závislé.

Jeskyně se staly prvními stálými příbytky lidí v dávných dobách, kteří v nich hledali útočiště před okolním světem. Jeskyně se staly jejich příbytky a místy, kde se rozvíjela umělecká tvorba. Do dnešních dnů se nám zachovaly vyobrazená zvířata, denní činnosti na nástěnných malbách.

Známé jeskyně

ČR

svět

Podívejte se

Geologická terminologie | Karsologie | Přírodní útvary | Speleologie