Mezozoikum

Mezozoikum (česky druhohory) je geologické éra, spadající do eonu fanerozoikum. Zahrnuje 3 periody: (od nejstarší) trias, jura, křída.

Vývoj planety

Začaly asi před 240 mil. let a skončily před 65 mil. let. Rozpadem Pangey vznikly základy současných pevninských desek, které se od sebe pomalu vzdalovaly. Z hlediska horotvorné činnosti byla větší část druhohor klidná, v křídě začalo Alpínské vrásnění, které pokračovalo během třetihor a čtvrtohor. Jeho činností vznikly Alpy, Karpaty, ale také Himálaj, Kordillery, Andy apod. Klimaticky začátek druhohor navazoval na suchý a teplý perm. Proto se vyskytovalo mnoho suchých lesů i pustin. V juře a křídě bylo podnebí vlhké a teplé. Během druhohor proběhla 2 hromadná vymírání = na konci triasu a na konci křídy. Příčinami byly hlavně klimatické změny a kompetice (soutěžení) mezi organismy. Na křídovém vymírání se podílela i magmatická činnost a dopad asteroidu na Zemi.

Vývoj rostlin

Vývoj rostlin byl poznamenán suchým klimatem počátku druhohor. Přesličky. plavuně a většina kapradin se ve druhohorách vyskytovaly již jen jako byliny. Vymřely rovněž kordaity, ale nahosemenné rostliny dosáhly celkově vůdčího postaveni. Mezi nimi se rozvíjely zejména cykasy. jehličnany a jinany. Na přelomu triasu a jury se objevily i krytosemenné rostliny. V křídě se již vyskytovaly i krytosemenné dřeviny a listnaté lesy začaly postupně zatlačovat lesy nahosemenných rostlin. Druhohorní vegetace se podílela na vzniku hnědého uhlí.

Vývoj živočichů

Ve vývoji bezobratlých je důležitý především rozvoj hmyzu, který probíhal v souvislosti s vývojem krytosemenných rostlin (potravní zdroje...).

Mezi rybovitými obratlovci se vyvíjely především kostnaté ryby. které se na konci druhohor staly ve vodě vůdčí skupinou a podílely se i na zatlačení mnohých vodních plazů. Výrazný byl také rozvoj paryb (žraloci). Mezi obojživelníky vymírají krytolebci a objevily se vyspělejší skupiny, nejprve ocasatí, později žáby.

Druhohory jsou však především věkem plazů. Mezi nimi jsou pro další vývoj obratlovců nejvýznamnější 2 skupiny:

1. Jamkozubí plazi (thekodonti)

Zpravidla drobnější pohybovali se po zadních končetinách, byli velmi pohybliví a živili se hmyzem nebo lovem jiných živočichů. Z jamkozubých se vyvinuli dinosauři, ptakoještěři a krokodýlové.

První dinosauři se podobali jamkozubým, ale vytvořilo se mezi nimi mnoho forem. V dospělosti byli teplokrevní. zvlášť dravé skupiny měly poměrně velký mozek a stereoskopické vidění. Dinosauři vymřeli na konci druhohor. Vyvinuli se z nich ptáci.

Mezi největší býložravé dinosaury (— sauropody ) patřili:

Apatosaurus - 25 m/30 tun.
Diplodocus - 30 m / 25 tun,
Brachiosaurus - 30 m / 50 tun,
Supersaurus - 42 m / 50 tun.
Vůbec nejdelší byl patrně Seismosaurus. jehož délka se odhaduje na více, než 40 m (snad až 50m) / 30-60 t,
Argentinosaurus - snad nejtěžší suchoz. obratlovec - 50 -100 t / 30 m.

Největší masožravé formy:

Allosaurus - 5 t/12- 13 m,
Tarbosaurus - 6t/12 - 14 m.
Tyranosaurus - 7 t/14 (- 18 m)
Carcharodontosaurus - 8 t/13,5 m
Vůbec největším masožravcem byl patrně Gigantosaurus - 7 - 8 t /15 m

Ptakoještěři (pterosauří) byli teplokrevní, osrstění a létali pomocí kožní blány mezi 4. prstem a tělem. Orientovali se hlavně zrakem a živili se hmyzem, rybami a mršinami. Nejmenší byli velcí jako vrabec (Rhamphorhynchus), největší měli několikametrové rozpětí křídel.

Mezi největší patří:

Pteranodon - rozpětí 7 m,
Ornitocheirus - rozpětí kř. 12 m,
Quetzalcoatlus - rozp. 10 -15 m -plachtění nad pevninou - lov a mrchožravost

2. Savcozubí plazi (theriodonti)

Na přelomu prvohor a druhohor se z nich vyvinuli cynodonti. Ti byli drobní, rychlí, osrstění, teplokrevní a pohybovali se po čtyřech končetinách. Byli masožraví. Z cynodontů se již v první polovině druhohor vyvinuli první savci. Byli poměrně malí, noční, hmyzožraví nebo draví. Měli výrazně vyvinutý mozek. Připomínali dnešní hmyzožravce. Ještě v průběhu druhohor se vytvořily základy tři hlavních skupin savců = vejcorodých, vačnatců a placentálů.

Ve druhohorách se vyskytovali rovněž vodní plazi. Mezi nimi ichtyosauři (rybovitý tvar těla), plesiosauři (mohutné tělo, dlouhý krk a malá hlava) a pliosauři (mohutné tělo, krátký krk a velká hlava). K pliosaurům patří Liopleurodon. který mohl dorůstat až 25m /100 tun.

Již od jury se vyskytovali také praptáci. Jejich nejznámějším zástupcem je Archaeopteryx, který žil před 150 miliony let. Byl velký jako holub, žil v křovinaté krajině a byl schopen dobře plachtit. Na jeho těle nacházíme směs plazích (ozubené čelisti, dlouhý ocas...) a ptačích znaků (peří, přední končetiny přeměněny v křídla...). V průběhu druhohor se ptáci rozšířili a vytvořili řadu skupin, nejčastěji velikosti dnešních pěvců. K vymřelým druhohorním ptákům patří např. Hesperornis a Ichtyornis.

Informace byly poskytnuty RNDr. Rostislavem Herrmannem

Podívejte se také na : Geologický čas

Geologický čas

Gourt Home::Gourt :: Mezozoikum

Vývoj planety

Vývoj rostlin

Vývoj živočichů

1. Jamkozubí plazi (thekodonti)

2. Savcozubí plazi (theriodonti)