Zlín

Zlín je statutární město a průmyslové a podnikatelské centrum východní Moravy. Je centrem Zlínského kraje.

Historie města

První písemná zmínka pochází z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Pro další rozvoj města je velmi důležitý rok 1894. Toho roku zde založil svou obuvnickou firmu pan Tomáš Baťa. Během několika let vybudovat prosperující a rychle rostoucí podnik. Díky tomu se stal Zlín po roce 1926 moderním městským centrem. Tomáš Baťa pozval do Zlína mnoho renomovaných architektů (například Le Corbusiera) a tak se změnilo pětitisícové městečko v unikátní aglomeraci plnou funkcionalistické architektury. Rostly kolonie zajímavých a v naší republice naprosto jedinečných dvojdomků, ale také výškových domů. Nejzajímavější stavbou z té doby je bezesporu 77,5 m vysoký mrakodrap „Jednadvacítka“ - sídlo ředitelství firmy Baťa, známé například „pojízdnou“ kanceláří ředitele firmy. zlin3.jpg Tato budova byla vystavěna v letech 1937-1938. Za druhé světové války, v roce 1944 bylo město bombardováno. Již v roce 1945 byly Baťovy závody znárodněny a „hospodářský zázrak“ se postupně „utopil“ v komunismu. Od 1. ledna 1949 bylo město přejmenováno na Gottwaldov podle prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Tentýž rok se město stalo sídlem Gotwaldovského kraje, který ale neměl dlouhého trvání a zanikl při další reformě státní správy v roce 1960. Tehdy vznikl okres Gotwaldov (odpovídající dnešnímu okresu Zlín), který byl začleněn do Jihomoravského kraje se sídlem až v Brně. V 60.letech vnikly zlínské filmové ateliéry, které proslavili svými animovanými díly především Karel Zeman a Hermína Týrlová. Po roce 1968 začala výstavba největšího zlínského panelového sídliště Jižní svahy, které bylo dokončeno až v 80.letech. V prosinci 1989 (po pádu komunistického režimu) navštívil Gottwaldov Tomáš Baťa mladší a bylo rozhodnuto o navrácení původního názvu Zlín, k čemuž došlo 1.ledna 1990. Ve stejném roce se Zlín stal statutárním městem. V 90. letech docházelo ve městě k rozvoji soukromého podnikání, ale zároveň také zanikly některé významné průmyslové závody - např. samotný obuvnický podnik Svit - nástupce Baťovy firmy. V roce 2000 byla založena Univerzita Tomáše Bati a byl obnoven samosprávný Zlínský kraj.

Dnešní Zlín

Dnes je město sídlem Zlínského kraje s rozvíjejícím se turistickým ruchem. Zlín, v údolí říčky Dřevnice je ze severní jižní strany obklopený lesy. Obyvatelé města mají velké možnosti v oblasti kulturního a sportovního vyžití. Školství je zastoupeno všemi druhy škol, zdravotnictví zajišťují 2 nemocnice. zlin2.jpg

Doprava

Zlín leží relativně stranou od hlavních dopravních tahů. Je to dáno jeho prudkým rozvojem až ve 20.století. Nejvýznamnější silnicí je třída Tomáše Bati - silnice I.třídy č.49 . Tato silnice spojuje Otrokovice s Valašskou Polankou na Vsetínsku a protíná město od západu k východu v délce 9 km. Zlín neleží na žádném významném železničním tahu. Jedinou tratí, která protíná město rovnoběžně s hlavní silnicí je jedokolejka Otrokovice-Vizovice. Městskou hromadnou dopravu zajišťují trolejbusy a autobusy. zlin4.jpg

Členění města

Město se člení na 16 katastrálních území:

Jaroslavice u Zlína
Klečůvka
Kostelec u Zlína
Kudlov
Lhotka u Zlína (zahrnuje místní části Chlum a Lhotka)
Louky nad Dřevnicí
Lužkovice
Malenovice u Zlína
Mladcová
Příluky u Zlína (rozděleno mezi místní části Zlín a Příluky)
Prštné
Salaš u Zlína
Štípa
Velíková
Zlín
Želechovice nad Dřevnicí

Podívejte se též na

Externí odkazy