Gourt Home::Gourt :: Wales
Related Topics:Waleska :: Wales :: Wales_Center :: Wales_and_West_Region :: Wales_College_of_Medicine,_Biology,_Life_and_Health_Sciences
| (Y Ddraig Goch) | (Královský znak Walesu) |
(Velšsky: Wales navždy)
Wales na mapě Spojeného království Velké Británie a Severního Irska
- Celkem
20 779 km²
- Zalidnění (2001)
- Hustota zalidnění
2 903 085
140/km²
0.9% jihoasijci
0.6% míšenci
0.4% Číňané
0.2% černoši
Wales (velšsky Cymru), je země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska s omezenou autonomií, rozprostírající se západně od Anglie na západě ostrova Velké Británie. Wales obývá keltský národ Velšanů.
Často se používá také termín Knížectví Wales, anglicky Principality of Wales, velšsky Tywysogaeth Cymru, přestože žádný velšský kníže ve velšském správním systému ani neexistuje, a termín Velšské knížectví nepatří k nejoblíbenějším. Wales ztratil nezávislost už roku 1282, kdy jej dobyl anglický král Edward I. anglický. Od roku 1301 tradičně náleží následníkovi anglického a později britského trůnu titul princ z Walesu. Metropolí Walesu je od roku 1955 Cardiff, třebaže je Caernarfon místem kde je udělován titul princ z Walesu, a v Machynllethu sídlil parlament, jenž svolal velšský vůdce Owain Glyndŵr během svoji revolty počátkem 15. století. Od roku 1999 má Wales po dlouhém období přímé anglické a britské správy (trvající od roku 1536, kdy byl právně i administrativně spojen s Anglií) opět autonomii. V čele Walesu je od té doby velšské národní shromáždění (National Assembly for Wales), které má omezené pravomoci.
Geografie
Wales se rozkládá na poloostrově na středozápadě Velké Británie. Má rozlohu přibližně 20 779 km². Od severu k jihu měří asi 274 km a od západu k východu asi 97 km. Wales hraničí na východě s Anglií, a s mořem na ostatních třech stranách: s Bristolským průlivem na jihu, se Svatojiřským průlivem na západě, a Irským mořem na severu. Velšské pobřeží má délku 965 km. Při pobřeží Walesu se nachází několik ostrovů, z nichž je největší Anglesey na severozápadě.
Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu se nachází v jižním Walesu ve městech Cardiff, Swansea a Newport a jejich okolí.
Wales je převážně hornatý, zvláště na severu a ve středu. Hory byly vymodelovány během poslední doby ledové. Nejvyšším hory ve Walesu se nacházejí ve Snowdonii. Nejvyšší horou Walesu je zdejší hora Snowdon (1085 m).
Ve středním Walesu se rozkládá Kambrické pohoří, na které na jihu navazuje pohoří Brecon Beacons.
Moderní hranice Walesu a Anglie jsou hodně umělé; byly definovány převážně v 16. století na základě feudálních hranic. S výjimkou potvrzení Monmouthshiru jako části Walesu v roce 1968, nebyly nikdy schváleny v žádném referendu a neurčila je žádná hraniční komise, a kopírují Ofův val pouze přibližně.
Wales je známý různými krkolomnými názvy obcí, např.
Administrativní členění Walesu
Od 1. dubna 1996 ve Walesu existuje jednostupňové administrativní členění na 22 správních oblastí (unitary authorities), které se dále člení pouze na obce a města. Z těchto 22 celků je 9 hrabství (County), 3 města (Cities)*, a 11 městských hrabství (County Boroughs)†. Všechny tyto celky však mají jinak stejný status. V závorkách jsou názvy ve velštině, pokud se liší od anglických:
|
Více najdete ve Vývoji správního členění Walesu
Wallis | Wales | ويلز | Уелс | Kembre | Gal·les | Cymru | Wales | Wales | Wales | Kimrio | Gales | Wales | Gales | Wales | Pays de Galles | An Bhreatain Bheag | A'Chuimrigh | Gales - Cymru | ויילס | Wales | Gal | Wales | Wales | Galles | ウェールズ | უელსი | 웨일스 | Wales | Kembra | Cambria | Ekólo Wali | Velsas | Velsa | Wales | Wales | Wales | Wales | Galles | País de Gallas | Walia | País de Gales | Valisa | Ţara Galilor | Уэльс | Wales | Wales | Wales | Wales | Велс | Wales | เวลส์ | Galler | 威爾士 | Cymru
"Wales"