Visla

Visla (polsky Wisła, německy Weichsel, latinsky a anglicky Vistula) - nejdůležitější a nejdelší polská řeka. Délka 1047 km. Pramení ve výšce 1106 m n. m., na západním svahu Beraní hory (Barania Góra) ve Slezských Beskydách jako Bílá a Černá Viselka (Biała i Czarna Wisełka).

Tok Visly se dělí na tři části:

horní tok, od pramenů ke městu Sandomierz,
střední tok , od Sandomierza k soutoku řek Narew a Bug,
dolní tok, od Bugu do ústí do Baltického moře.

Povodí Visly měří 194 424 km². Nejvyšší bod povodí leží ve výšce 2663 m n. m. (Gerlachovský štít v Tatrách). Asymetrie povodí (pravobřežního ku levobřežnímu) činí 73:27 %. Střední roční průtok u ústí řeky: 1054 m³/s.

Důležitejší přítoky

Pravobřežní od pramenů k ústí:

Levobřežní přítoky od pramenů k ústí:

Města na Visle

Nejdůležitější města ležící na řece:

Krakov
Tarnobrzeg
Sandoměř
Puławy
Varšava
Płock
Włocławek
Toruň
Bydgošť, městská část Fordon
Grudziądz
Malbork (řeka Nogat, která se před mořem vyděluje z hlavního toku)
Tczew

Delta Visly

Ve vzdálenosti asi 60 km od ústí tvoří širokou říční deltu s několika rameny. Dvě hlavní jsou Leniwka (levé) a Nogat (pravé). Prochází do Gdaňského zálivu (Zatoka Gdańska) a Viselského zálivu (Zalew Wiślany).

Do 14. století se ústí Visly dělilo na hlavní východní rameno, Vislu Elbląskou (Wisła Elbląska) a menší západní rameno, Vislu Gdaňskou (Wisła Gdańska). Od roku 1371 se hlavním ramenem stává Visla Gdaňská. Po povodni v roce 1840 se vytváří další rameno, Visla Smělá (Wisła Śmiała). V letech 1890-1895 byl proveden průkop v okolí města Świbno.

V dějinách došlo mnohokrát ke katastrofálním povodním, mj. v letech: 1813, 1844, 1888, 1934, 1960.

Kanály

Visla je propojena s:

Odrou - Bydgoštský kanál (Kanał Bydgoski) a řeka Noteć
Němenem - Augustovský kanál (Kanał Augustowski) a řeka Czarna Hańcza
Dněprem - Dněpersko-bužský kanál (Kanał Dnieprzańsko-Bużański) a řeka Prypjeť

Polské řeky | Přítoky Baltského moře

Gourt Home::Gourt :: Visla

Důležitejší přítoky

Města na Visle

Delta Visly

Kanály