Gourt Home::Gourt :: Výtrusenky
- Malacosporea
- Myxosporea
Výtrusenky (Myxozoa), nazývané také rybomorky, jsou mikroskopičtí parazité ryb a kroužkovců. Díky parazitickému životu u nich došlo k radikálnímu a zmenšení zjednodušení těla, a proto byly donedávna považováni za jednobuněčné (a stále jsou tak mnohdy prezentovány ještě dnes). To, že jsou mnohobuněčné je však už jisté, neví se však, co jsou jejich nejbližší příbuzní. Nejdřív se předpokládalo, že vznikly ze žahavců (mají některé podobné struktury - popis níže, a polypová stadia některých medúz jsou také parazitická). Poslední studie je však posouvají někam výš až k dvoustranně souměrným živočichům.
Stavba těla
Jak bylo zmíněno již na začátku, jejich tělo je velmi jednoduché, je tvořeno jednou buňkou, která obsahuje více jader (tvoří tzv. plazmodium). Šíří se pomocí spor, které vznikají z části mateřského plazmodia. Spory mají vícebuněčnou strukturu, obsahují jeden, nebo více sporoplastů (z každého vznikne jedna amoebula - pohyblivé stadium- a z ní posléze nové plazmodium) a jeden nebo více polových váčků. V polovém váčku je stočené polové vlákno, které se při útoku na hostitele vymrští a zachytí se na buňce. Právě tyto polové váčky poukazovaly na příbuznost se žahavci, neboť některé žahavé buňky mají podobnou strukturu.
Systém
Výtrusenky mají dvě třídy: Malacosporea (např.: Buddenbrockia plumatellae, Tetracapsuloides bryosalmonae) a Myxosporea (např.: Lentospora cerebralis, Myxobolus cyprini). Dříve byla oddělována ještě jedna třída (Actinosporea), ale zjistilo se, že to byla pouze vývojová stadia Myxosporea.
Myxozoa | Myxozoa | Myxozoa | Myxozoa | Myxozoa | Myxozoa | Myxozoa | Výtrusníky
"Výtrusenky"