Univerzita Karlova

Univerzita Karlova v Praze je nejstarší univerzita ve střední Evropě a přední české vysoké učení, které se skládá z 17 fakult sídlících především v Praze, 2 sídlí v Hradci Králové, 1 v Plzni.

Založení

Kdy přesně byla založena (tj. který ze dvou komplementárních právních aktů je primární pro její formální existenci), je předmětem sporů. Naprostá většina literatury již od Ottova slovníku naučného, údajně snad v souvislosti s rozvojem antiklerikalismu v 19. století, uvádí 7. duben 1348. Menšinový názor však obhajuje 26. leden 1347 s touto argumentací:

Ve sporu o investituru získala Římskokatolická církev nezávislost na státu. Stát plně respektoval autonomii Církve, včetně oprávnění zakládat vlastní právnické osoby, např. církevní řády. K potvrzení světských imunit církevních právnických osob však obvykle bylo nezbytné rozhodnutí světské moci. Tak i pražská univerzita byla jako každá církevní korporace založena rozhodnutím Církve, zde bulou papeže Klementa VI., danou v Avignonu 26. ledna 1347. Po vzniku univerzity potvrdila exempci ze světské moci listina římského a českého krále Karla IV. ze 7. dubna 1348.

Univerzita byla založena jako úplná, tj. se všemi 4 fakultami – přípravnou fakultou svobodných umění (dnešní Filozofickou) a pokračovacími fakultami právnickou, lékařskou a teologickou.

Na Univerzitě působily 4 národy: český, bavorský, saský a polský. V roce 1403 bylo na univerzitě zakázáno šířit učení Johna Wyclifa, které však získávalo stále větší popularitu. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoce ve prospěch Čechů, což vedlo k odchodu některých profesorů a studetů na univerzitu v Lipsku.

Název

Pražská univerzita původně žádný název neměla. Brzy se však vžil název Universita Karlova. Po spojení Karolina a Klementina univerzita přijala název Universita Karlo-Ferdinandova. V roce 1882 byla zákonem č. 24/1882 ř. z. rozdělena na dvě části. Jedna se jmenovala „Česká universita Karlo-Ferdinandova“ a druhá „Německá universita Karlo-Ferdinandova“.

Zákon č. 135/1920 Sb. z. a n., o poměru pražských univerzit, pak v § 1 al. 2 stanovil: „Jména obou pražských universit, ustanovená zákonem ze dne 28. února 1882, č. 24 ř. z.: „Česká universita Karlo-Ferdinandova“ a „Německá universita Karlo-Ferdinandova“ se zrušují. České univerzitě vrací se jméno „Universita Karlova“. O jménu německé university rozhodne se zvláštním zákonem.“

Podle zákona 172/1990 se univerzita od roku 1990 nazývá „Univerzita Karlova v Praze“, zákon č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdil.

Dnešní stav

UK připravuje odborníky pro širokou oblast humanitních věd, přírodních věd a věd o umění, dál teology, fyziky a matematiky, právníky, lékaře, farmaceuty, filology, tlumočníky a překladatele, knihovníky, žurnalisty, učitele aj.

Univerzita má v současnosti (asi 2004 - 2006) kolem 42 000 (z toho přes 6000 doktorandů) studentů studujících ve 270 studijních programech a asi 600 oborech, počet vysokoškolských studentů představuje přibližně pětinu všech studentů v Česku. Akademických pracovníků má Univerzita kolem 3500. Příjem Univerzity je kolem 5 mld. kč.

Univerzita své akademické obci rovněž poskytuje řadu řadu podpůrných služeb (ubytování, stravování, vydavatelská činnost, knihovny), které jsou však často kritizovány jako zkostnatělé a nevyhovující a to i v porovnání s jinými (i podstatně míň významnými) univerzitami v Česku.

Slavní absolventi

Edvard Beneš (1884-1948), sociolog, druhý prezident Československa
Bernard Bolzano (1781-1848), matematik a filozof
Max Brod (1884-1968), spisovatel
Karel Čapek (1890-1938), spisovatel
Eduard Čech (1893-1960), matematik
Carl Ferdinand Cori (1896-1984), biochemik, nositel Nobelovy ceny
Gerty Cori (1896-1957), biochemik, nositel Nobelovy ceny
Josef Dobrovský (1753-1829), filolog a historik
Jaroslav Heyrovský (1890-1967), chemik nositel Nobelovy ceny
Bohumil Hrabal (1914-1997), spisovatel
Jan Hus (1369-1415), náboženský myslitel a reformátor
Jan Janský (1873-1921), objevitel krevních typů
Franz Kafka (1883-1924), spisovatel
Karl I of Austria (1887-1922), poslední rakouský císař a poslední český král
Egon Erwin Kisch (1885-1948), spisovatel a novinář
Luboš Kohoutek (b. 1935), astronom
Milan Kundera (b. 1929), spisovatel
Jan Marek Marci (1595-1697), doktor
George Placzek (1905-1955), fyzik
Jan Evangelista Purkyně (1787-1869), fyziolog
Ota Šik (1919-2004), ekonom
Ferdinand Stoliczka (1838-1874), paleontolog
Nikola Tesla (1856-1943), vynálezce, fyzik
Vladislav Vančura (1891-1942), spisovatel
Max Wertheimer (1880-1943), psycholog

Organizační struktura

Fakulty

Katolická teologická fakulta
Evangelická teologická fakulta
Husitská teologická fakulta
Právnická fakulta
1. lékařská fakulta
2. lékařská fakulta
3. lékařská fakulta
Lékařská fakulta v Plzni
Lékařská fakulta v Hradci Králové
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Filozofická fakulta
Přírodovědecká fakulta
Matematicko-fyzikální fakulta
Pedagogická fakulta
Fakulta sociálních věd
Fakulta tělesné výchovy a sportu
Fakulta humanitních studií

Další součásti

Vysokoškolské ústavy

Ústav dějin UK a Archiv UK
Centrum pro teoretická studia
Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium

Jiná pracoviště

Ústav výpočetní techniky
Evropské informační středisko
Ústav jazykové a odborné přípravy
Ústřední knihovna
Centrum pro otázky životního prostředí
Agentura Rady vysokých škol

Účelová zařízení

Koleje a menzy
Arcibiskupský seminář
Nakladatelství Karolinum
Správa budov a zařízení
Sportovní centrum

Reference

Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, 40 pp.

Externí odkazy

www.cuni.cz – Oficiální stránky
http://www.cuni.cz/UK-1391.html
Recenze historické práce obhajující datum 1347

Univerzita Karlova | České vysoké školy

Gourt Home::Gourt :: Univerzita Karlova