Umělé kosmické těleso je objekt, vytvořený člověkem (případně jinou inteligentní bytostí), který se pohybuje vesmírem. Z hlediska funkce je rozdělujeme obvykle na:
Umělá kosmická tělesa jsou dopravována na oběžnou dráhu obvykle
nosnými raketami nebo kosmickými
raketoplány. Za kosmické těleso se obvykle podle definice přijaté mezinárodním komitétem pro kosmický výzkum
COSPAR považuje takový hmotný objekt, který vykoná kolem Země nejméně jeden úplný oběh, nebo setrvá v kosmickém prostoru po dobu nejméně 90 minut. Vzhledem k tomu, že hranice
kosmického prostoru nebyly dosud právně stanoveny, je tato definice značně vágní. Pro účely registrace světových rekordů souvisejících s
kosmonautikou stanovila Mezinárodní letecká federace
FAI jako hranici mezi
atmosférou a
kosmickým prostorem výšku 100 km nad
geoidem.
Historie
Prvním umělým kosmickým tělesem byla družice
Sputnik 1, vypuštěná z
kosmodromu Bajkonur 4. října 1957. Prvním československým umělým kosmickým tělesem byla družice
Magion 1, vypuštěná sovětskou nosnou raketou
24. října 1978.
Označování umělých kosmických těles
Pro systematické označování umělých kosmických těles zavedl
COSPAR v roce
1957 tzv.
mezinárodní označení, sestávající z letopočtu roku vypuštění tohoto tělesa na oběžnou dráhu a malého písmene řecké abecedy; v případě vyčerpání všech písmen pak kombinací dvou písmen. Tělesa, vypuštěná jednou nosnou raketou se odlišovala číselným indexem.
Sputnik 1 měl v tomto systému označení 1957α
2, poslední stupeň rakety, která jej vynesla, pak 1957α
1. Vzhledem k problémům s počítačovým zpracováním těchto údajů v té době, byl od roku 1963 systém označování změněn; nyní sestává z letopočtu roku vypuštění, pomlčky, pořadového čísla úspěšného startu v daném kalendářním roce, doplněných velkým písmenem (nebo kombinací dvou či více písmen) anglické abecedy (s výjimkou písmen I a O), odlišujících jednotlivá tělesa vypuštěná jedinou nosnou raketou. Přitom první písmeno (A) či dle potřeby více písmen z počátku abecedy je vyhrazeno pro funkční kosmické objekty, další pro nefunkční objekty, nejprve pro poslední stupně nosné rakety, která funkční těleso (tělesa) vynesla do kosmického prostoru, další pak pro tzv. kosmické smetí. Např.
kosmická stanice ISS má mezinárodní označení 1998-067A; jde tedy o funkční objekt vypuštěný při 67. úspěšném startu v roce 1998.
Kromě toho kosmické velitelství amerických ozbrojených sil přiděluje v okamžiku jednoznačné identifikace umělého kosmického tělesa (funkčního či nefunkčního) a přesného stanovení jeho dráhy v kosmickém prostoru pořadové katalogové číslo, jehož maximální hodnota tak do určité míry odpovídá počtu registrovaných umělých kosmických těles.
Počty registrovaných kosmických těles
(stav ke 2. 1. 2006)
| Stav
| Družice a sondy
| Raketové stupně
| Kosmické smetí
| Celkem
|
| Ve vesmíru
| 3088
| 1710
| 4812
| 9610
|
| Zanikly
| 3289
| 3381
| 12641
| 19311
|
| Celkem
| 6377
| 5091
| 17453
| 28921
|
Externí odkazy
Umělá kosmická tělesa | Kosmonautika | Kosmické dopravní prostředky
Rumskib | Raumfahrzeug | Spacecraft | Kosma flug-aparato | Avaruusalus | Véhicule spatial | 宇宙船 | Ruimtevaartuig | Romferge | Statek kosmiczny | Nave estelar | Космический аппарат | Umelé kozmické teleso | Vesoljsko plovilo | Rymdfarkost | 空间飞行器