Umělé kosmické těleso

Umělé kosmické těleso je objekt, vytvořený člověkem (případně jinou inteligentní bytostí), který se pohybuje vesmírem. Z hlediska funkce je rozdělujeme obvykle na:

funkční kosmická tělesa, mezi něž patří umělé družice, kosmické sondy, kosmické lodě a kosmické stanice,
nefunkční kosmická tělesa, především od funkčních těles oddělené poslední stupně nosných raket a další již nepotřebné části či úlomky vzniklé rozpadem nebo explozí umělých kosmických těles, obvykle souhrnně označované jako kosmické smetí.

Umělá kosmická tělesa jsou dopravována na oběžnou dráhu obvykle nosnými raketami nebo kosmickými raketoplány. Za kosmické těleso se obvykle podle definice přijaté mezinárodním komitétem pro kosmický výzkum COSPAR považuje takový hmotný objekt, který vykoná kolem Země nejméně jeden úplný oběh, nebo setrvá v kosmickém prostoru po dobu nejméně 90 minut. Vzhledem k tomu, že hranice kosmického prostoru nebyly dosud právně stanoveny, je tato definice značně vágní. Pro účely registrace světových rekordů souvisejících s kosmonautikou stanovila Mezinárodní letecká federace FAI jako hranici mezi atmosférou a kosmickým prostorem výšku 100 km nad geoidem.

Historie

Prvním umělým kosmickým tělesem byla družice Sputnik 1, vypuštěná z kosmodromu Bajkonur 4. října 1957. Prvním československým umělým kosmickým tělesem byla družice Magion 1, vypuštěná sovětskou nosnou raketou 24. října 1978.

Označování umělých kosmických těles

Pro systematické označování umělých kosmických těles zavedl COSPAR v roce 1957 tzv. mezinárodní označení, sestávající z letopočtu roku vypuštění tohoto tělesa na oběžnou dráhu a malého písmene řecké abecedy; v případě vyčerpání všech písmen pak kombinací dvou písmen. Tělesa, vypuštěná jednou nosnou raketou se odlišovala číselným indexem. Sputnik 1 měl v tomto systému označení 1957α₂, poslední stupeň rakety, která jej vynesla, pak 1957α₁. Vzhledem k problémům s počítačovým zpracováním těchto údajů v té době, byl od roku 1963 systém označování změněn; nyní sestává z letopočtu roku vypuštění, pomlčky, pořadového čísla úspěšného startu v daném kalendářním roce, doplněných velkým písmenem (nebo kombinací dvou či více písmen) anglické abecedy (s výjimkou písmen I a O), odlišujících jednotlivá tělesa vypuštěná jedinou nosnou raketou. Přitom první písmeno (A) či dle potřeby více písmen z počátku abecedy je vyhrazeno pro funkční kosmické objekty, další pro nefunkční objekty, nejprve pro poslední stupně nosné rakety, která funkční těleso (tělesa) vynesla do kosmického prostoru, další pak pro tzv. kosmické smetí. Např. kosmická stanice ISS má mezinárodní označení 1998-067A; jde tedy o funkční objekt vypuštěný při 67. úspěšném startu v roce 1998.

Kromě toho kosmické velitelství amerických ozbrojených sil přiděluje v okamžiku jednoznačné identifikace umělého kosmického tělesa (funkčního či nefunkčního) a přesného stanovení jeho dráhy v kosmickém prostoru pořadové katalogové číslo, jehož maximální hodnota tak do určité míry odpovídá počtu registrovaných umělých kosmických těles.

Počty registrovaných kosmických těles

(stav ke 2. 1. 2006)

Stav	Družice a sondy	Raketové stupně	Kosmické smetí	Celkem
Ve vesmíru	3088	1710	4812	9610
Zanikly	3289	3381	12641	19311
Celkem	6377	5091	17453	28921

Externí odkazy

SPACE-40 - Velká encyklopedie družic a kosmických sond

Umělá kosmická tělesa | Kosmonautika | Kosmické dopravní prostředky

Gourt Home::Gourt :: Umělé kosmické těleso

Historie

Označování umělých kosmických těles

Počty registrovaných kosmických těles

Externí odkazy