Turecko

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Republika Turecko) je demokratickou zemí ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.

Na severovýchodě Turecko hraničí s Gruzií, na východě s Arménií a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Bulharskem a Řeckem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.

Dějiny

Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.

Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Sultán jako hlava osmanské říše měl neomezenou (absolutní) moc.

Osmanská říše se během první světové války podílela na tzv. první genocidě dvacátého století, kdy dala osmanská vláda pod vedením strany Mladoturků, v čele s Talaatem pašou příkaz k vyhlazení arménského národa. Masakry probíhaly již za vlády sultána Abdulhamida, ale největších rozměrů dosáhly zejména mezi lety 1914-1922, s největší kulminací v roce 1915. Tehdy při nich zahynulo kolem 1,5 milionu Arménů. Mnoho z nich zahynulo při deportacích, kdy byly celé průvody pěšky vlečeny do pouští Sýrie a Mezopotámie. Ti, co přežili, emigrovali a jejich potomci dnes tvoří značnou část arménské diaspory ve světě.

Arménské genocidě se věnuje román Franze Werfela Čtyřicet dnů na Musa Daghu. Turecko dodnes popírá jakoukoli souvislost s genocidou a snaží se celou záležitost ututlat. Neváhá ji ani obracet naruby a obviňovat Armény z pokusu o spáchání genocidy na Turcích.

Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.

Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména pak v druhé polovině 20. století. V Turecku žije přes dva miliony Kurdů a vztah turecké vlády k této národnostní menšině dosud není zcela vyřešen.

Turecko a Evropská unie

Cesta Turecka do Evropy - a tím i do Evropské unie - počíná již vznikem Turecké republiky roku 29. 10. 1923, od kdy se Turecko pokládá za součást Evropy. Významnější pokusy o přiblížení se však datují až do doby po skončení druhé světové války.

1948 patří Turecko k zakládajícím členským zemím OECD
1952 přistupuje Turecko k NATO
1959 podává žádost o členství v EHS
1964 vstupuje v platnost asociační smlouva s EHS, kde se hovoří o možnosti pozdějšího vstupu Turecka do EHS
1987 podává Turecko žádost o plné členství v ES
1989 je tato žádost odmítnuta (nestabilní politické a hospodářské poměry)
1996 celní unie s EU vstupuje v platnost
1997 se na summitu v Lucembursku EU vyslovuje pro možné členství Turecka v EU, ale odmítá udělit status kandidátské země
1999 na summitu v Helsinkách dostává Turecko status kandidáta na přístup
2002 poslední část velké ústavní reformy, požadované EU, vstupuje v platnost (zrušení trestu smrti atd.)
2004 nové trestní právo vstupuje v platnost; v říjnu doporučuje Evropská komise jednání o vstupu, v prosinci je oznámen termín jednání (listopad 2005) s možným vstupem Turecka do EU nejdříve roku 2014

Literatura

The New Turkey – The Quiet Revolution at the Edge of Europe (Nové Turecko – tichá revoluce na okraji Evropy), Chris Morris, 2005, Granta Books, ISBN 1862077908 (anglicky) ^*

Podívejte se též na

Externí odkazy

Státy Asie | Státy Evropy | Turecko

Gourt Home::Gourt :: Turecko

Dějiny

Turecko a Evropská unie

Literatura

Podívejte se též na

Externí odkazy