Trest

Trest je vynucené odčinění viny sloužící k ochraně společnosti, k polepšení viníka nebo k satisfakci prostřednictvím odplaty. Společnost trestá chování, které pokládá za nesprávné, odporující pravidlům, nebo protiprávní.

Pojem trest je používán ve filosofii, náboženstvích a teologii, právu, psychologii, sociologii a společnosti.

Trest ve filosofii

Trest v náboženstvích a teologii

Katolictví - trest v kanonickém právu

V kanonickém právu existují dva základní druhy trestů:

nápravné tresty, censurae – can. 1331 – 1335 CIC (1983):
1. exkomunikace, (excommunicatio)
  1. exkomunikace latae sententiae, do níž viník upadá automaticky, např. odpad od víry, vyučování bludu a vyvolávání rozkolu (can. 1364 § 1)
  2. exkomunikace ferendae sententiae, která musí být úředně vyhlášena
2. interdikt, (interdictum)
3. suspenze, (suspensio).
pořádkové tresty, poenae expiatoriae – can. 1336 – 1338:
1. zákaz nebo příkaz zdržovat se na určitém místě nebo území,
2. odnětí moci, úřadu, úkolu, práva, privilegia, zmocnění, výhody, titulu, vyznamenání, dokonce i pouze čestného,
3. zákaz vykonávat všechno, co je uvedeno v odst. 2 nebo zákaz toho na určitém místě nebo mimo určité místo; tyto zákazy nemají nikdy za následek neplatnost
4. trestní přeložení na jiný úřad,
5. propuštění z duchovenského stavu.

Nápravnými nebo jinými spravedlivými tresty mohou být podle kanonického práva potrestáni např. rodiče, kteří nechají pokřtít nebo vychovat své děti v jiném než katolickém náboženství (can. 1366), kdo zneuctí eucharistické způsoby (can. 1367), kdo se dopustí křivé přísahy před svým představeným (can. 1368), kdo se veřejně dopustí rouhání (can. 1369), kdo napadne papeže nebo biskupa (can. 1370), kdo učí nauce odsouzené papežem nebo ekumenickým koncilem (can. 1371), kdo se proti rozhodnutí papeže odvolá k ekumenickému koncilu (can. 1372) apod.

Trest v právu

Trest v psychologii a sociologii, ve společnosti

Související články

Trest smrti