• Podle některých zdrojů (Masarykův ústav AV ČR) Masaryk také marně usiloval o vyřešení národnostního problému ČSR v duchu federativního uspořádání státu podle švýcarského vzoru – podle jiných, četných zdrojů ale právě takové uspořádání odmítal. Ať je tomu jak je – Masaryk často měnil své názory – tento návrh neuspěl jak pro silný odpor československé nacionální pravice, tak i pro odpor mnohých jiných politiků obávajících se o snížení jejich vlivu. Tak se prosadila centralistická koncepce podle zejména i francouzského vzoru. Ta vedla k nerovnoprávnému postavení, k diskriminaci četných národů a menšin (německé, maďarské, polské, rumunské, rusínské, slovenské, židovské), k tzv. „čechoslovakismu“, „čechismu“, a tím k oslabení jinak vysoce vyspělé předválečné ČSR vůči rostoucímu vlivu nacistického Německa i dalších expanzivních sousedů. Tento centralismus odpovídal i potřebám za druhé světové války rostoucího imperialismu SSSR a s jeho podporou instalovaného komunistického režimu v poválečném Československu. V konečných důsledcích přispěl k definitivnímu rozpadu Československa na přelomu let 1992/93.

Životopisná data

Studia

(stručný přehled)

• 1872 – maturita, zápis na fakultu filosofickou Vídeňské univerzity, obor filologie
• 1876 – doktorát vídeňské univerzity

Pedagogická činnost

(stručný přehled)

• 1876–77 – roční pobyt na univerzitě v Lipsku
• 1879 – habilitace, soukromý docent na Vídeňské univerzitě
• 1882 – mimořádný profesor filozofie, Česká univerzita v Praze
• 1897 – profesorem Karlovy univerzity

Soukromý život

(stručný přehled)

• 1850 – narozen v Hodoníně
• 1869 – odchod z Brna do Vídně
• 1877 – setkání s Charlottou Garrigue v Lipsku, zasnoubení
• 1878 – sňatek v New Yorku
• 1879 – narození dcery Alice
• 1880 – narození syna Herberta
• 1882 – přistěhování do Prahy s rodinou
• 1886 – narození syna Jana
• 1890 – narození dcery Eleanory a její úmrtí
• 1891 – narození dcery Olgy
• 189.. – narození dcery Hany a její brzké úmrtí
• 1914 – v exilu s dcerou Olgou (manželka a tři děti zůstaly v Čechách)
• 1915 – úmrtí syna Herberta
• 1918 – návrat do Prahy z exilu
• 1923 – úmrtí manželky Charlotty
• 1937 – zemřel v Lánech

Politická činnost

(v letech 1914–18 v kontextu souvisejících událostí)

Vídeň

• 1875 – předseda Českého akademického spolku ve Vídni
• 1877 – prosazuje vědecké prozkoumání zfalšovaných rukopisů

Praha a Vídeň

• 1882 – po přistěhování do Prahy politická činnost, mj. i nový politický směr realismus
• 1887 – první cesta do Ruska
• 1888 – druhá cesta do Ruska
• 1890 – jednání se staročechy a po neúspěchu u nich s mladočechy, přijat k mladočechům
• 1891–93 – poslanec Říšské rady, mandát za mladočechy
• 1891–93 – Zemský sněm, mandát za mladočechy
• 1893 – vzdává se obou mandátů
• 1899 – Polanská aféra, Hilsneriáda, po odsouzení Leopolda Hilsnera za údajnou židovskou rituální vraždu české dívky prosadil revizi procesu (Hilsner byl zproštěn obžaloby)
• 1900 – založení české strany lidové (od 1905 Česká strana pokroková), tzv. „realisté“
• 1902 – na pozvání Chicagské univerzity přednášky a veřejná vystoupení v USA, mj. s americkými Čechy a Slováky (po sňatku druhá cesta do USA)
• 1907–14 – podruhé poslancem Říšské rady s mandátem realistů
• 1907 – třetí cesta do USA účast na sjezdu pro svobodu náboženství, další veřejná vystoupení, přednášky a setkání s osobnostmi, mj. s americkými Čechy a Slováky
• 1909 – protest proti zinscenovanému Záhřebskému procesu, úspěšné odhalení komplotu ministerstva zahraničí v Říšském sněmu
• 1910 – třetí cesta do Ruska

První světová válka

• 1914 – v září a říjnu cesty ve věci české samostatnosti do Holandska (v červenci propukla první světová válka), v prosinci do Itálie a Švýcarska, kde už zůstal (s dcerou Olgou)

= Švýcarsko

• 1914–15 z Ženevy společně s ostatními organizace exilového hnutí proti Rakousku-Uhersku, kontakty k exilu a krajanům v Evropě, USA
• 1915

• 1915 – v březnu ve Švýcarsku první tajná schůze pozdější Maffie

• 4. a 6. července – proslovy v Curychu a v Ženevě, vyhlášení požadavku české samostatnosti mimo Rakousko-Uhersko (což se rovnalo velezradě)
• ''3. září – ve Švýcarsku veřejné prohlášení Maffie k zastupování českého národa v zahraničí, rozdělení úloh (Masaryk do Londýna na universitu, Beneš do Paříže, Sychrava ve Švýcarsku pro tajné spojení s Prahou)

= Paříž, Londýn

(1915)

• září – odjezd z Ženevy, přes Paříž do Londýna
• říjen – nástupní přednáška na Londýnské univerzitě (profesura slavistiky), mj. o samostatnosti národů a rozpuštění Rakouska-Uherska
• v Paříži založeno Comité d'action tchèque à l'étranger'' exilovými a krajanskými organizacemi Čechů a Slováků
  14. listopadu vyhlásilo zřízení nezávislého česko-slovenského státu za svůj cíl
  • 1916

• únor – Comité d'action tchèque à l'étranger přejmenováno na Česko-slovenskou národní radu, Masaryk zvolen předsedou
  také v únoru Masarykovo jednání s francouzským premiérem Aristidem Briandem, umožněné Štefánikovým prostřednictvím, zprávy o jednání a požadavku samostatnosti ve francouzském a anglickém tisku

• další jednání v Anglii o budoucím samostatném státě

= Rusko

• 1917

• červen – Masarykův příjezd do Ruska a jednání o založení čs. jednotek

• ''prosinec – Francie povolila zřízení čs. jednotek na svém území
  • 1918

• ''únor – Spojenci uznali čs. jednotky v Rusku jako část čs. jednotek ve Francii, záměrem bylo je přesunout do Francie a tam je spojit, záměr se nezdařil (jednotky se z Ruska vracely ještě dva roky po skončení války), ale zprávy o statečnosti v bojích s jak německými, tak bolševistickými vojsky měly svůj kýžený propagandistický účinek v jednáních se státníky

• v Londýně vychází Masarykovo dílo The New Europe (Nová Evropa), politický program uspořádání poválečné Evropy
• březen – Masaryk vyráží z Moskvy do Vladivostoku (Transsibiřskou magistrálou) a přes Koreu, Japonsko a Kanadu do USA

= USA

(1918)

• květen – triumfální přijetí desetitisíci v Chicagu jako i o něco později v New Yorku, následuje turné po USA, během kterého Masaryk lobuje pro čs. samostatnost, i na řadě setkání s představiteli a organizacemi krajanů, jejichž počet je odhadován na více než milion, četné zprávy v tisku (mj. Washington Post a New York Times)
  Pittsburská dohoda mezi americkými Čechy a Slováky, kterou Masaryk také podepisuje, Slovákům je v ní v budoucím společném státě zaručena vlastní správa, vlastní parlament, vlastní soudnictví (což všechno ale v první Ústavě ČSR z roku 1920 chybí a je pramenem protestů, nespokojenosti a rozbrojů až do rozpadu ČSR)
• 19. června – Masarykovo jednání (první ze čtyř, probíhají až do listopadu), s prezidentem Wilsonem v Bílém domě, Masaryk dosáhl Wilsonovy plné podpory
• ''28. června – prezident Wilson vyhlašuje že USA sledují osvobození slovanských národů z německé a rakouské nadvlády
• ''29. června – Francie uznává Česko-slovenskou národní radu (ČSNR) jako základ budoucí čs. vlády (především Benešova a Rašínova práce)
• ''9. srpna – Británie obdobně uznává ČSNR a navíc vyhlašuje čecho-slováky za spojence
• ''3. září – USA obdobně uznávají ČSNR jako vládu a spojence
• ''5. října – Rakousko-Uhersko předkládá USA mírovou dohodu a zároveň uznává 14 bodů prezidenta Wilsonova (z 8. ledna 1918), kterými požadoval autonomii národů Rakouska-Uherska
• ''14. října – Beneš a Rašín oznamují v Paříži založení Prozatímní česko-slovenské vlády, s Masarykem jako premiérem
• ''15. října – Francie uznává Prozatímní československou vládu
• ''17. října – rakousko-uherský císař Karel I. zveřejňuje svůj manifest o federativním uspořádání své říše
• 18. října – Masaryk zveřejňuje Washingtonskou deklaraci (na které v předcházejích dnech Beneš horečně pracoval) a vyhlašuje jménem Prozatímní česko-slovenské vlády samostatný Česko-slovenský stát
  ''Wilson odmítá návrh mírové dohody, předložený 5. října Rakousko-Uherskem, poukazuje na snahy čecho-slováků a jihoslovanů o samostatnost a že je na nich rozhodnout o nabídce Karla I.
• 23.–26. října – sjezd Středoevropské unie ve Filadelfii, jednání zástupců Rusínů s Masarykem, podpis dohody o připojení Podkarpatské Rusi k budoucímu státu, při zaručení autonomie (nebyla splněna, teprve až těsně před rozpadem ČSR první vlažné reakce centralistické čs. vlády)
• ''28. října – Karel I. přijímá Wilsonovo prohlášení z 18. října a nabízí okamžité příměří (tento den platí také jako den vzniku ČSR)
• ''30. října – Slovenská národní rada vyhlašuje v Martině Deklarací slovenského národa své založení a spojení Slovenska s Českými zeměmi, vychází přitom nejen z četných ústních dohod ale i písemných závazků mj. i Pittsburské dohody, původní Martinská deklarace se ale „ztrácí“
• ''13. listopadu – Národní výbor vyhlašuje prozatímní ústavu
• ''14. listopadu – Revoluční parlament, který právě vznikl z Národního výboru (a brzy se přejmenovává na Národní shromáždění), volí Masaryka prezidentem samostatného státu (v Revolučním parlamentu ale nebyly zastoupeny národnostní menšiny, zejména ani početných národnostní německých a maďarských)
• ''18. listopadu – vytvoření společného státu a autonomie, jak dohodnuty ve Filadefské dohodě, schváleny Národní radou uherských Rusínů v USA, hlasování v kostelích po bohoslužbách, 67 % Rusínů se vyslovilo pro
• ''4. prosince – Spojenci uznávají Česko-Slovensko

Česko-Slovensko

(1918)

• 20. prosince – Masaryk překračuje z Rakouska nové čs. hranice a po přivítání a veřejném vystoupení v Táboře přijíždí 21. prosince do Prahy, bouřlivě vítán nadšenými davy
  • ''podzim 1918 – jaro 1919 – čs. vojenské jednotky zakročují proti snaze Německa, Maďarska a Rakouska obsadit a anektovat části hraničních území

Československo

• ''1920 – 29. února vyhlašuje Národní shromáždění (dřívější Revoluční parlament) novou Ústavu (platila až do obsazení Sudet / nacistické okupace v letech 1938 / 39), která mj. vycházela z doktríny, ideologie jednotného „československého národa“
• 1920 – Masaryk podruhé zvolen prezidentem stejně jako i potřetí a počtvrté v letech 1927 a 1934
• 1935 – 14. prosince pro nemoc a stáří ve svých pokročilých 85 letech abdikoval

Dílo

• Der Selbstmord als soziale Massenerscheinung der Gegenwart (Sebevražda jako masový sociální jev přítomnosti), Vídeň 1881
  Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, ÚTGM, Praha 1998, Praha 2002 (4. č. vyd.)

• Versuch einer concreten Logik (Pokus o concretní logiku), Vídeň 1887
  Pokus o konkrétní logiku, třídění a soustava věd, MÚ, Praha 2001 (1. č. vyd.)
  Základové konkretné logiky, třídění a soustava věd, MÚ, Praha 2001 (2. č. vyd.)

• Česká otázka. Snahy a tužby národního obrození. Praha 1895, Praha 1908 (2. vyd.)
• Naše nynější krise. Praha 1895
• Jan Hus. Naše obrození a naše reformace. Praha 1896, Praha 1908 (2. vyd.)
• Česká otázka – Naše nynější krize – Jan Hus, ÚTGM, Praha 2000 (Česká otázka 8. vyd., Naše nynější krize 7. vyd., Jan Hus 9. vyd.)

• Karel Havlíček, Praha 1896
  Karel Havlíček, snahy a tužby politického probuzení, ÚTGM, Praha 1996 (4. vyd.)

• Moderní člověk a náboženství, Praha 1896
  Moderní člověk a náboženství, MÚ AV ČR, Praha 2000 (2. vyd.)

• Otázka sociální, Praha 1896
  Otázka sociální: základy marxismu filosofické a sociologické I. a II., MÚ AV ČR, Praha 2000 (6. č. vyd.)

• Nová Evropa, Praha 1918
  Rusko a Evropa, Rusko a Evropa a svět (od 1915 řada vydání v různých řečech)
  Rusko a Evropa I. – III., ÚTGM, Praha 1995–96 (rev. vyd., 3. díl 1. vyd.)

• Světová revoluce. Za války a ve válce 1914–1918., Praha 1925, 1930, 1936, 1938
  Světová revoluce. Za války a ve válce 1914–1918., ÚTGM / MÚ AV ČR, Praha 2004, ISBN 80-86142-17-5 / ISBN 80-86495-27-2

Citáty

• „Nebát se a nekrást.“
• „Rusko je tam, kde Evropa kdysi byla.“

Reference

• Milan Machovec: Tomáš G. Masaryk, Praha 1968
• Jaroslav Opat: Filosof a politik Tomáš Garrigue Masaryk 1882 - 1893, Index, Köln 1987
• Stanislav Polák: Tomáš Garrigue Masaryk. Kdo je ... Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1990
• Radan Hain Staatstheorie und Staatsrecht in T.G. Masaryks Ideenwelt (Teorie státu a státní právo ve světě ideí T.G. Masaryka), Schulthess, Curych 1999, ISBN 3725539138 ^*
• Alain Soubigou: Tomáš Garrigue Masaryk, přelož. Helena Beguivinová, Ladislav Horáček - Paseka, Praha 2004. ISBN 80-7185-679-7
• Radan Hain: Teorie státu a státní právo v myšlení T. G. Masaryka (překlad Stanislav Kučera), Karolinum, 2006, ISBN 80-246-1045-0

Podívejte se též na

• dějiny Československa
• seznam hlav českého státu

Externí odkazy

stručné životopisy:

• heslo „Masaryk“ v databázi encyklopedie Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, Libri, Praha 2000
• heslo „Masaryk“ v databázi encyklopedie Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století, Libri, Praha 1998
• heslo „Tomáš Garrigue Masaryk“ na stránkách Životopisy online
• Tomáš Garrigue Masaryk, na stránkách Kanceláře prezidenta republiky, hrad.cz

podrobnější životopisy, rozbory, úvahy, další informace:

• Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem, 1928–35
• Jan Herben: T. G. Masaryk – život a dílo presidenta osvoboditele (výtah ze 4. vyd.), Sfinx B. Janda, Praha 1938

• Stanislav Polák: T. G. Masaryk (Stručný životopis T.G. Masaryka, Masarykovo náboženství, Grafologické pokusy o T.G. Masaryka), 1990

• Radan Hain: Thomas Garrigue Masaryk – Philosoph, Publizist, Staatsmann (Tomáš Garrigue Masaryk – filozof, publicista, státník), biografie a kniha o TGM (německy, částečně i česky) na stránkách autora (masaryk.ch), 1999

• Stanislav Berton (Stanislav Brzobohatý): Anabáze T. G. Masaryka, přednáška v Národním domě Sokola v Sydney, 5.3.2000 (na stránkách cs-magazin.com, srpen 2003)

• Masarykův ústav AV ČR – stránky Masarykova ústavu AV ČR

• Pavel Kosatík: Sen o novém náboženství (I a II), Masarykův postoj k náboženství
• Masaryk a Volná myšlenka

Čeští a českoslovenští prezidenti | Čeští filozofové | Čeští novináři | Pedagogové | Čeští sociologové | Čeští spisovatelé | Vědci | Československo | Rakousko-Uhersko | Čeští emigranti a exulanti | Narození 1850 | Úmrtí 1937

Tomáš Masaryk | Tomáš Garrigue Masaryk | Tomáš Masaryk | Tomáš Garrigue Masaryk | Tomás Masaryk | Tomáš Masaryk | Tomáš Masaryk | תומס מסריק | Tomáš Masaryk | Tomáš Garrigue Masaryk | Tomas Masaryk | トマーシュ・マサリク | 토마시 가리그 마사리크 | Tomáš Masaryk | Tomáš Masaryk | Tomás Masaryk | Масарик, Томаш Гарриг | Tomas Garrigue Masaryk | Tomáš Garrigue Masaryk | Tomáš Garrigue Masaryk | Масарик Томаш Ґаріґ | 托马斯·马萨里克