V tomto článku se rozebírají pouze živočišné tkáně. Rostlinné tkáně se probírají zvlášť v článku pletivo

Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však tkáně, které jsou tvořeny buňkami tvarově i funkčně rozdílnými. V tom případě je jeden typ buněk typem základním a je nositelem specializované funkce tkáně. Ostatní buňky tuto funkci podporují.

Tkáně jsou základními stavebními složkami živočišného těla. Jejich studiem se zabývá histologie, studiem tkáně, která je patologicky změněná, pak histopatologie.

Soubor buněk tvořících rostlinné orgány se nazývá pletivo, poslední dobou se však stále častěji používá i slovo tkáň, což je zapřičiněno jednak vlivem angličtiny, která má pro pletiva i tkáně jediný pojem: tissues, jednak tím, že rozdělení na tkáně a pletiva je do jisté míry umělé, založené na odděleném vývoji (a tudíž i odlišné terminologii) botaniky a zoologie.

Typy tkání

1. epitelová tkáň(krycí)
2. pojivová tkáň
3. svalová tkáň
4. nervová tkáň

Epitelová tkáň

Epitelová tkáň (epitel, krycí tkáň) je tvořena buňkami, které na sebe těsně naléhají, často jsou spolu pevně spojeny a mezi nimi je minimum mezibuňečné hmoty. Kryje vnější nebo vnitřní povrchy organizmu, má žlázovou funkci (většina žláz v těle, včetně jater, slinivky, štítné žlázy a adenohypofýzy je tvořena epitelovou tkání), specializované epitely mají smyslovou funkci (neuroepitel) nebo podpůrnou (epitelové retikulum brzlíku)

Pojivová tkáň

Pojivová tkáň má rozmanitý vzhled i funkci. Společným znakem je mezenchymální původ a velké množství mezibuněčné hmoty. V organismu zastává mechanickou a podpůrnou funkci. Někdy se mezi pojivovou tkáň řadí také tělní tekutiny.

vlastní pojivová tkáň

• vazivo
• kost
• chrupavka

• krev
• míza
• tkáňový mok

Svalová tkáň

Buňky tvořící svalovou tkáň mají v cytoplasmě vláknité struktury, myofibrily, tvořené kromě dalších bílkovin aktinem a myosinem. Jejich schopnost kontrakce je podkladem funkčních vlastností tkáně. (Nejsou ale jediné buňky, které se mohou kontrahovat, dokážou to i myoepitelové buňky epitelu, pohyb panožek bílých krvinek je také forma kontrakce)

hladká (jednobuněčná)

• viscerální svalovina vnitřních orgánů, svalovina stěny cév aj.

• kosterní svalovina (mnohojaderná vlákna)
• srdeční svalovina (prostorová síť)

Nervová tkáň

Nervová tkáň je specializovaný typ tkáně, původem z neuroektodermu. Je tvořen dvěma typy buněk:

• neurony
• neuroglie

Neurony jsou nositely funkce nervové tkáně. Jsou to vysoce specializované buňky, schopné přijímat, zpracovávat a vysílat vzruchy, zprostředkovávají přenos informací. Neuroglie jsou podpůrné buňky, které zajíšťují ochranu a výživu neuronů.

Obecná histologie

Тъкан (биология) | Væv | Gewebe (Biologie) | Biological tissue | Kude | Tejido biológico | Histo | Tissu biologique | Vefur | Tessuto (biologia) | רקמת תאים | Tevînek | Audinys | Ткиво | Tisu biologi | Weefsel (biologie) | 組織 (生物学) | Tkanka | Tecido (histologia) | Tissue (biological) | Ткиво | Vävnad | திசு | Mô | Doku (biyoloji) | Texhou | 组织 (生物学)