Texturování

Texturování slouží k vylepšní vzhledu 3D modelu. V podstatě to znemná, že na model nanesete nějaký obrázek, a tím učíte barvu jeho povrchu.

Formáty textur

Základní dělění je do dvou kategorií:

Obrázkové
Procedurální

Obrázkové textury

Texturou je bitmapový obrázek, většinou ve formátu JPEG nebo PNG. Důležité je rozlišení obrazu, a tím i dostatečná detailnost textury. Používá se asi nejčastěji, například v počítačových hrách.

Procedurální textury

Tento druh textur je matematicky vyjádřen pomocí nějaké funkce. Výhodou je, že nezáleží na rozlišení, které se přizpůsobí velikosti renderovaného obrazu a rychlost. Nevýhodou ale je, že ne všechny povrchy lze matematicky vyjádřit (např. obličej)

Mapování textur

Především u obrázkových textur velmi záleží na zvoleném mapování. Tím se myslí to, jak se bude texturou potahovat zakřivený objekt. Většina vychází ze základních geometrických primitiv jakými jsou rovina, kvádr, koule nebo válec. Zvláštním druhem je tzv. UV mapování.

UV mapování

Představte si, že máte nějaký složitější model, třeba auto, a chcete na něj nanést texturu, ve které máte nakresleny skla, dveře, detail čerpací nádrže a podobně. A potřebujete, aby ta textura přesně sedla na onen model. Jenže auto není ani kvádr, ani koule. V tomto případě musíte použít UV mapování. Zjednodušeně řečeno jde o to, že model jakoby stáhnete z kůže, a v UV editoru si pak můžete posouvat vertexy po obrázku vaší textury, a tím určovat jak se textura na model nanese.

Druhy textur

Texturami nemusíte všdy ovlivňovat jen barvu modelu. Můžete jimi ovlivňovat snad všechny materiálové vlastnosti, jako kolik má materiál pohlcovat světla, zrcadlení, normálu (bump maping), průhlednost a podobně. Textury lze mezi sebou také míchat a dělat z nich masky, podobně jako v grafických editorech.