Tatry

Related Topics:
Tatry

Tatry jsou pohoří na severu Slovenska a jihu Polska, součást Karpat. Bývaly nejvyšším pohořím Československa. Ostry_Rohac.jpg

Charakteristika

Observatory Skalnate pleso.jpg Tatry se nacházejí v severní části Slovenska na hranici s Polskem. 3/4 území Tater leží na Slovensku. Tatry jsou jediným pohořím Karpat, které má alpinský ráž. Jsou nejvyšším pohořím celého karpatského oblouku a mají 25 vrcholů vyšších než 2500 m.n.m. Hlavní část Tater je vymodelována vodou respektive ledovci. Území Tater patří k úmoří Černého moře (řeka Váh) a Baltického moře (Dunajec nebo Poprad). Hlavní hřeben Tater je 26 km dlouhý a táhne se od Ľaliového sedla (1947 m) na západě ke Kopskému sedlu (1749 m) na východě. Jeho nejzápadnějším vrcholem je Svinica (2301 m), nejvýchodnějším Jahňací štít (2229 m), z kterého je do Polska nebo panoráma Troch koruniek v Pieninách. Z hlavního tatranského hřebene vybíhá pět hlavních hřbetů na jih a dva na sever.

Rozdělení

Tatry se dělí na tyto části:

Západné Tatry:
- Červené vrchy
- Liptovské Tatry
- Liptovské Kopy
- Osobitá
- Roháče
- Sivý vrch
Východné Tatry:
- Vysoké Tatry
- Belianske Tatry

Východné Tatry leží převážně v regióně Spiš, Západné Tatry na Liptove a Orave. Hranicí mezi Západnými a Východnými Tatrami je Dolina Suchej vody v Polsku a Tichá dolina na Slovensku.

Národní parky

Na území Tater leží dva národní parky:

Tatranský národný park (TANAP) na Slovensku
Tatrzański Park Narodowy (TPN) v Polsku

TANAP byl vyhlášen v roce 1948 s účinností od 1. ledna 1949, TNP v roce 1954, s účinností od 1. ledna 1955. Rozloha TANAP-u je v současnosti 1 045 km², z toho vlastní území 738 km², ochranné pásmo - 307 km².

TPN má rozlohu 212 km².

Ochranářský nejhodnotnějším je pás Tater 55 km dlouhý a 17 km široký. Délka Tater je asi 80 km.

Štíty a vrcholy

Panorama High Tatras from Poprad.jpg Nejvyšším vrcholem Tater je Gerlachovský štít (2655 m n.m.). Dalšími vrcholy jsou Lomnický štít (2632 m n.m.), Ľadový štít (2627 m n.m.), Malý Ľadový štít (2623 m n.m.), Zadný Gerlach (2616 m n.m.) a další. Volně přístupné po turistických trasách jsou ve Východných Tatrách:

Rysy (2503 m n.m.), hraniční vrchol s Polskem, možný přechod hranice
Kriváň (2495 m n.m.)
Slavkovský štít (2452 m n.m.)
Východná Vysoká (2429 m n.m.)
Kôprovský štít (2363 m n.m.)
Jahňací štít (2230 m n.m.)

Na Gerlach, Vysokú (2547 m n.m.), Ľadový či Lomnický štít se dá dostat jen v doprovodě horského vůdce. Na Lomnický štít vede také lanovka od Skalnatého plesa.

V Západných Tatrách jsou přístupné tyto vrcholy:

Bystrá (2248 m n.m.)
Jakubina (2194 m n.m.)
Baranec (2185 m n.m.)
Baníkov (2178 m n.m.)
Plačlivô/Plačlivé (2125 m n.m.)
Ostrý Roháč (2088 m n.m.)
Volovec (2063 m n.m.)
Brestová (1903 m n.m.)
Sivý vrch (1805 m n.m.)

a mnoho dalších menších vrcholů. Ačkoliv jsou Západné Tatry nižší než Vysoké, není dobré je podceňovat. Výstupy jsou stejně náročné.

Doliny

Tatranské doliny jsou jakýmsi protipólem tatranských hřebenů. V Tatrách je jich asi 30.

na slovenské straně, ve Východných Tatrách:
- Batizovská dolina
- Bielovodská dolina
- Dolina Kežmarskej bielej vody
- Dolina Siedmych prameňov
- Furkotská dolina
- Javorová dolina
- Kôprová dolina
- Malá Studená dolina
- Mengusovská dolina
- Mlynická dolina
- Starolesnianska dolina
- Tichá dolina
- Velická dolina
- Veľká Studená dolina

na polské straně:
- Dolina Chochołowska z Jarząbczą i Starobociańską
- Dolina Lejowa
- Dolina Kościeliska z Tomanową i Miętusią
- Doliny: Małej Łąki, Za Bramką, Strążyska, Ku Dziurze, Białego
- Dolina Bystrej z Kondratową, Goryczkową, Kasprową i Jaworzyńską
- Dolina Olczyska
- Dolina Suchej Wody z Doliną Gąsienicową i Doliną Pańszczycy
- Dolina Filipka
- hraniční Dolina Bialky z Doliną Rybiego Potoku (Dolina Rybieho potoku), Doliną Pięciu Stawów Polskich (Dolina Piatich plies poľských), Doliną Roztoki i Doliną Waksmundzką (na slovenské straně patří do Doliny Bialky Bielovodská dolina se svýmí částmi)

na slovenské straně v Západných Tatrách:
- Žiarska dolina
- Račková dolina
- Jamnická dolina
- Bystrá dolina
- Kamenistá dolina
- Roháčska dolina a iné

Bielovodská dolina je jedinou dolinou Tater alpského rázu. Je to také nejdelší tatranské dolina. Doliny v Západných Tatrách jsou méně strmé než doliny ve Východných, jsou ale také hezké a obklopené vysokými vrcholy.

Vodopády

Mezi nejznámější vodopády patří:

Vodopády Studeného potoka
Obrovský vodopád v ústi Studeného potoka
Vodopád Skok v Mlynickej doline

Jeskyně

Na území Tater se působením vody vytvořilo mnoho jeskyní, v současnosti je jich 330 zmapovaných. Jde převážně o krasové jeskyně s krápníkovou výdobou a s malými jezery. Většina těchto jeskyň je pro veřejnost zavřená. Mezi nejznámější patří:

nejdelší
- Wielka Śnieżna – nejdelší (délka 22749 m)
- Wysoka - Za Siedmiu Progami (délka 11660 m)
- Śnieżna Studnia (délka 11000 m)
nejhlubší
- Wielka Śnieżna - nejhlubší (824 m)
- Śnieżna Studnia (hloubka 759 m)
- Bańdzioch Kominiarski (hloubka 562 m)
nejnaštěvovanější
- Belianska jaskyňa - nejnavstěvovanější, délka 1752 m, přístupných 1275 m, (vchod v Tatranskej Kotline)

Fauna a flóra

Flóra

Fauna

Počasí

Počasí má převážně horský až vysokohorský ráz. Turisti musí počítat s jeho náhlými změnami, hlavně pří výstupech na vrcholy nebo při přechodech dlouhými dolinami, které trvají většinou 8-10 hodin. Průměrná roční teplota ve výšce 1000 m.n.m. je 5 °C, v červenci 15 °C. Nejvhodnějším obdobím pro turistické výstupy v Tatrách je podzim, kdy je počasí nejstabilnější kvůli nižším teplotám a zároveň je i výborná viditelnost.

Turistika

Externí odkazy

Tatry | Slovenská pohoří

Gourt Home::Gourt :: Tatry