Svátost nemocných (též pomazání nemocných) je jednou ze svátostí katolických, pravoslavných a některých protestantských církví. Dřívější název poslední pomazání se užíval v západní části katolické církve od konce 12. století do 2. vatikánského koncilu, kdy tuto svátost přijímali většinou pouze umírající. V současnosti se svátost uděluje též vážně nemocným, proto i změna názvu.

Biblickým textem, na který se praxe pomazání nemocných odvolává, je novozákonní list Jakubův 5,14-16:

Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.

Svátost má duchovně posílit a potěšit člověka a navrátit mu fyzické i duchovní zdraví, nese s sebou podle vnímání církve i odpuštění hříchů. Může se udělovat jak jednotlivým osobám (např. doma či v nemocnici) tak společně při bohoslužbě. V praxi vypadá svátost (většinou v katolické církvi) tak, že kněz na nemocného vloží ruce a modlí se za něj, posléze jej pomaže požehnaným olivovým olejem a říká při tom:

Skrze toto svaté pomazání

ať ti Pán pro své milosrdenství pomůže

milostí Ducha svatého. Amen.

Ať tě vysvobodí z hříchů,

ať tě zachrání a posilní. Amen.

Externí odkazy

• Článek na website Apologia
• Metoděj Kočí, Svátost nemocných, Amen 9/1997
• Katechismus katolické církve (1992)
• Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Svátosti

Krankensalbung | Anointing of the Sick | Unkto | Unción de los enfermos | Sairaiden voitelu | Onction des malades | Unzione degli infermi | Ziekenzalving | Sykesalving | Namaszczenie chorych | Елеосвящение | Pomazanie chorých | De sjukas smörjelse | 病人傅油聖事