Susy

Sphinx Darius Louvre.jpg z paláce Dareia I. v Susách]] Susy (biblický Šúšan, dnes Šúš) byly starověkým městem v Elamu a později významným centrem perské a parthské říše na území dnešního Íránu. Nachází se asi 240 km východně od řeky Tigris v íránské provincii Chúzistán. Kromě toho, že se jedná o význačnou archeologickou lokalitu, jde také o živé středisko šíitské komunity i komunity perských Židů. Obě zde skupiny spojuje prorok Daniel.

Dějiny Sus

Susy, založené pravděpodobně kolem roku 4000 př. n. l., jsou jedním z nejstarších osídlených míst Íránu. První stopy osad se datují již do roku 7000 př. n. l. Nálezy pozůstatků civilizace s malovanou keramikou se datují do období kolem roku 5000 př. n. l. V minulosti byly Susy hlavním městem Elamu. Jejich jméno je také odvozeno z místního jazyka a zřejmě se původně vyslovovalo Susən. Susy byly napadeny v několika válečných taženích jak babylonskou říší, tak i říší asyrskou. Po dobytí Babylonem bylo jméno mylně spojováno se slovem semitského původu Šúšan, které znamená „lilie“.

Susa-destruction.jpg králem Aššurbanipalem v roce 647 př. n. l.]]

Kamenná deska objevená v roce 1854 Henrym Austinem Layardem v Ninive ukazuje Aššurbanipala jako „mstitele“, přicházejícího pomstít Mezopotámce, kteří po staletí trpěli útoky Elamitů:

„Dobyl jsem Súšan, slavné svaté město, příbytek Bohů, sídlo tajemství. Vstoupil jsem do jeho paláců a otevřel truhlice přeplněné stříbrem, zlatem a bohatstvím… Zničil jsem šúšanský zikkurat. Rozdrtil jsem jeho zářící měděné rohy. Zadupal jsem chrámy Elamu do bezvýznamnosti, jejich bohy a bohyně jsem rozprášil do větru. Zničil jsem hrobky jejich starobylých i nedávných králů, vystavil jsem je slunci a odnesl jsem jejich kosti do země Aššur. Zničil jsem provincie Elamu a na jejich půdu jsem zasel sůl.“

Město bylo nicméně brzy důležitou rezidencí Achaimenovců za Kýra Velikého po roce 538 př. n. l. Během vlády Kýrova syna Kambýsa II. bylo hlavní město říše přemístěno z Pasargad do Šúšanu.

Město svůj význam ztratilo v době, kdy jej Alexandr Makedonský v roce 331 př. n. l. dobyl a zcela zničil starou perskou říši. Po Alexandrově smrti se Susy staly jedním ze dvou hlavních měst parthské říše (společně s Ktésifóntem) – parthští vládci běžně trávili zimní období v Susách a letní v Ktésifóntu.

Římský císař Traianus dobyl Susy v roce 116, ale byl brzy přinucen se stáhnout z důvodů propukajících nepokojů na jiných územích říše. Tento akt byl také nejvýchodnější expanzí římské říše.

Během své historie byly Susy nejméně dvakrát zcela zničeny. Poprvé je v roce 647 př. n. l. srovnal se zemí asyrský král Aššurbanipal, podruhé Arabové v roce 638 n. l., když dobývali državy perské říše Sásánovců. Nakonec roku 1218 bylo město definitivně zničeno při mongolské invazi. V následujících letech ho jeho obyvatelé postupně opustili.

V současnosti je lokalita ohrožována ilegálními vykopávkami, vývozem odpadu a plánovaným autobusovým nádražím nad neprozkoumanými památkami.

Šúšan v biblických spisech

Šúšan je zmiňován ve spisech hebrejské bible, zejména pak v knize Ester, ale také v knihách Nehemjáš a Daniel.

Daniel i Nehemjáš žili v Šúšanu v období babylónského zajetí Židů v 6. století př. n. l. Ester se zde stala královnou a zachránila tak Židy před genocidou. V oblasti se nachází hrobka, o níž se soudí, že patří Danielovi a je známá jako Šúš-Daniel. Hrobka je ozdobena nezvyklým kuželem z bílého kamene, který není ani pravidelný ani symetrický.

Související odkazy

Externí odkazy

Poznámky

"Persians: Masters of Empire", s. 7-8. ISBN 0-80949104-4.

Starověká Persie | Zaniklá města

Gourt Home::Gourt :: Susy

Dějiny Sus

Šúšan v biblických spisech

Související odkazy

Externí odkazy

Poznámky