Stát je politická organizace lidské společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek. Státní moc je nezávislá a svrchovaná – není podřízena žádné vyšší politické autoritě. V běžném jazyce jsou k termínu stát jako synonymní někdy chápány termíny země, národ nebo vláda.

Za legální kritéria jsou všeobecně uznávána kritéria definovaná v Konvenci o právech a povinnostech států z Montevidea, která byla podepsána roku 1933. V 1. článku se říká, že stát jako subjekt mezinárodního práva by měl splňovat následující kritéria:

• stálá populace,
• definované území,
• vláda,
• schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy.

Montevideo je oblastní Americká konvence, ale principy obsažené v tomto článku byly obecně uznány v mezinárodním právu. Je otázka, zde tato kritéria jsou dostatečná. Praktickou podmínkou pro existenci státu je samozřejmě jeho uznání ostatními státy.

Politologie se zabývá mimo jiné diskusí na téma, jaké vlastnosti by měl stát mít.

Socialistická či centralistická politologie pokládá za minimální znaky, které musí společnost vykazovat, aby je mohla nazvat státní:

• Vysoká dělba práce a specializace společenských rolí (permanentní kněží, úředníci, řemeslníci, obchodníci, rolníci apod.),
• diferenciální přístup k přírodním zdrojům a jejich centrální regulace,
• monopol centra na násilí a vynucování poslušnosti vůči ústřední ideologii,
• formální struktura politického vedení, profesionální politici, stálý úřednický aparát,
• centrální ideologie (legitimizující mýtus),
• centrální regulace rytmu společenského života (kalendář), prostředků komunikace (jazyk a písmo) a prostředků pohybu a obchodu (doprava),
• pravidelná konfiskace majetku mocenským centrem (daně),
• centrálně regulované zákonodárství,
• vysoká sociální stratifikace.

Žádný z těchto znaků sám o sobě není dostatečnou podmínkou vzniku státu, je ovšem podmínkou nezbytnou. Státem nejsou pouze státní instituce (parlament, kraje, obce). Jeho součástí je celá řada dalších znaků, které by samy o sobě ani nevznikly ani nemohly existovat. Politici přisuzují státu řadu přívlastků, např.: národní stát, právní stát, sociální stát podle způsobu vlády, politického systému a státního zřízení.

Citáty

---

• „Osud státu závisí na osudu každé rodiny.“ --Alexandre Vinet
• „Stát, to jsme my všichni.“ --Richard von Weizsäcker
• „Skupiny, které vytvářejí stát to dělají z určitého účelu, určité potřeby, k určitému užitku. Dávají se dohromady ne proto, aby byly pohromadě, ale aby něco společného dělaly.“ --José Ortega y Gasset
• „Neptej se co pro tebe stát může udělat, ale proč tak nečiní.“ --Gerhard Kocher
• „Stát je povinnen vytvořit takové podmínky, aby každý mohl užívat svých práv a svobod s vyhlídkou na úspěch svého konání.“ --Kurt Biedenkopf
• „Stát jsem já.“ --Ludvík XIV.

Alternativní definice

---

• Stát je trvalý organický svazek lidstva, jisté teritorium obývajícího, s jedinou vůlí a jedinou mocí nejvyšší, jehož účelem jest napomáhati dosažení všech životních úkolů lidu, takto spojeného.

Podívejte se na

---

• Seznam států světa
• Apatrida - člověk bez státního občanství

Ohrožení státu:

• Diktatura, Občanská válka, Převrat, Puč, Revoluce

Ideologie, které nevyžadují nebo vylučují existenci státu:

• Anarchismus

Externí odkazy

---

• http://www.libri.cz/databaze/staty - Státy a jejich představitelé, encyklopedická databáze na serveru nakladatelství Libri

Stát

Stat | Staat | Χώρα | State | Sxtato | Estado | Riik | Valtio | État | Država | 国家 | Staat | Państwo | Государство | State | Država | Держава | 国家 | 國家