article

Srbsko (srbsky Србија / Srbija) je republika v centru Balkánského poloostrova. Hlavním městem je Bělehrad (srbsky Београд / Beograd). Jako samostantý stát vzniklo 5. června 2006 po rozpadu soustátí Srbsko a Černá Hora. Černohorci se rozhodli od Srbska oddělit v referendu konaném 21. června 2006.

Historie


Během 6. století do oblasti přišli Slované (Srbové). Působil zde silný vliv Východořímské říše a tak se zde uchytilo pravoslaví. V polovině 10. století vzniklo první království v Rasče, kterému vládl Časlav Klonimirović. Za vlády cara Dušana Velikého (1331 - 1355) byla většina Balkánu ovládaná Srbskem. Po bitvě na Kosově poli v roce 1389 se Srbsko postupně dostávalo pod nadvládu Osmanské říše. Po řadě povstání Srbsko v roce 1878 získalo samostatnost (Bělehrad1867). V roce 1914 byl v Sarajevu srbskými nacionalisty proveden atentát na Františka Ferdinanda d'Este a po vypršení ultimáta 28. července vyhlásilo Rakousko - Uhersko Srbsku válku. Po skončení První světové války se Srbsko stalo součástí Království SHS.

Geografie


Mapa Srbských regionů.png (žlutě) a Kosovem (červeně), a tzv. Centrálním Srbskem (zeleně)]] Na severu Srbsko hraničí s Maďarskem (151 km), na západě s Chorvatskem (241 km), Bosnou a Hercegovinou, na jihu s Albánií a Makedonií (221 km), na východě s Bulharskem (318 km) a Rumunskem (476 km). Na severu se nachází Panonská nížina , dále na jih se terén mění na hornatý, nejvyšší bod je Đaravica (2 656 m) v Kosovu. Skrz Srbsko také protéká Dunaj, nejdelší řeka v zemi, v Bělehradě se do něj vlévá Sáva.

Srbsko se skládá z tzv. Centrálního Srbska, a dvou autonomních oblastí – Vojvodiny na severu a Kosova (Kosovo i Metohija) na jihozápadě Srbska. Historicky se pak Srbsko skládá z řady historických oblastí (Bačka, Banát, Novopazarski Sandžak, Raška, Srem).

Doprava


železniční

Železniční síť v Srbsku je tvořena hlavními tahy, vedoucími do jednotlivých bývalých jugoslávských republik. Na severu, ve Vojvodině je síť velmi hustá, je tam mnoho tratí do Rumunska, Chorvatska a Maďarska. Oproti např. Bosně a Hercegovině je stav a hustota sítě v celé zemi mnohem lepší.

silniční

Celým Srbskem prochází dálnice SuboticaBělehradNiš, s napojeními i do sousedních zemí. Stejně jako u sítě silniční, směrem na jih se situace zhorušuje. Bělehrad je, stejně jako v případě železniční dopravy, i v dopravě automobilové hlavním dopravním uzlem v zemi. Silniční síť je (mimo několik hlavních tahů) ve velice neutěšeném technickém stavu. Řadí se tak po Albánii na druhé nejhorší místo v Evropě.

maximální povolené rychlosti
  • v obci: 60 km/h
  • mimo obec: 80 km/h
  • dálnice: 120 km/h

Statistiky


Státy Evropy | Nástupnické státy Jugoslávie | Srbsko

Serbien | Sârbii | Serbia | Сърбия | ᏎᎸᏈᏯ | Serbien | Serbien | Serbia | Serbia | Serbia | Serbio | Serbie | 세르비아 | Srbija Serbia Serbia סרביה Serbia Serbija Србија | Serbia | Servië セルビア Serbia Serbia Sérvia Serbia Сербия Serbia Srbsko | Srbija | Србија | Serbia | Serbien | Сербія | 塞尔维亚

 

This article is licensed under the GNU Free Documentation License. It uses material from the "Srbsko".

Home Pageartsbusinesscomputersgameshealthhospitalshomekids & teensnewsphysiciansrecreationreferenceregionalscienceshoppingsocietysportsworld