Srbština

Srbština (српски jезик, srpski jezik)
Rozšíření:	Srbsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko aj.
Počet mluvčích:	11 miliónů (75. místo)
Klasifikace:	Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Jihoslovanské jazyky
Písmo:	Cyrilice, Latinka
Postavení
Úřední jazyk:	Srbsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina
Regulátor:	Matica Srpska
Kódy
ISO 639-1:	sr
ISO 639-2(B):	scc
ISO 639-2(T):	srp
SIL:	SRC
Wikipedie
sr.wikipedia.org

Srbština je jazyk srbského obyvatelstva v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Černé Hoře a dalších zemích v Evropě, Americe a Asii. V podstatě jde o jiný název pro v Srbsku užívaný dialekt srbochorvatštiny, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992.

Spisovný srbský jazyk je založen na štokavském nářečí, hovorový jazyk rozlišuje východní (ekavskou) a západní (ijekavskou) variantu.

Rozšíření

Počty mluvčích podle zemí:

Srbsko: 6 770 000
- Vojvodina: 1 557 020 (2002)
- Centrální Srbsko: 5 063 679 (2002)
- Kosovo: 150 000
Černá Hora: 401 382 (2003)
Bosna a Hercegovina: 1 500 000
Německo: přes 500 000 (2003)
Rakousko: přes 100 000 (2001)
Austrálie: přes 50 000 (2001)
Švýcarsko: cca 50 000 (2000)
Chorvatsko: 44 629 (2001)
Makedonie: 33 315 (2001)
Slovinsko: 31 329 (2002)
Rumunsko: 20 377 (2001)

Historie

Nejstarší srbská literatura pochází ze středověku a patří do ní taková díla jako Miroslavljevo jevandjelje (Мирослављево Јеванђеље, 1192) a Dušanov zakonik (Душанов Законик). Zachovalo se jen málo ze sekulární středověké literatury, ale to, co zbylo, ukazuje, že tehdejší srbské písemnictví šlo s dobou. Například Srbská Alexandrida (kniha o Alexandru Velikém) nebo srbský překlad Tristana a Isoldy.

Koncem 14. století bylo Srbsko dobyto Osmanskou říší a po příštích 400 let nebylo moc příležitostí pro sekulární psanou tvorbu. Přesto z té doby pocházejí některá nejlepší srbská díla. Nejdůležitější je srbská epická poezie. Je známo, že Goethe se učil srbsky, aby si mohl číst srbské eposy v originále. Hlavním útočištěm psaného jazyka v té době byly kláštery, ty se však držely církevní staroslověnštiny.

Koncem 18. století se psaný jazyk vzdaloval od hovorového. Počátkem 19. století Vuk Karadžić reformoval srbskou cyrilici na fonetickém principu a propagoval hovorový lidový jazyk jako novou literární normu.

První tištěná srbská kniha byla vyrobena v Cetinje v roce 1494, pouhých 40 let po Gutenbergově vynálezu knihtisku.

Abeceda a výslovnost

Hlavním písmem pro zápis srbštiny je Cyrilice, používá se však i Latinka (v hojné míře např. na internetu). Srbská abeceda je následující:

velké:

malé:

přepis:

dž

výslovnost:

č-ť

dž

Slovní zásoba

Dvě srbská slova se rozšířila do mnoha dalších jazyků: vampír (вампир) a slivovice (шљивовица).

Podívejte se též na

Srbochorvatština

Externí odkazy

Standard language as an instrument of culture and the product of national history An article by pre-eminent Serbian linguist Pavle Ivić
209,000 entry Serbian-English and English-Serbian Dictionnary
Serbian-English Dictionary
Serbian Language and Culture Workshop Learn Serbian