Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o částice vody, vzniklé kondenzací vodní páry, které padají z oblohy či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství.

Jak již naznačeno výše, srážky můžeme rozdělit na

vertikální (padající) srážky

déšť

mrznoucí déšť

mrholení

mrznoucí mrholení

sníh

sněhové krupky

sněhová zrna

krupky

zmrzlý déšť

kroupy

ledové jehličky

rosa

jíní

námraza

ledovka

Z hlediska skupenství rozeznáváme srážky kapalné (déšť, mrholení, rosa), srážky tuhé (mrznoucí déšť, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť/krupky, kroupy, ledové jehličky, zmrzlá rosa, jíní, námraza, ledovka) a při teplotách kolem 0°C se vyskytující srážky smíšené.

Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. Množství srážek bývá udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m²). Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba před měřením nechat roztát. Výraz srážkoměr může odkazovat na různá zařízení. Přístroj k měření úhrnu srážek se nazývá hyetometr. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf. Přístroj na zjišťování množství rosy má název drosometr (může mít podobu síťky spojené s vahami). V současnosti se ke sledování intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů.

Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina strážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v záětří hor tak vzniká srážkový stín. Typickým příkladem může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm.

Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách - například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m. Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.

Rozdělení intenzit srážek

Voda | Meteorologické jevy

Валеж | Nedbør | Niederschlag | Precipitation (meteorology) | Precipitaĵo | Precipitación | Sadanta | Précipitation | משקעים | 降水 | Neerslag (atmosfeer) | Nedbør | Nedbør | Opad atmosferyczny | Precipitação (meteorologia) | Precipitation | Padavine | Nederbörd | Атмосферні опади | 降水