Společnost národů (angl. League of Nations, franc. Société de Nations) byla mezinárodní organizace založená po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference.

28. června 1919 byla podepsána Versailleská mírová smlouva, čímž došlo k faktickému vytvoření Společnosti národů. Úkolem organizace byla poválečná demilitarizace, udržení světového míru, prevence před dalšími válečnými konflikty pomocí zásad kolektivní bezpečnosti a diplomatického vyjednávání. Těmito úkoly položila Společnost národů základ široké mezinárodní spolupráci.

Iniciátory a zakládajícími zeměmi Společnosti národů byly vítězné státy Dohody (např. Spojené království, Francie) a jejich spojenci (např. Československo), původními členy z roku 1919 tedy bylo 26 států, dále čtyři britská dominia a Britská Indie (v rámci Commonwealthu). Za sídlo Společnosti byla zvolena švýcarská Ženeva, mezinárodní smírčí soud byl ustanoven v nizozemském Haagu. Jedním z hlavních iniciátorů vzniku Společnosti byl americký prezident Woodrow Wilson.

Palais des nations.jpg, postaven jako sídlo Společnosti národů, dnes využíván Organizací spojených národů]] V roce 1920 započala platnost základního dokumentu organizace Pakt Společnosti národů, kterým se členské země zavazovaly k dodržování pravidel mezinárodní spolupráce a bezpečnosti, respektování mezinárodního práva a dalších závazků učiněných v rámci Společnosti národů. Pakt Společnosti národů nebyl ratifikován Kongresem USA, Spojené státy se tak přes velký vliv jejich prezidenta na vznik společnosti nikdy členy nestaly. Celkový počet členských zemí se od 20. let značně měnil. Roku 1926 se členem stalo Německo (vystoupilo roku 1933), Sovětský svaz byl přijat roku 1934 (jako jediná členská země byl vyloučen roku 1939). Ze Společnosti národů v roce 1933 vystoupilo Japonsko a roku 1937 Itálie.

Přes značný vliv Francie a Británie ve Společnosti národů nebyla organizace schopna důrazně prosadit své cíle, naprosto neefektivní byla její činnost proti agresivním krokům fašistické vlády v Itálii (okupace Etiopie), nacistické v Německu (účast ve španělské občanské válce, anšlus Rakouska, uzavření Mnichovské dohody), ani militaristické v Japonsku (válka v Číně). Menší členské státy postrádaly významnější vliv na chod a rozhodování organizace, což způsobovalo napětí mezi nimi na jedné straně a Británií a Francií na straně druhé. Společnost národů tak v souvislosti s počátkem druhé světové války v letech 1939 a 1940 ztratila faktický význam. Formálně byla Společnost národů rozpuštěna v dubnu 1946. Vítězné státy druhé světově války se rozhodly některé struktury Společnosti národů transformovat do nově vzniklé Organizace spojených národů, která na činnost Společnosti národů přímo navázala.

Členské země

Zakládající členové

Členské země přijaté později

Podívejte se také na

• Organizace spojených národů

Mezinárodní organizace | Historie

Volkebond | عصبة الأمم | Sociedá de Naciones | Ліга Нацый | Общество на народите | Societat de Nacions | Folkeforbundet | Völkerbund | Κοινωνία των Εθνών | League of Nations | Ligo de Nacioj | Sociedad de Naciones | Rahvasteliit | جامعه ملل | Kansainliitto | Société des Nations | חבר הלאומים | Népszövetség | Liga Bangsa-Bangsa | Ligo dil nacioni | Società delle Nazioni | 国際連盟 | 국제 연맹 | Tautų Sąjunga | Nāciju Līga | Liga Bangsa-bangsa | Volkenbond | Folkeforbundet | Liga Narodów | Sociedade das Nações | Liga Naţiunilor | Лига Наций | Spoločnosť národov | Društvo narodov | Лига народа | Nationernas förbund | Ліга Націй | Hội Quốc Liên | 國際聯盟