Sovětský svaz

Sovětský svaz (celým názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkráceně SSSR, rus. (СССР), byl komunistický svazový stát ve východní Evropě a severní části Asie existující v rozmezí let 1922 až 1991.

Sovětský svaz byl formálně federací Sovětských socialistických republik (SSR). První z nich byly založeny krátce po roce 1917. Formálně byly autonomní, ale ovládány centrální komunistickou stranou (KSSS). Co se týče způsobu vlády, jednalo se po celou dobu jeho existence o totalitní stát. V Leninově a Stalinově éře zmizely miliony lidí na Sibiři v sovětské verzi koncentračních táborů - gulazích. Tato skutečnost byla před světem a vlastními občany úspěšně zakrývána propagandou a tajnou policií.

V roce 1922 byly čtyři republiky sloučeny do Sovětského svazu – Ruská SFSR, Ukrajinská SSR, Běloruská SSR a Zakavkazská SSR. V letech 1922 a 1940 SSSR vzrostl počet republik na 16 – některé z nich byla Sovětským svazem dobytá nebo okupovaná území, některé vznikly rozdělením stávajících republik.

Sovětské republiky mimo území SSSR po I. světové válce

Maďarská republika rad od 21. března do začátku srpna 1919
Bavorská republika rad od dubna do května 1919
Slovenská republika rad na jižním a východním Slovensku od 16. června do 7. července 1919.
Lucemburská republika rad po dobu tří dnů, také v roce 1919.

Expanse SSSR a změny před II. světovou válkou, během ní a po ní

1939 - část Polska, známá jako Kresy, Východní Polsko, nebo Západní Bělorusko, okupována a připojena k Běloruské SSR, podle dohody s Hitlerem (Molotovův-Ribbentropův pakt, Hitlerův-Stalinův pakt, Nacisticko-Sovětský pakt)
1940 - z autonomní oblasti založena Karelofinská SSR jako část příprav k okupaci Finska (viz též finsko-ruská Zimní válka)
1940 - okupovány a připojeny baltské země – Estonsko, Litevsko, Lotyšsko – a přejmenovány na Estonská SSR, Litevská SSR, Lotyšská SSR
1940 - okupováno Moldavsko, část tehdy rumunského území, a připojeno k autonomní oblasti Ukrajinské SSR, pojmenováno Moldavská SSR
1944 - represe kavkazských a krymských obyvatel, deportace
1945 - část Východního Pruska, část Německa, okupována a připojena k Ruské SFSR, jako Kaliningradská oblast, dnes exkláva Ruska
1945 - Volyňské Vojvodství poválečného Polska, okupována a připojeno k Ukrajinské SSR jako Volyňský region
1945 - Kurilské ostrovy a jižní část Sachalinu připojeny k Ruské SFSR
1945 - Podkarpatsko odstoupeno Československem a připojeno k Ukrajinské SSR

Po válce

1954 - Krym přesunut od Ruské SFSR k Ukrajinské SSR
1956 - Karelofinská SSR se zase stala autonomní oblastí Ruské SFSR

Sovětské hospodářství

Sovětský kosmický program

Na konci 50. let SSSR s pomocí inženýrů a technologií dovezených z poraženého Německa, zkonstruovali Rusové první umělou družici - Sputnik 1 a předběhli tak USA. Poté následovaly další úspěšné satelity, a byli vysláni i pokusní psi. 12. dubna 1961 se po mnoha pokusech, častokrát neúspěšných vyslán kosmonaut Jurij Gagarin. Ten několikrát obletěl zemi a úspěšně přistál v kazašské stepi. V té době se v ruských projekčních kancelářích rýsovaly první plány raketoplánů a orbitálnich stanic, tomu však nakonec zamezily osobní spory mezi projektanty a vedením. Prvním velkým fiaskem pro SSSR bylo přistání američanů na Měsíci, kdy Rusové nebyli schopni v dostatečné době odpovědět američanům stejným projektem. V 70. letech se začaly rýsovat konkrétnější návrhy konstrukce raketoplánu, avšak nedostatky, hlavně v elektronickém průmyslu (rychlé přehřívání elektroniky) odsunuly program až ke konci 80. let. První raketoplán, Buran letěl v roce 1988 a to bez lidské posádky. Další raketoplán, Ptička, skončil rozestavěný protože v roce 1991 byl projekt raketoplánů zrušen. Pro jejich vypuštění do vesmíru existuje dnes nevyužívaná supersilná raketa Eněrgija, která je nejsilnější na světě.

Na konci 80. let se podařil Sovětskému Svazu ještě jeden kousek - vyslat orbitální stanici Mir. Byla vystavěna na konstrukci stanic Saljut, a její úkoly byly čistě civilní a výzkumné. V 90. letech byla jedinou orbitální stanicí v provozu (Provoz amerického Skylabu byl ukončen z důvodu nedostatku financí), byly na něj dodány další moduly, i americké. Technický stav stanice se však , hlavně po požáru, rychle zhoršoval, takže bylo rozhodnuto v roce 2001, že bude stanice navedena do atmosféry, kde shoří.

Správní rozdělení

SSSR od roku 1956 zahrnoval 15 sovětských socialistických republik (SSR), základní správní jednotkou byl rajón (tj. okres), některé svazové republiky dále měly:

oblasti
kraje
národnostní okruhy (NO)
autonomní oblasti (AO)
autonomní republiky (ASSR)

Seznam svazových republik (k roku 1967):

Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR) (dnešní Rusko)
- hl. město: Moskva
- další dělení: 16 ASSR, 5 AO, 10 NO, kraje, oblasti
Ukrajinská sovětská socialistická republika (USSR) (dnešní Ukrajina)
- hl. město: Kyjev
- další dělení: oblasti
Běloruská SSR (dnešní Bělorusko)
- hl. město: Minsk
- další dělení: oblasti
Uzbecká SSR (dnešní Uzbekistán)
- hl. město: Taškent
- další dělení: 1 ASSR, oblasti
Kazašská SSR (dnešní Kazachstán)
- hl. město: Alma-Ata
- další dělení: oblasti
Gruzínská SSR (dnešní Gruzie)
- hl. město Tbilisi
- další dělení: 2 ASSR, autonomní oblasti
Ázerbájdžánská SSR (dnešní Ázerbájdžán)
- hl. město: Baku
- další dělení: 1 ASSR, autonomní oblasti
Litevská SSR (dnešní Litva)
- hl. město: Vilnius
Moldavská SSR (dnešní Moldavsko )
- hl. město: Kišiněv
Lotyšská SSR (dnešní Lotyšsko)
- hl. město Riga
Kyrgyzská SSR (dnešní Kyrgyzstán)
- hl. město: Frunze
- další dělení: 1 oblast
Tádžická SSR (dnešní Tádžikistán)
- hl. město: Dušanbe
- další dělení: 1 autonomní oblast
Arménská SSR (dnešní Arménie)
- hl. město: Jerevan
Turkmenská SSR (dnešní Turkmenistán)
- hl. město: Ašchabad
Estonská SSR (dnešní Estonsko)
- hl. město Tallin

Podívejte se též na

Doporučená literatura

Crozier, B. (2004) Vzestup a pád Sovětské říše.