Slunce

Pohled na Slunce ze sondy SOHO.(332 950 Zemí) (27,9 G)


Pozorování
Střední vzdálenost od Země	149,6×10⁶ km (8,31 světelné minuty)
Hvězdná velikost (V)	−26,8^m
Absolutní hvězdná velikost	4,8^m
Elementy dráhy
Střední vzdálenost od středu Mléčné dráhy	2,5×10¹⁷ km (26 000 světelných let)
Galaktická perioda (oběžná doba)	2,26×10⁸ a
Orbitální rychlost	217 km/s
Fyzikální charakteristiky
Průměr	1,392×10⁶ km (109 Zemí)
Zploštění	9×10^-6
Povrch	6,09×10¹² km² (11 900 Zemí)
Objem	1,41×10¹⁸ km³ (1 300 000 Zemí)
Hmotnost	1,9891 × 10³⁰ kg
Hustota	1,408 g/cm³
Gravitace na povrchu	273,95 m/s²>
Úniková rychlost na povrchu	617,54 km/s
Povrchová teplota	5780 K
Teplota koróny	5 MK
Teplota jádra	~13,6 MK
Zářivý výkon (L_☉)	3,827×10²⁶ W
Intenzita záření (I_☉)	2,009×10⁷ W sr^-1
Charakteristiky rotace
Sklon	7,25° (k ekliptice) 67.23° (k rovině Mléčné dráhy)
Rektascenze severního pólu	286,13° (19 h 4 min 31,2 s)
Deklinace	63,87°
Perioda rotace na rovníku	25,3800 dní (25 d 9 h 7 min 12,8 s)
Rychlost rotace na rovníku	7174 km/h
Složení fotosféry
Vodík	73,46 %
Hélium	24,85 %
Kyslík	0,77 %
Uhlík	0,29 %
Železo	0,16 %
Neon	0,12 %
Dusík	0,09 %
Křemík	0,07 %
Hořčík	0,05 %
Síra	0,04 %

Slunce je naše nejbližší hvězda. Je asi 150 milionů km (1 AU) daleko od Země. Je to koule žhavých plynů o hmotnosti 1,989×10³⁰ kg (330 000 krát více než Země a 99,8% hmotnosti sluneční soustavy), která neustále produkuje ohromné množství energie. Její výkon je zhruba 4×10²⁶ W, z něhož na Zemi dopadá jen asi 45 miliardtin. I tak tok energie ze Slunce na Zemi činí asi 1,4 kW m^-2. Slunce je hvězda hlavní posloupnosti, spektrální třídy G2. Slunce patří do třídy svítivosti V. Slunce obíhá okolo středu Galaxie ve vzdálenosti od 25 000 do 28 000 světelných let od jejího středu. Oběh trvá přibližně 226 milionů let.

Slunce je staré přibližně 4,6 miliard let, což ho řadí mezi hvězdy středního věku. Bude svítit ještě asi 7 miliard let. Teplota na povrchu Slunce činí asi 5800 K, proto ho vnímáme jako žluté (i když maximum jeho vyzařování je v zelené části viditelného spektra). Průměr Slunce je zhruba 1 400 000 km což je asi 109 průměrů Země. Jeho objem je tedy asi 1,3 milionkrát větší než objem Země. Hustota Slunce je průměrně 1400 kg m^-3. Slunce se otáčí jinou rychlostí u pólů a na rovníku. Na rovníku se otočí jednou za 25 dní, na pólu za 36 dní. Jeho absolutní magnituda je +4,1, relativní pak -26,8. Je to tak nejjasnější těleso na obloze.

Složení Slunce

{| border=1 cellspacing=0 cellpadding=5 width=50% Složení Slunce v procentech počtu atomů vodík 92,1% hélium 7,8% kyslík 0,061% uhlík 0,030% dusík 0,0084% neon 0,0076% železo 0,0037% křemík 0,0031% hořčík 0,0024% síra 0,0015% ostatní 0,0015%

V hmotnostních poměrech je Slunce složeno ze zhruba 3/4 vodíku a 1/4 hélia.

Struktura Slunce

Jádro

Uprostřed Slunce se nachází jádro, kde dochází k uvolňování energie.

Teplota v jádru dosahuje 1,5 . 10⁷ K a hustota plazmy se zde pohybuje okolo 130 000 kg.m^-3. V tomto prostředí se vodík postupně a velmi pomalu mění na hélium za uvolnění obrovského množství energie. Každou sekundu se při tom spálí 700 000 000 tun vodíku. Ani to však neznamená, že uvnitř Slunce děj probíhá nějak překotně. Musíme mít na paměti velké rozměry Slunce. Hustota výkonu Slunce je pouhých 0,19 mW.kg^-1.

Postupně přes několik mezistupňů v tzv. proton-protonovém cyklu dojde ke sloučení čtyř protonů v jednu α-částici - jádra hélia, přičemž dva z protonů se přemění na neutrony. Řetězec těchto reakcí produkuje mnoho energie ve formě fotonů tvrdého gama záření. Ty pronikají k chladnějšímu povrchu, což jim trvá asi sto tisíc let. Za tu dobu předají většinu své energie hmotě Slunce a stanou se z nich fotony o mnohem delších vlnových délkách, například fotony viditelného světla. Mnohem rychleji se k povrchu dostanou vzniklá neutrina, pro které hmota Slunce prakticky není překážkou.

Vrstva v zářivé rovnováze

Tato vrstva je široká zhruba půl milionu km. Zářivá rovnováha znamená, že co atomy v této vrstvě pohltí, to také později vyzáří, přičemž tlak záření vyrovnává gravitační tlak. Právě tato vrstva způsobuje výrazné zpomalení fotonů, protože každý foton, který je pohlcen, je následně vyzářen v náhodném směru.

Konvektivní zóna

Tato vrstva o tloušťce asi 200 tisíc km se podobá hrnci s vroucí vodou. Studenější hmota padá směrem ke středu Slunce, ohřátá se dere k povrchu.

Fotosféra

Fotosféra je to, co na Slunci vidíme. Je na ní možné pozorovat vrcholky vystupujících proudů z konvektivní zóny (granulace). Nápadné jsou také sluneční skvrny a protuberance.

Chromosféra

Chromosféra je vcelku tenká vrstva nad fotosférou. Její teplota stoupá směrem od Slunce. Objevují se v ní chromosférické erupce.

Koróna

Koróna nemá vnější hranici a zasahuje hluboko do sluneční soustavy. Její teplota je okolo 1 500 000 K. Velmi dobře se dá pozorovat při zatměních Slunce.

Další drobné informace

Astronomický symbol pro Slunce je kruh s bodem uprostřed, v Unikódu ☉.

Varovaní: přímý pohled do Slunce může poškodit zrak!

Externí odkazy

Sluneční soustava

Slunce | Hvězdy

Gourt Home::Gourt :: Slunce