Slovinsko

Slovinsko (Slovenija), oficiálně Republika Slovinsko (Republika Slovenija) je středomořský stát v jižní Evropě. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako nástupnický stát Jugoslávie. Slovinsko je členem OSN, Evropské Unie a NATO.

Historie

Slovinsko tvořilo do roku 1918 součást habsburské monarchie. Do té doby bylo rozděleno mezi historické země vévodství kraňské, okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, markrabství Istrie, vévodství štýrské, vévodství korutanské a království uherské. Po rozpadu Rakousko-Uherska se 29. října 1918 většina Kraňska a Jižní Štýrsko začlenilo do Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, jenž se stal 1. prosince 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS) (od 3. října 1929 Království Jugoslávie). 12. srpna 1919 se pak součástí Království SHS stala i převážně Slovinci obývaná část jihozápadního Uherska Prekmurje, a 10. října 1920 bylo ke Království SHS připojena i jihovýchodní část Korutanska (viz mapa). Za druhé světové války bylo území dnešního Slovinska okupováno fašistickou Itálií a Německem. Po skončení války bylo Slovinsko znovuzačleněno do obnovené Jugoslávie. 2.prosince 1945 pak v rámci federalizované socialistické Jugoslávie vzniká Lidová republika Slovinsko, přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Slovinsko. Součástí této republiky se stala i území získaná od Itálie (severní část Istrie, východní část bývalého okněžněného hrabství Gorice a Gradišky a západního Kraňska). Slovinsko bylo po roce 1945 nejrozvinutější částí Jugoslávie a její průmyslovou základnou, a celá léta doplácelo na chudší části. V roce 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. Ke konci roku 1991 už byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími.

Politický systém

Slovinsko je republika v čele s prezidentem voleným na pět let. Výkonná moc je představována vládou v čele s premiérem. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament. Devadesátičlenné Národní shromáždění (Državni zbor) je voleno přímo, po jednom místě má rezervována italská a maďarská menšina. Čtyřicetičlená horní komora Národní rada (Državni svet) je složena z nepřímo volených zástupců společenských, hospodářských, profesních a místních zájmových skupin. Volební období Národního shromáždění je čtyřleté, Národní rady pětileté.

Geografické údaje

Slovinsko je středomořský stát na pomezí Balkánu a střední Evropy. Jeho rozloha je 20 253 km². Severní část země zasahuje do jižní části Alp, východní oblast Prekmurje do Panonské nížiny a jihozápadní pobřežní část zahrnuje i část Istrie.

Slovinsko hraničí s Rakouskem (324 km) na severu, s Maďarskem (102 km) na východě, Chorvatskem (546 km) na jihu a Itálií (235 km) na západě. Na jihozápadě má přístup k Jaderskému moři (47 km).

Mezní zeměpisné souřadnice Slovinska jsou:

na severu 46° 52' 37,52" sev. šířky, 16° 14' 18,14" vých. délky, obec Budinci v občině Šalovci,
na jihu 45° 25' 18,34" sev. šířky, 15° 10' 56,06" vých. délky, obec Damelj v občině Črnomelj,
na východě 46° 28' 33,76" sev. šířky, 16° 36' 07,69" vých. délky, obec Benica v občině Lendava,
na západě 46° 17' 54,05" sev. šířky, 13° 23' 47,81" vých. délky, v obci Breginj v občině Kobarid.

Největší zeměpisná šířka je 1°28', tj. 163 km. Největší zeměpisná délka je 3°13', tj. 248 km.

Triglav4.jpg.]] Ve Slovinsku se setkávají čtyři hlavní evropské geografické regiony: Alpy, Dinárská oblast, Panonská nížina a Středomoří. Podnebí Slovinska je středozemní na pobřeží, aplské v severních pohořích a kontinentální na východě. Průměrná teplota je -2°C v lednu a 21°C v červenci. Průměrné srážky dosahují 1000 mm na pobřeží, až 3500 mm v Alpách, 800 mm na jihovýchodě země a 1400 mm ve středním Slovinsku.

Kolem poloviny Slovinska (10 124 km²) je pokryto lesními porosty (po Finsku a Švédsku třetí nejzalesněnější stát Evropy). Na některých oblastech se zachovaly původní lesy, největší v Kočevje. Zatravněné porosty pokrývají 5 593 km² země, pole a zahrady 2 471 km², sady 363 km² a vinohrady 216 km².

Obyvatelstvo

Maribor Lent.jpg]]

Celkový počet obyvatel Slovinska je 1 978 485 (červenec 2005). Podíl městského obyvatelstva je 54,16%. Největší slovinské město je hlavní město Lublaň (Ljubljana) s 271 000 obyvatel. Další velká města jsou Maribor, Celje, Novo Mesto, Koper, Kranj, Nova Gorica a Murska Sobota.

Při sčítání lidu 2002 z celkového počtu 1 964 036 obyvatel uvedlo svoji národnost 1 766 982 (89,97%). Slovinsko je etnicky téměř homogenní, 83,06% obyvatel tvoří Slovinci. Z menšin stojí za zmínku zejména 1,98% Srbů, 1,81% Chorvatů, 1,10% Bosňáků a 0,53% Muslimů, 0,32% Maďarů a 0,20% Makedonců.

Obyvatelé Slovinska patřili historicky do sféry katolického vlivu (Rakousko-uherská monarchie). Podle posledního sčítání lidu se hlásí 57,8% obyvatel ke katolicismu, 10,1% k ateismu, 2,4% k islámu, 2,3% k ortodoxnímu křesťanství a 15,7% neodpovědělo.

Administrativní členění

V současné době neexistují větší správní regiony (obdoba českých krajů) a Slovinsko je rozděleno na 210 obcí (občina, plurál: občine). Jedenáct z nich má postavení města (mestna občine, plurál mestne občine''). Pro statistické účely jsou občiny sdruženy do dvanácti statistických regionů NUTS (statistična regije). Připravuje se vytvoření 12 či 14 regionů.

Tradiční regiony

Slovinsko se člení na osm tradičních regionů:

Gorenjska
Štajerska
Prekmurje
Koroška
Notranjska
Dolenjska
Primorska (někdy dělena dále na oblasti Goriška a Slovenska Istra)
Bela krajina (někdy zahrnována do oblasti Dolenjska)

Gourt Home::Gourt :: Slovinsko

Historie

Politický systém

Geografické údaje

Obyvatelstvo

Administrativní členění

Tradiční regiony

Turistika

Podívejte se také na

Externí odkazy