Až do roku 1918 tak bylo součástí Uherského království (tzv. Horní Uhry) v kterém do začátku 12. století tvořilo jeho součást opět Nitranské knížeství (Nitransko). Po bitvě u Moháče v 1526 nastoupil Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí Habsburské monarchie. Po osmanské expanzi se území bývalého Uherska v 16. a 17. století dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska, dnešní Burgenland a západní Chorvatsko) (tzv. Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem tohoto habsburského státu. Bratislava sa stala hlavním (1536–1784/1848), korunovačním (1563–1830) městem a sídlem sněmu (1542–1848) Královského Uherska. Trnava se pak následně stala sídlem ostřihomského arcibiskupa, čili centrálním městem uherské římskokatolické církve.
Za revoluce v letech 1848–1849 se Slováci přidali na stranu Rakušanů, aby se oddělili od Uherska jako samostatná část Rakouské monarchie. To se jim však nepodařilo. Nejhoršímu tlaku maďarizace čelili Slováci po rakousko-uherském vyrovnaní v letech 1867-1918, kdy Uhersko získalo větší podíl na rozhodování na svém území.
Mezi lety 1918–1939 se stalo součástí nově vzniklé Československé republiky a vymanilo se z vlivu Budapešti. V dobách druhé světové války (1939–1945) získalo formální samostanost (tzv. Slovenský štát, oficálně Slovenská republika), fakticky však bylo satelitem nacistického Německa. V roce 1944 vypuklo Slovenské národní povstání (SNP) proti fašistickému ľuďáckému režimu.
V období let 1945–1992 se země navrátila k Československu, nyní již socialistickému. Snaha o federaci vedla k vytvoření asymetrického modelu institucí (slovenský sněm a vláda), po komunistickém převratu roku 1948 byly všechny otázky řešené na půdě komunistické strany. Ze západní poloviny země byl zároveň zahájen masivní plán industrializace Slovenska. Od 1. ledna 1969 na základě zákona o česko-slovenské federaci byla ustavena Slovenská socialistická republika (SSR), která spolu s Českou socialistickou republikou (ČSR) tvořila Československou socialistickou republiku (ČSSR. Po tzv. sametové revoluci v roce 1989 došlo k demokratizaci života v Československu a i ze Slovenska se začaly ozývat hlasy pro větší autonomii, ba i samostatnost.
Zjara 1990 došlo v politickém názvu Československa nejprve k nahrazení přívlastku „socialistická“ atributem „federativní“ (ČSFR), o necelý měsíc později přijat jazykově i věcně nepříliš vhodný název Česká a Slovenská federativní republika (spor se jmenoval Pomlčková válka). K 1. lednu 1993 přestává ČSFR existovat a Slovensko (polit. název Slovenská republika) i Česko (polit. název Česká republika) se stávají novými samostatnými státy.
Dne 29. března 2004 se Slovensko stává členem Severoatlantické aliance (NATO) a dne 1. května 2004 členem Evropské unie.
Slovensko je od roku 1996 rozděleno na osm samosprávných krajů, které jsou pojmenované podle svých center:
Podíl Romů je podle posledního sčítání 1,7%, ale podle rozhovorů s komunálními představiteli a starosty až 5,6%. Je třeba si tedy uvědomit, že v případě uvedení 5,6% je třeba snížit výše uvedené procento Slováků a Maďarů celkově o 4 procentní body.
Jazyky menšin mohou být používány ve styku s úřady v obcích, kde podíl menšinového obyvatelstva převyšuje 20% procent. V praxi se to týka stovek maďarských, několika rusínských/ukrajinských a jedné německé obce.
Státy Evropy | Vnitrozemské státy | Slovensko
Slowakye | Slowakei | Eslobaquia | سلوفاكيا | Eslovaquia | Словакия | Slovačka | Eslovàquia | Slofacia | Slovakiet | Slowakei | Σλοβακία | Slovakia | Slovakio | Eslovaquia | Slovakkia | Eslobakia | Slovakia | Slovakkia | Slovakia | Slovaquie | Slowakije | Eslovaquia - Slovensko | סלובקיה | स्लोवाकिया | Slovačka | Szlovákia | Slovachia | Slowakia | Slovakia | Slóvakía | Slovacchia | スロバキア | სლოვაკეთი | 슬로바키아 | Slovakya | Slovaki | Slovakia | Slowakei | Slowakieë | Slovakija | Slovakia | Slowakei | Slowakije | Slovakia | Slovakia | Categoria:Eslovaquia | Словаки | Słowacja | Eslováquia | Slovacia | Словацкая республика | स्लोवाकिया | Slovačka | Slovakia | Slovensko | Slovaška | Sllovakia | Словачка | Slovakien | ประเทศสโลวาเกีย | Slovakia | Slovakya | Словаччина | Slovakia | 斯洛伐克 | Slovensko
This article is licensed under the GNU Free Documentation License.
It uses material from the
"Slovensko".
Home Page • arts • business • computers • games • health • hospitals • home • kids & teens • news • physicians • recreation• reference • regional • science • shopping • society • sports • world