Ska je hudební styl původem z Jamajky.
Zvyšující důraz je kladen na offbeatový rytmus menta, který přichází krátce a oddělovaně. Tento zřetelně synkopovaný rytmus drží kytara a klávesy a nový hudební styl je na světě. Jmenuje se SKA.
Prvním kdo vůbec využil tohoto rytmu byl Ernest Ranglin společne s Clue J & The Blue Buster (to je ten, jenž byl známý svým pozdravem Love skaskavoovie a o kterém se mnozí domnívají,že svým pozdravem ve zkrácené formě, ska pojmenoval). Když se jednou Clue J pokoušel z kytary něco dostat, řekl : „Make the guitars go ska!ska!ska!“ (tak to je jedna z několika historek kolem vzniku názvu).
Ska rytmus byl odvozen ze „Schuflle“ a „Boogie“, které bylo v mistních „dance halls“ tolik oblíbené. Kombinací populárních stylů jako je „mento“, „burron rhytm“ a stylů nových, byly položeny základy první populární jamajské hudby. Do jisté míry se zde promítaly i vlivy z okolních karibských ostrovů, které sebou přiváželi emigranti z Kuby (L. Aitken), Trinidadu, Barbadosu atd. Ska boom se dostavil shodně se získáním nazávislosti a odjezdem Angličanů v roce 1962. Ska se na Jamajce stává nesmírně populární a hudební producenti se jej pokoušejí šířit do zbytku světa. Tyto kroky mají plnou podporu vlády a v roce 1964 bylo ska prezentováno jako „National music of Jamaica“ na „World fairs v New Yorku“.
Texty měly několik podob od klasických popových popěvků, přes náboženské až po politicky orientované a texty odrážející sociální dopady života na Jamajce často okořeněné místním nářečím „Patois“.
Mezi nejznámější interprety tohoto období patří například : Byron Lee and the Dragonaires, Jimmy Cliff , Prince Buster (vlastním jménem Cecil Campbell), The Wailers, Desmond Dekker nebo třeba Skatalites, kteří na samém počátku hráli jazz.
Avšak i způsob, kterým na ska tancovali do jisté míry ovlivnil samotný vývoj tohoto hudebního stylu. Při tanci si osvojili mnohem hrozivější styl, než jaký byl běžný v tradičním stylu. Rytmicky pohybovali rukama dopředu a zpět a výsledkem byla mnohem ostřejší hudba. Basová linka byla více synkopovaná, stojící v protikladu lehkému a uvolněnému boogie stylu.
Pro zajímavost pár písní věnovaných tématice „Rudies“ : The Soul Brothers „Lawless Street“, The Heptones "Gunmen Comin to Tow"', Desmond Dekkers „07 Shanty Town“, Dandy Livingstones „A Message to You Rudi“.
Jedno logické vysvětleni, které se můžete dočíst v podobě oblíbené historky na mnohých internetových stránkách je prosté: "Horké počasí roku 1966, tvrdošíjný ska beat a tempo lidí natolik unavovaly, že se zrodilo rocksteady v Anglii též nazývané „skinhead reggae“. Rocksteady lze tedy chápat jako pomalejší ska bez náboženských textu. Jedním z reálnějších důvodu vzniku by mohl vliv amerického R&B, který se rozvijel směrem k soulu ala Motown či Memphis a Philadelphia soul a místní soubory se stejně jako kolem roku 1960 i v tomto případě nechaly inspirovat.
Nejpozoruhodnejsim hitem Rocksteady ery byl beze sporu hit „The tide is high“ od kapely „The Paragons“, kterým se v osmdesátých letech nechala inspirovat kapela „Blondie“ a díky němuž získala patřičnou slávu.
S náboženskou obrodou a rastafariantvim se zrodil „nejmladší“ potomek Ska, který dominuje jamajské bluebeatove scene dodnes a jehož název je Reggae (dříve také nazývaný Reggay). Basa zůstává stejně dunivá jako u rocktseady, ale zpěv je vice sofistikovaný. Stejně jako u předešlých stylu ska a rocksteady, i reggae vychází z všemožných vlivů od menta, R&B az po soul. Bicí jsou mnohem pomalejší. Take se zde narozdíl od ska více promítají africké kořeny a vokály jsou mnohem sytější a táhlejší. Kromě náboženského charakteru se v textech reggae kapel často setkáváme se sociálním komentářem, hodnotícím nerovné poměry ve světě apod.
I neznalým, kterym styl reggae nerika temer nic, se pri jeho vysloveni vybavi jmeno Bob Marley (1945-1980) a jeho skutecne hity jakymi jsou „Could you be loved“, „I shot the sherif“, „No women no cry“ ci „Buffalo soldiers“.
Kdyz jsme se ptali tenor saxofonisty Cedrica Brookse z dnes jiz legendarniho jamajskeho seskupeni The Skatalites, jaky vlastne Bob byl, dostali jsem tuto odpoved „Bob? Bob was a cool man“! Take nam sdelil, ze Bob nechtel zustat uzavreny a tak opustil roots reggae a otevrel se svetu. Takze pro vsechny ty, jenz Boba berou spise jako marketingovou postavicku mala davka cehosi k zamysleni.
Snad jen skoda, ze jiz „méně“ zname, avsak pro zaprisahle reggae fans mnohem podstatnejsi postavicce Peteru Toshovi osud tolik slavy „nenadelil“. Mezi dalsi postavicky,siroke verejnosti temer nezname patri například : Jimmy Cliff, Gregory Issacs, Toots and the maytals, The Heptones, Lee Perry, Greyhound, Dennis Brown, John Holt, Cornell Campbell, David Curley, Dillinger, The upsetters atd.
Mezi další pecky této éry patří „Guns of Navarone“ (Skatalites), „Carry Go Bring Come“ (Justin and The Dominues) či „Rudy, A Message to You“ (Dandy Livingstone). V roce 1969 se v hitparádě umísťuje hity jako „Monkey Man“ (Toots and the Maytals), „Long Shot Kick de bucket“ (The Pioneers).
Všechny tyto kapely své první album vydávají na Two Tone records, který založil klávesista z The Specials Jerry Dammers. Logem se stala známá postavička „Walt Jabsco“, což by snad údajně měla být podobizna Petera Toshe.
V tomto období vetšina kapel hraje předělávky tradičního jamajského ska a mnoho fanoušků skutečně věří, že písně jsou originál, avšak kapely někdy písně pouze přejmenovali a přejali za své. Například píseň od Prince Bustera „Al Capone“ později The Specials hrají s názvem „Gangsters“.
2tone éra dala ska skutečně nový rozměr v podobě energické rychlé muziky, sociálních a politických textů zaměřujících se na školu, práci, zločinnost, rasismus, ale i na pití piva a užívání si legrace.
Ska | Ska | Ska | Ska | Ska | Ska | Skao | Ska | Ska | Ska | Ska | Ska | סקא | Ska | Ska | スカ | Ska | Ska | Ska | Ska | Ska | Ска | Ska | Ska | Ска | Ska | Ska