Sametová revoluce

„Sametová revoluce“, slovensky "nežná revolúcia", označuje období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, kdy rozpad bývalého sovětského bloku umožnil první kroky k demokracii.

Předehry

V letech 1988–89 se uskutečnilo několik do té doby v širší společnosti Československa, uzavřené vůči okolnímu světu a jeho dění, nemyslitelných protivládních demonstrací.

28. října 1988 – několik demonstrací v Praze
10. prosince 1988 – povolená demonstrace na obranu lidských práv na Škroupově náměstí na Žižkově
16. prosince 1988 - v 16:00 bylo ukončeno rušení zahraničních rozhlasů
15.–20. ledna 1989 – Palachův týden, série demonstrací při výročí smrti Jana Palacha
21. srpna 1989 – protesty při výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy
28. října 1989 – demonstrace na Václavském náměstí
10., 11. a 14. listopadu 1989 – ekologické demonstrace v Teplicích
16. listopadu 1989 – studentská demonstrace v Bratislavě.

17. listopad 1989

V pátek 17. listopadu se na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol při pietním aktu na paměť uzavření českých vysokých škol v roce 1939. Setkání bylo organizováno SSM. Po skončení oficiální části se dav neplánovaně vydal do centra města. Na Národní třídě byla demonstrace natlačena do úzkého prostoru a rozehnána policií, která část demonstrujících zbila obušky.
18. listopadu se po události předchozího dne v divadlech a na vysokých školách začaly organizovat stávkové výbory požadující vyšetření a potrestání osob zodpovědných za brutální zásah, zvláště když se rošířila fáma o tom, že při zásahu údajně zemřel student Martin Šmíd. Přes víkend chodili lidé zapalovat svíčky na Národní třídu.
19. listopadu bylo v pražském Činoherním klubu založeno Občanské fórum.
Od pondělí 20. listopadu se každý den konaly pokojné demonstrace. V ten den také přineslo první tištěné necenzurované informace oficiální Svobodné slovo (noviny Československé strany socialistické).
25. listopadu Prezident republiky Gustav Husák udělil amnestiii těmto sedmi politickým vězňům: JUDr. Jánu Čarnogurskému, PhDr. Miroslavu Kusému, CSc., Jiřímu Rumlovi, Ing. Petru Uhlovi, Rudolfu Zemanovi, Ivanu Jirousovi, Ivanu Polanskému a amnestován byl taktéž šéfredaktor časopisu VOKNO František Stárek.
25. listopadu demonstrovalo v Praze kolem 750 000 lidí, jen den předtím jich bylo kolem půl milionu.
27. listopadu následovala dvouhodinová generální stávka.

Pod tlakem demonstrací a rozpadu ostatních komunistických režimů se octla i Komunistická strana Československa. Rostoucí nespokojenost občanů také přispěla k jejímu rozhodnutí vzdát se mocenského monopolu.

Prosinec 1989

5. prosince bylo odstraněno „pásmo smrti“ na hranicích s NSR a Rakouskem.
10. prosince komunistický prezident Gustáv Husák jmenoval první ne zcela komunistickou vládu od nástupu komunistů k moci v únoru 1948 a podal demisi.
28. prosince se Alexander Dubček stal předsedou Federálního shromáždění a 29. prosince Václav Havel prezidentem Československa.

1990

V červnu 1990 proběhly od roku 1946 první demokratické volby, které vedly k nekomunistické vládě.

Název

Název „sametová revoluce“ se od jednoho českého novináře dostal do zahraničních medií, aby se krátce poté rozšířil i v Československu.

Gruzie

Jako „sametová revoluce“ bývá také označována „revoluce“ v Gruzii, která v roce 2003 vedla k pádu prezidenta Eduarda Ševarnadzeho.

Viz též

Občanské fórum (OF), Verejnosť proti násiliu (VPN)
Listopad 1989

Externí odkazy

Sametová revoluce na serveru Českého rozhlasu

Československo | České dějiny | Dějiny Slovenska | Revoluce

Gourt Home::Gourt :: Sametová revoluce