Gourt Home::Gourt :: Salcbursko
| Zemská vlajka | Zemská služební vlajka | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Salzbursko (zemská služební vlajka).gif | - | Zemský znak | - |
- | Základní údaje | - | Hlavní město: | Salzburg | - | Největší město: | Salzburg | - | AT: | AT-5 | - | Oficiální web: | www.salzburg.gv.at | - | Politika | - | Zemská hejtmanka | Gabi Burgstallerová (SPÖ) | - | Zemská vláda | koalice SPÖ a ÖVP | - valign="top" | Zastoupení v Zemském sněmu (36 křesel): | SPÖ 17 ÖVP 14 FPÖ 3 Zelení 2 | - valign="top" | Poslední volby: | 7. března 2004 | - valign="top" | Příští volby: | 2009 | - | Obyvatelstvo | - | obyvatelé: | 521 238 (2003) | - | - pořadí: | 7. z devíti | - | Hustota zalidnění: | 72 obyvatel/km² | - | Zeměpisné údaje | - | Rozloha: | 7.154,23 km² | - | - z toho pevná půda: | 7.054,07 km² (98,6 %) | - | - z toho vodní plochy | 100,16 km² (1,4 %) | - | - pořadí: | 6. z devíti | - bgcolor="#FFFFFF" | nejvyšší bod: | Großvenediger 3674 m | - | Správní členění | - valign="top" | Politické okresy: | 1 statutární město 5 politických okresů | - | Obcí: | 119 | - | - z toho měst: | 10 | - | - z toho městysů: | 25 | - | Školních okresů: | 6 | - | Soudních okresů: | 16 | - | Okrsky pro zemské volby: | 6 | - | ||||||
Salcbursko je jedna z devíti spolkových zemí Rakouska. Jejím hlavním městem je Salzburg.
Charakter země
Salcbursko leží v Alpách, jeho sousedy jsou Německo, Itálie a rakouské spolkové země Horní Rakousy, Štýrsko, Tyrolsko a Korutany. Největší řekou, která zemí, ale i jejím hlavním městem Salzburgem protéká, je Salzach. Nachází se zde také nejhlubší údolí v celém Rakousku – Liechtensteinklamm, a to poblíž města Sankt Johann im Pongau. Na ploše o rozloze 7 154 km² tu žije 515 327 obyvatel, většinou Rakušanů. Salzburg je hlavním ekonomicko-kulturním centrem, je zde letiště, kříží se zde dálnice i hlavní železniční tahy. Soustředěna je zde velká část průmyslu spolkové země. Na jihu země se táhnou Centrální Alpy, konkrétně masiv Vysokých Taur s mnoha třitisícovými vrcholy, na východě a severu pak Dachsteinský masiv a Berchtesgadenské Alpy.
Historie
Salcbursko bylo osídleno již v pravěku. Pravěké jméno Salzburgu Iuvavum je keltského původu. Za římské nadvlády bylo Iuvavum správním střediskem provincie Noricum Ripense. Od 6. století náleželo území pozdějšího Salcburska (kromě kraje Lungau) k Bavorskému velkovévodství. Okolo roku 690 založil svatý Rupert na troskách římského města Iuvavum biskupství, roku 696 klášter svatého Petra (Stift Sankt Peter) a roku 714 i ženský klášter benediktinek na Nonnbergu (Benediktinen-Frauenstift Nonnberg). V roce 798 bylo biskupství povýšeno na arcibiskupství a stalo se tak církevním centrem Rakouska a části Bavor (tzv. Altbayern).
Arcibiskupu Eberhardovi II., důležitému spojenci Štaufů, se v letech 1200 až 1246 podařilo z dosavadních menších hrabství, fojtsví a soudních okrsků vybudovat pevné arcibiskupské panství. S uznáním hranic bavorským velkovévodou roku 1275 začíná poslední fáze postupného osamostatnění Salcburska a vymanění se z bavorského vlivu. Roku 1328 bylo v Salcbursku vydáno vlastní zemské zřízení, čímž se země stala samostatným státem v rámci Svaté říše římské. Jako knížectví-arcibiskupství se Salcbursko vyvíjelo jako nárazníkový stát mezi Bavorskem a habsburskými zeměmi. V roce 1462 a na přelomu let 1525 a 1526 došlo k selským povstáním. Kníže arcibiskup Leopold Anton Graf von Firmian donutil v letech 1731-1732 k emigraci asi 20 000 protestantů (tzv.salcburští exulanti - Salzbuger Exulanten).
Pro hospodářství nebyl v 16. století rozhodující jen obchod se solí, ale i dobývání zlata v Gasteinertalu. Výnosy byly svého času největší v Evropě.
Roku 1803 připadlo knížectví jako sekularizované kurfiřství Ferdinandu III. Toskánskému, v roce 1805 společně s Berchtesgadenem Rakousku. Roku 1810 Bavorsku a po Vídeňském kongresu (1816) bez Berchtesgadenu a Rupertiwinkelu opět Rakousku. V roce 1849 se stalo rakouskou korunní a roku 1920 spolkovou zemí. Samotné arcibiskupství bylo roku 1807 omezeno na území vlastního Salcburska a východu Severního Tyrolska a v tomto rozsahu bylo mezi lety 1818 a 1825 nově územně zorganizováno.
Obyvatelstvo
| Růst počtu obyvatel | |
|---|---|
| Ke dni | Počet obyvatel |
| 31. 12. 1900 | 192 763 |
| 07. 03. 1923 | 222 731 |
| 1939 | 267 169 |
| 01. 06. 1951 | 327 232 |
| 21. 03. 1961 | 347 292 |
| 12. 05. 1971 | 401 766 |
| 12. 05. 1981 | 442 301 |
| 15. 05. 1991 | 483 880 |
| 15. 05. 2001 | 515 327 |
Zeměpis
Salcbursko se rozprostírá na ploše 7 154,23 km². 174 kilometrů jeho hranic jsou hranice mezistátní, z větší části s Německem, z menší s Itálií.
Správní rozdělení
Salcbursko se dělí na pět politických okresů a jedno statutární město (Salzburg).
Okresy
- Salzburg-okolí (Flachgau)
- Hallein (Tennengau)
- St. Johann im Pongau (Pongau)
- Zell am See (Pinzgau)
- Tamsweg (Lungau)
Statutární města
- Salzburg (zemské hlavní město)
Externí odkazy
Salzburg | Salzburg (pokrajina) | Salzburg (Bundesland) | Salzburg (state) | Salcburgo (sublando) | Salzburgo (estado) | Salzburgi liidumaa | Salzburg (osavaltio) | Salzbourg (Land) | Salisburghese | ザルツブルク州 | Salisburgium (provincia) | Salzburg (deelstaat) | Delstaten Salzburg | Salzburg (delstat) | Salzburg (kraj związkowy) | Salzburgo (estado) | Salzburg (land) | Зальцбург (земля) | Salzbursko | Salzburg (delstat) | Salzburg Eyaleti | 萨尔茨堡州
"Salcbursko".gif){kind=link}