article

Rusko , oficiálním názvem Ruská federace (Российская Федерация) je s rozlohou 17 075 200 km² největší země na světě. Zahrnuje značnou část východní Evropy a drtivou část severní Asie. S počtem téměř 145 milionů obyvatel je mezi nejlidnatějšími zeměmi na světě sedmá.

Vznik nezávislého Ruska


Ruská federace byla vytvořena po rozpadu Sovětského svazu na konci roku 1991, zaujímá přitom převážnou část území bývalého SSSR (v sovětském správním členění nazvanou Ruská sovětská federativní socialistická republika). První náznaky vyhlášení nezávislosti se objevily v roce 1991, když byl zaveden úřad prezidenta Ruska, jako protiváha úřadu Prezidenta SSSR.

Převažující část populace a průmyslové produkce bývalého Sovětského svazu je soustředěna právě v Ruské federaci. S většinou ostatních postsovětských států utvořilo Rusko Společenství nezávislých států.

Problémy Ruska


Po vzniku nezávislého, postsovětského Ruska v zemi zavládla bída, která trvala celá 90. léta. Spousty státních podniků zkrachovalo, a ti, kteří zůstali zaměstnáni, ještě neměli jistotu pravidelné výplaty. Objevila se i korupce a organizovaný zločin. Vědci z bývalého SSSR, především z oboru kosmonautiky, která je dnes v útlumu, odcházejí do USA, nebo do Japonska. V zemi se začal rozmáhat zločin a kriminalita, vznikla vrstva extrémně bohatých a extrémně chudých. V roce 1998 vyhlásilo Rusko bankrot. Až za vlády prezidenta Putina se začala situace zlepšovat, zlepšila se rychlost placení ruských dluhů, objevily se investice. Na druhou stranu ale přibývají nová rizika, jako například terorismus nebo separatismus jednotlivých republik. Právě za svojí roli v těchto situacích je ruský prezident kritizován.

Závažný problém, jehož řešení je v nedohlednu, představuje nízká porodnost, která obzvláště u obyvatel ruské národnosti patří mezi nejnižší na světě. Tento údaj se ovšem netýká některých neruských národností, zejména pak těch, u nichž převládájí vyznavači islámu. Jejich porodnost je většinou vysoká, ovšem v současné době nepředstavují tak velký podíl obyvatelstva, aby mohli negativní trendy v celonárodním měřítku zvrátit. Rozdíl v porodnostech se však projevuje postupnou změnou poměru obyvatel těchto národností a etnických Rusů, která je patrná zejména v okrajových částech země. Pokud nedojde k radikální změně populačních a migračních trendů, mohli by se Rusové podle některých odhadů stát do konce 21. století v Rusku menšinou, což by mohlo ohrozit stabilitu celého státu.

Ekonomika


Ruská ekonomika je v současnosti devátá nejsilnější na světě. Rusko má stále, i po obtížných 90. letech, klíčový význam ve světovém hospodářství. Od roku 1999 zažívá ekonomický růst, podílí se na něm jak zdražení surovin na celosvětových trzích, tak i restriktivní politika vlády vůči dovozu. Rusko má tak také aktivní obchodní bilanci; více vyváží než dováží.

V ekonomické aktivitě má dominiantní postavení metropole Moskva, která, ač má pouze desetinu obyvatel země tvoří hrubý domácí produkt z jedné třetiny, je zde také nejvyšší životní úroveň v zemi. V průmyslu si také ještě významný podíl drží další velká města v evropské a jihovýchodní části státu. Severovýchod – Sibiř – pak v podstatě slouží jako surovinová základna.

Těžba surovin

Hlavními těženými surovinami jsou ropa, zemní plyn, hnědé uhlí a nikl. Významnými komoditami rostlinné a živočišné výroby jsou brambory, ječmen, pšenice, luštěniny, cukrová řepa; vepřové, drůbeží a skopové maso; rybolov. Rusko má ohromné zásoby ropy a titanu. V zemi existují velké společnosti, zaměřené na těžbu ropy (Jukos, Sibněft, Juganskněftěgaz)

Poslední vývoj


Poslední dobou v Ruské Federaci sílí snahy o slučování krajů, republik nebo autonomních okruhů. Plánuje se pokles členských entit z dnešních 80 až na 30.

Možná nebezpečí


Vzhledem k separatistickým tendencím v oblasti severního Kavkazu, zaútočila v 90. letech ruská armáda na Čečenskou republiku; snažící se odtrhnout a vyhlásit nezávislost. Časem se však válka změnila v partyzánský boj a čečenští teroristé začali páchat bombové útoky i v Moskvě.

Statistiky


  • Kód státu: RU
  • Politický systém: federativní prezidentská republika
  • Administrativní dělení: 21 federálních republik, 49 oblastí, 6 krajů, 10 autonomích okruhů, 1 autonomní oblast, dále 2 federální města a 7 federálních okruhů
  • Velká města: Moskva (11 200 000), Sankt-Peterburg (4 700 000)
  • Turistická místa: Moskva, Sankt-Peterburg, Kazaň (a mnohá další)

Podívejte se na


Externí odkazy


Rusko | Státy Evropy | Státy Asie

Rusland | Russland | Rusia | Russland | روسيا | Rusia | Расея | Русия | Rusija | Rússia | Ruskô | Раççей Патшалăхě | Ffederasiwn Rwsia | Rusland | Russland | Ρωσία | Russia | Rusio | Rusia | Venemaa | روسیه | Venäjä | Russie | Ruslân | An Rúis | An Ruis | Rusia - Россия | רוסיה | रुस | Rusija | Oroszország | Ռուսաստան | Rusia | Rusia | Rússland | Russia | ᐅᓛᓴ | ロシア | რუსეთი | Ресей | 러시아 | रूस | Rûsya | Russia | Russland | Rösland | Rusija | Krievija | Русија | Русия | Russia | Russia | Russland | Rusland | Russland | Russland | Уæрæсе | Rosja | Rússia | Rusia | Rusii | Россия | Russia | Ruošša | Rusija | Russia | Rusko | Rusija | Rusia | Русија | Rusia | Ryssland | ரஷ்யா | రష్యా | สหพันธรัฐรัสเซีย | Russia | Rusya | Räsäy Föderasísı | Росія | روس | Rosiya | Nga | Rûsseye | רוסלאַנד | 俄罗斯 | Lō·-se-a

 

This article is licensed under the GNU Free Documentation License. It uses material from the "Rusko".

Home Pageartsbusinesscomputersgameshealthhospitalshomekids & teensnewsphysiciansrecreationreferenceregionalscienceshoppingsocietysportsworld