Rumunsko

Rumunsko leží na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Sousedí s Ukrajinou a Moldavskem na severovýchodě, s Maďarskem na severozápadě, se Srbskem na západě a s Bulharskem na jihu. Východní břehy země omývají vody Černého moře

Dějiny

Původní obyvatelé Dákové byli poraženi v roce 106 Římany, území si však i poté ponechalo značnou míru samostatnosti.

Ve středověku bylo Rumunsko rozděleno do tří knížectví. První dvě, Valašsko a Moldávie, byla od 16. století závislá na Osmanské říši, Sedmihradsko bylo zprvu součástí Uher, v 16. století mělo na Osmanské říši větší míru samostatnosti, roku 1699 pak bylo znovu připojeno k Uhrám.

Valašsko a Moldávie získaly roku 1829 autonomii, v roce 1859 se sjednotily a položily tak základ samostatnému Rumunsku, které vzniklo roku 1878. Od roku 1881 bylo Rumunsko královstvím. Po 1. světové válce se Rumunsko rozšířilo o Sedmihradsko, Bukovinu a Besarábii.

Ve druhé světové válce Rumunsko bojovalo po boku Třetí říše coby satelitní země. Po válce mu byla opět odňata Besarábie a připojena k Sovětskému svazu. Rumunsko se pod vedením Nikolaje Čaušeska (Nicolae Ceauşescu) stalo součástí komunistického východního bloku. Ceauşescu byl svržen v roce 1989 a zastřelen i se svou manželkou.

Politika

Zákonodárná moc je v Rumunsku rozdělena mezi Senát a Poslaneckou sněmovnu, takzvanou Camera Deputaţilor. Senát má 140 členů, Poslanecká sněmovna 345. Členové obou komor jsou voleni ve všeobecných volbách konajících se jednou za čtyři roky.

Prezident, nejvyšší představitel moci výkonné, je rovněž volen přímo a to jednou za pět let (do roku 2004 jednou za 4 roky). Prezident jmenuje Ministerského předsedu. Ten je hlavou rady ministrů, které jmenuje.

Zeměpis

Dunaj, největší rumunská řeka, vytváří celou jižní hranici země. Hranici s Moldavskem tvoří rovněž řeka – Prut. Ten se vlévá do Dunaje.

Střed Rumunska je hornatý, dominují mu Karpaty. Nejvyšší hora, Moldoveanu, dosahuje výšky 2544 m. Pohraniční oblasti jsou tvořeny nížinami: Velká uherská nížina na západě, Valašská nížina na jihu a rovina kolem řeky Prut na východě.

Na západě se také rozkládá pohoří Munţii Apuseni.

Mezi nejdůležitější sídla patří Bukurešť, Brašov, Temešvár, Kluž, Konstance, Krajova a Jasy .

Obyvatelstvo

Národnostní skupiny (údaje z roku 2002):

Rumuni 89.5%
Maďaři 6.6%
Romové 2.5%
Ukrajinci 0.3%
Němci 0.3%
Rusové 0.2%
Turci 0.2%
další 0.4%

V oblasti Banát, na západě země žije i početná česká komunita.

Náboženství (údaje z roku 2002):

Pravoslavní křesťané 87%
Evangelíčtí (protestanští) křesťané 6.8%
Římskokatoličtí a řeckokatoličtí křesťané 5.6%
Muslimové a ostatní 0.4%

Podívejte se též na

Rumunsko | Státy Evropy

Gourt Home::Gourt :: Rumunsko

Dějiny

Politika

Zeměpis

Obyvatelstvo

Podívejte se též na