Romština

Romština je jazyk patřící do indoíránské podskupiny indoevropské skupiny jazyků.

Popis

Romština je aglutinační jazyk, má 8 pádů (nominativ, vokativ, akuzativ, dativ, lokativ, instrumentál, ablativ, genitiv), dva rody (mužský, ženský), tři slovesné třídy, které ovlivňují koncovky v časech. Sloveso má tvary pro: infinitiv, osoby, číslo (jedn., množ.), slovesné časy, způsoby, rody.

Slovesné časy: Přítomný, budoucí, minulý nedokonavý, minulý dokonavý.

Způsoby: oznamovací, rozkazovací, podmiňovací přítomný, podmiňovací minulý.

Rody: činný, trpný

Další prvky: opětovnost, slovesa mají kauzativní a pasivní tvary.

Mnoho slov je přejatých z jazyků národů, jejichž územími Romové ve své historii putovali. Základem jsou slova indického původu, mezi nejstarší zápůjčky patří slova z perštiny a řečtiny. Jednotlivé dialekty používané v různých zemích se odlišují množstvím těchto přejatých slov, celkovou slovní zásobou, fonetikou ale i gramatikou.

Dialekty

Mezinárodní klasifikace jazyků rozeznává následující hlavní dialekty romštiny:

balkánský
karpatský
finský
sintí
velšský
baltský
olašský

Lze však použít i přesnější dělení na dialekty např. slovenský, maďarský, polský atd. Jak hlavní dialekty, tak regionální varianty vykazují fonetické, lexikální i gramatické odlišnosti. Jednotná spisovná romština dosud nebyla definována. Pravopis se obvykle přizpůsobuje nebo inspiruje majoritními jazyky jednotlivých zemí, v Česku a na Slovensku se používá tzv. slovenský pravopis, který již našel uplatnění jak při původní literární tvorbě, tak při sestavování slovníků a učebnic.

Studium jazyka

V českých zemích byla romština poprvé popsána již v 19. století Puchmajerem, autorkou moderních publikací o romštině je Milena Hübschmannová. V Česku lze v současné době romštinu studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Počet mluvčích

Počet mluvčích ve Evropě lze jen odhadovat na základě obtížně slučitelných statistických dat z různých zemí, proto toto číslo kolísá mezi 4,6 miliony a 12 miliony s realistickým středem okolo 6,6 milionu mluvčích.

Abeceda romštiny

Toto je abeceda karpatské (slovenské) romštiny (používá se i v Česku):

a, b, c, č, čh, d, ď, dz, dž, e, f, g, h, ch, i, j, k, kh, l, ľ, m, n, ň, o, p, ph, r, s, š, t, ť, th, u, v, z, ž

Ukázka jazyka

Modlitba Otčenáš v romštině:

Dado amaro, so sal pro upripen

Pošvecin pes tiro nav,

av tiro thagaripen,

mi el avka, sar tu kames, pro upripen,

avka the pre phuv.

O maro amaro de amen adaďives,

odmuk amenge amare bezecha,

sar the amen odmukas amare binoskengerenge.

A ma ľidža amen andro bini,

aľe odle amendar le nalačhes.

Amen

Přísloví:

Ko kamel ča pes, na džanel s'oda bacht.

Kdo má rád jenom sebe, neví, co je štěstí.

Dilino phenel, so džavel, goďaver džanel, so phenel

Hlupák říká, co ví, moudrý ví, co říká.

Feder goďavereha bara te phagerel, sar dilineha bokheľa te chal.

Lépe s moudrým roztloukat kamení, než s hlupákem jíst buchty.

Podívejte se také na

Romové

Romská hymna

Romská vlajka

Externí odkazy

Indoíránské jazyky | Romové

Gourt Home::Gourt :: Romština