Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko
V Říšské radě zastoupená království a země a země svaté Štěpánské koruny uherské
(Die im Reichsrat vertretenen Königreiche und Länder und die Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone)

Rakousko-Uhersko s hranicemi států vzniklých po jeho rozpadu v letech 1918-1920

Rakousko-Uhersko v Evropě

Království a země Rakouska-Uherska

vlajka Rakouska-Uherska (1869-1918)
válečná vlajka	obchodní vlajka
Flag of the Habsburg Monarchy.svg vlajky Rakouska Austria-hungary-coa.gif znak Rakouska	vlajka Uherska Hungary coa.png znak Uherska
Před Rakousko-Uherským vyrovnáním 1867
říšské barvy (vlajka) Habsburské říše

Základní údaje

úřední jazyky

němčina, maďarština, čeština, polština, adt.

státní náboženství

římskokatolické, od roku 1912 uzákoněn také islám

hlavní a největší město

Vídeň
1 675 000 obyvatel (1907)

hlava státu

Rakouský císař,
Maďarský král,
Český král, atd.

rozloha

680 887 km² (1907)

počet obyvatel

48 592 000 (1907)

měnová jednotka

rýnský gulden (zlaťák);
koruna (od 1892)

národní hymna

Volkshymne

existovalo

1867-1918
(Habsburská monarchie od 1526)

Rakousko-Uhersko byl státní útvar existující mezi lety 1867 až 1918, vytvořený po prohrané rakousko-pruské válce 1866 přeměnou rakouského císařství (Habsburské monarchie) v reálnou unii dvou státních celků (dualismus):

Předlitavska (Rakouska – oficiální název Království a země na říšské radě zastoupené) a
Zalitavska (Uherska, uh. království)

spojených osobou panovníka z dědičné Habsbursko-Lotrinské dynastie, společným ministerstvem zahraničí, války, říšských financí a společným nejvyšším účetním dvorem.

Každý z obou celků měl svůj parlament (říšská rada v Předlitavsku, uherský sněm v Zalitavsku) a vládu; společné záležitosti soustátí projednávaly tzv. delegace, tvořené delegovanými poslanci rakouské říšské rady a uherského sněmu. V obou částech rakousko-uherské monarchie zůstaly přitom zachovány dosavadní historické státoprávní jednotky - korunní země s vlastními autonomnímy zemskými sněmy (český, moravský, chorvatsko-slavonský a jiné zemské sněmy).

Společné úřady nesly označení c. a k. (císařský a královský), předlitavské c. k. (císařský královský), zalitavské k. (královský).

Národnostní složení monarchie

Ze 49,425 milionů obyvatel v roce 1905 se jich nejvíce hlásilo k německé národnosti a to 23,3 %. Následovali Maďaři s 19,6 % a Češi s 12,6 %. Srbové a Chorvati dohromady tvořili 10,5 % obyvatel monarchie. Dále byli Poláci s 9,7 %, Ukrajinci a Rusíni se 7,9 %, Rumuni s 6,2 %, Slováci se 4,2 %, Slovinci se 2,9 % a nakonec Italové s 1,6 %. Asi 1,5 % obyvatel se hlásilo k národnostem ostatním.

Národnosti Rakouska-Uherska
Němci
Maďaři
Češi
Poláci
Rusínci
Rumuni
Chorvati
Slováci
Srbové
Slovinci
Italové24 %
20 %
13 %
10 %
8 %
6 %
5 %
4 %
4 %
3 %
3 %

(procentuální rozdělení,
zaokrouhleno)

Podívejte se také na

Zaniklé státy Evropy

Gourt Home::Gourt :: Rakousko-Uhersko

Národnostní složení monarchie

Podívejte se také na