Ptačí chřipka

Ptačí chřipka (poangl. Aviární influenza, dříve také ptačí mor) je onemocnění ptáků způsobované chřipkovými viru typu A, které postihuje primárně ptactvo a pouze výjimečně může být přeneseno na některé druhy savců.

V současné době je ptačí chřipce věnována zvláštní pozornost, zejména jejím vysoce patogenním formám. Tyto formy, způsobovanými „vysoce patogenními viry ptačí chřipky“ (HPAIV, z angl. Highly Pathogenic Avian Influenza Virus) se označují zkratkou HPAI (z angl. Highly Pathogenic Avian Influenza, česky: vysoce patogenní ptačí chřipka).

Ptačí chřipka byla pod jménem ptačí mor poprvé identifikována v roce 1878 v Itálii. Dnes je známo, že její virus je rozšířen po celém světě. Ve 30. letech minulého století se nemoc opět objevila v Evropě. Pak až v 80. letech, zejména v Irsku a USA, což tam vedlo k likvidaci milionů jedinců chovného ptactva. Další větší ptačí epidemie následovaly 1992 v Mexiku, 1997 v Hongkongu, a jak se později ukázalo především, v dalších zemích Asie.

Nejznámějším a nejsledovanějším typem ptačí chřipky na přelomu 2. a 3. tisíciletí je onemocnění způsobované virem H5N1, jak pro jeho rychlé šíření mezi ptáky, tak pro jeho omezenou schopnost infikovat člověka a vysokou smrtnost, pokud k této infekci dojde.

Typy viru

Známy jsou různé subtypy chřipkových virů. V současné době je největší pozornost věnována subtypu H5N1 (či A/H5N1, protože patří do skupiny chřipkových virů A), který se (v Asii) objevil v roce 1996 a je považován za vysoce pravděpodobný zdroj možné chřipkové pandemie (2005/06?). V současné době se již rozšířil mezi ptáky po většině Asie a Evropy a má na svědomí i lidské oběti.

H5 je typ hemaglutininu a N1 je typ neuraminidázy tohoto konkrétního chřipkového kmene. Hemaglutinin a neuramididáza jsou výběžky na povrchu viru, hematiglutinin slouží k přichycení virové částice na hostitelskou buňku a neuraminidáza štěpí ochrannou hlenovou vrstvu buněk tráv. traktu, aby je virus mohl lépe napadnout. Antivirotika (např. Tamiflu) jsou inhibitory neuraminidázy.

Aktuální vývoj ptačí chřipky v Evropě

(po Irsku v 80. letech)

březen 2003 – ve 13 holandských drůbežích farmách propukla ptačí chřipka
duben 2003 – epidemie se rozšířila do 200 farem i okolních států (Německo), přes 14 milionů zvířat poraženo a zničeno, v Holandsku zemřel nakažený veterinář
říjen 2005
- 5. října byly v Rumunsku (v obci Ceamurlia de Jos v okrese Tulcea v dunajské deltě) nalezeny v uhynulých domácích kachnách protilátky proti viru H5N1, 15. října byl londýnskou laboratoří tento virus potvrzen
- 8. října vyšlo najevo, že v turecké provincii Balikesir zahynulo 2000 krocanů
- utvrzuje se předpoklad, že nákazu přinesli tažní ptáci
- 13. října zveřejňuje Komise EU zprávu svých zdravotních úřadů, že ve všech těchto případech byl bez pochyby dokázán virus H5N1 a jeho příbuznost s již známými nálezy virů z Ruska, Mongolska a Číny
- 14. října hlásí Rumunsko další případy nálezů v mrtvé slepici a labuti (v obci Maliuc na rameni Dunaje Sulina v dunajské deltě)
- 17. října oznamuje aténská univerzita v Řecku, že nalezla protilátky proti viru ptačí chřpiky u krocana z ostrova Oinousses v blízkosti ostrova Chios v Jihoegejském souostroví, které od turecké pevniny dělí jen 2km široké moře
- 23. října uhynul v Británii v karanténě papoušek dovezený ze Surinamu. Podle testů byl nositelem viru H5N1, který je přenosný na člověka
- 24. října
  - Výskyt viru H5N1 byl potvrzen v Tambovské oblasti Ruska, 400 km jihovýchodně od Moskvy.
  - V Chorvatsku byl virus laboratorně potvrzen u uhynulých labutí poblíž města Našice.
  - Maltské úřady nařídili izolaci a karanténu posádky lodě z Tchaj-wanu. Na palubě byli nalezeni uhynulí ptáci.
- 26. října
  - Japonští virologové mají vážné podezření, že Čína ve velkém měřítku zamlčuje výskyty ptačí chřipky (^*).
- ...
leden 2006
- Výskyt ptačí chřipky v Turecku, první dvě oběti na životech
březen 2006
- v Česku první potvrzený výskyt ptačí chřipky typu H5N1, 27.3. nalezena uhynulá labuť v Hluboké nad Vltavou

Riziko pandemie

Světová zdravotnická organizace (WHO) koncem roku 2005 varovala, že v blízké budoucnosti očekává zvýšené riziko chřipkové epidemie, pravděpodobně způsobené typem viru H5N1. V důsledku toho se vlády zemí začaly připravovat na možnou epidemii a pandemii.

K okamžitým opatřením takových příprav patří omezení cestování, očkování nebo hubení chovného ptactva podezřelého z nákazy (zejména o posledním široce publikovala média). K dlouhodobým opatřením patří zejména změna způsobu života, změny chovu domácích zvířat, především v oblastech s největším rizikem (kde lidé bydlí ještě dohromady s domácími zvířaty), ale i jinde, kde masová „tovární produkce“ zvířecího masa podporuje rychlé šíření nejrůznějších nákaz.

WHO popisuje šest fází pandemie, od první nejmenšího rizika do šesté, vypuknutí pandemie ve velkém měřítku. Většina zdravotnických úřadů zařazuje riziko pandemie způsobené virem H5N1 jako fáze 3 (stav podzim 2005), kdy se vyskytly infekce lidí novými virovými typy, ale není prokázaná přenositelnost mezi lidmi.

Předcházející chřipkové epidemie a pandemie

V dnešní době umírá na následky chřipky kolem půl milionu lidí ročně.

1918–20 – Španělská chřipka, 500 milionů nemocných, 50 až 100 milionů mrtvých (pandemie)
1957–58 – Asijská chřipka, 1 milion až 1,5 milionu mrtvých (epidemie)
1969–69 – Hongkongská chřipka, 3/4 milionu až 1 milion mrtvých (epidemie)

Podívejte se také na

Externí odkazy

česky

zprávy:

Ptačí chřipka, zprávy ČTK na stránkách ceskenoviny.cz, průběžně aktualizováno

informace, články:

Ptačí chřipka na stránkách veterinární správy ČR
stránky týmu lékařů a studentů (redakce)
průvodce:Ptačí chřipka serveru BBC
Speciál o ptačí chřipce na novinkách.cz
Vědci: Tamiflu proti ptačí chřipce nemusí fungovat, 14.10.2005, zpráva o článku v Nature
Jak to skutečně do detailů bylo v tomto případě novinářské nepřesnosti, popisované i v předchozím přípěvku jako „nefunkčnost Tamiflu“. 17.10. 2005 "...Nejedná se o nově zjištěný případ onemocnění virem ptačí chřipky, ale o případ z února 2005, který je evidován Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Světová zdravotnická organizace i přes tuto informaci doporučovala a nadále doporučuje lék Tamiflu jako optimální přípravek pro prevenci a léčbu ptačí chřipky.... Nakonec byla pacientka jako vyléčená propuštěna z nemocnice domů. Rezistence zjištěná u izolovaných virů nebyla stoprocentní, ale jen částečná. Na potlačení aktivity viru bylo pouze potřeba větších koncentrací léku Tamiflu..."
Stanovisko mezinárodní organizace na ochranu ptáků BirdLife International a doplnění České společnosti ornitologické, 14.10.2005, na jejích stránkách cso.cz
Ptačí chřipka a volně žijící ptáci, Jaroslav Šimek, 13.10.2005, článek na stránkách Českého rozhlasu, rozhlas.cz
Ptačí chřipka „usmrtí až 150 milionů lidí“ článek Britských listů, překlad z deníku Guardian, Bird flu pandemic 'could kill 150m', 30.9.2005
Ptačí chřipka (Avian Influenzae, Bird flu) na stránkách cestovní medicíny, 16.2.2004
Dlouhý čas tajená ptačí chřipka ochránci hospodářských zvířat, 10.2.2004, překlad z němčiny, 24. 1. 2004
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje o ptačí chřipce, leden 2004
^* Dost blábolů o "ptačí chřipce ... aneb lidi, neplašte…, spíše kontroverzní článek

anglicky

Discussion forum on Avian (Bird) Flu H5N1 related issues : www.allaboutflu.com
FIC , Flu in china & flu information centre, Velice dobré čísnké stránky v angličtině, kde si lze i stáhnout zdarma různý software, sloužící k rešení problematiky chřipky
Avian influenza frequently asked questions, na stránkách WHO, who.int, průběžně aktualizováno
Warnings of a Flue Pandemic, na stránkách Nature, nature.com, průběžně aktualizováno
Avian Flu, Spreading Its Wings, TIME Europe, time.com/time/europe, průběžně aktualizováno
Special report: Bird flu, Guardian, guardian.co.uk, průběžně aktualizováno
Avian flu (bird flu), Trisha Macnair, na stránkách BBC Health, bbc.co.uk/health