Pavel Ploc (* 15. června 1964) je bývalý český skokan na lyžích a od roku 2006 poslanec v Poslanecké sněmovně.
Sportovní úspěchy nebyly v rodině Pavla Ploce neznámým pojmem. Jeho otec (rovněž Pavel) byl dvojnásobným olympionikem a osmým na mistrovství světa biatlonistů. Malý Pavel Ploc zkoušel různé zimní sporty, ale jeho hlavním vzorem byl olympijský vítěz Jiří Raška. „Jako děti jsme s bráchou skákali z peřiňáku,“ vzpomínal v rozhovoru pro MF Dnes na své začátky. „Babičku jsme nutili, aby nám ušila závodní čísla a pak jsme trénovali nájezdové a doskokové postoje před zrcadlem. Mít číslo je důležité, člověk má pocit, že závodí. Hráli jsme si tehdy na Rašku. Každý den.“
Skákat začal v šesti letech. Na první skokanské pokusy nejdříve dohlížela jeho matka, poté ji nahradil otec s trenérem sdruženářů Jiskry Harrachov Antonínem Linemajerem. V libereckém mládežnickém týmu se o něj staral Rudolf Höhnl a Karel Kodejška, na vojně jej trénoval další úspěšný skokan české historie, Dalibor Motejlek.
Skokům na lyžích opravdu propadl: „Když jsem jezdil v Liberci do učňáku, vyskakoval jsem z tramvaje do telemarku. Ani jsem o tom nevěděl, nebyla to exhibice pro lidi, kteří si říkali, že jsem blázen. Prostě jsem to potřeboval. Blázen jsem byl,“ řekl MF Dnes.
Do prestižního Světového poháru prvně nahlédl koncem sezony 1982/1983. Premiéru si odbyl při své budoucí parádní disciplíně – letech na lyžích. V Bad Mitterndorfu obsadil dvakrát 12. místo. Nakonec se představil na domácí půdě ve Štrbském Plesu, kde skončil již jako nejlepší z československých skokanů na osmé příčce.
Prvního velkého úspěchu dosáhl na MS v letech na lyžích v Harrachově v roce 1983. Ani světový rekord 181 metrů mu však nestačil na celkové vítězství. Přemožitele našel v Klausi Ostwaldovi, jenž předvedl dva vyrovnanější lety, porazil však legendárního Mattiho Nykänena. „Trošku mě to svazovalo, že jsem na 'mamutu' doma, ale zároveň mě to i vyhecovalo,“ řekl Ploc o svém vstupu či vletu mezi světovou elitu. „Motivaci jsem měl vlastně už od třinácti - tolik mi bylo, když ten můstek stavěli, a já si spočítal, kolik mi bude, až se na něm bude skákat mistrovství světa, na kterém musím určitě startovat.“
Na harrachovském velkém můstku rovněž vyhrál první závod SP. V průběhu sezony ještě vybojoval druhé a třetí umístění ve Vikersundu.
Následující sezonu znaly skoky jen dva lepší sportovce: Jense Weißfloga a Mattiho Nykänena. Pavel Ploc si bronz v konečném pořadí SP vybojoval díky dvěma vítězstvím (Lillehammer, Planica), třem druhým místům a třem bronzům. Další bronz získal na olympijských hrách v Sarajevu. Po prvním kole byl devátý, ale 109 metrů v druhém kole jej vyneslo o šest příček výše. Lepší byl opět jen Weißflog s Nykänenem.
V 1985 měl na harrachovském můstku nebezpečně vypadají pád. Sice jej odvezla sanitka, ale žádné vážnější zranění neutrpěl. Již za týden odjel na závod a skončil druhý. Rozhozená psychika se však ozvala před mistrovstvím světa v letech na lyžích v Planici. Nejisté výkony způsobily, že se původně nedostal do národní nominace. „A pak se staly dvě důležité věci, které mě dostaly zpátky,“ vzpomínal v rozhovoru pro MF Dnes. „Kolega Láďa Podzimek řekl trenérovi, že se účasti v závodu vzdá, abych mohl závodit. A Norové mi přinesli ukázat rozfázovanou fotografii mého pádu, jak vyšla u nich v novinách. Asi mě chtěli dorazit. Získal jsem tehdy bronzovou medaili.“
Následující dvě sezóny byly méně vydařené. V sezóně 1986/1987 dosáhl maximálně na 9. místo v závodě v kanadském Thunder Bay. Vrátil se však v pravý čas. Sezóna 1987/1988 byla jeho nejúspěšnější. Dvakrát zvítězil v Lake Placid, jednou v Oberstdorfu a Gstaadu. V letech na lyžích obsadil čtvrté místo. V seriálu SP skončil celkově druhý za Matti Nykänenem. Vrcholem však byla olympiáda v Calgary. Po prvním kole závodů na K90 opět útočil z nemedailových pozic. Ze sedmého místa se dokázal prodrat za Nykänena na druhou příčku. Třetí tehdy skončil Jiří Malec, pátý Jiří Parma. Na můstku K120 skončil Ploc pátý.
Po olympiádě ještě dokázal dvakrát zvítězit v závodech světového poháru a s kolegy v národním družstvu vyskákal bronz na mistrovství světa, ale jeho kariéra spěla k závěru. Na olympijské hry v Albertville se nenominoval a jako většina starších skokanů měl potíže s přechodem na V-styl. Následně ukončil kariéru. „Neúspěchy mě odradily a rozhodl jsem se skončit. Než si kazit dobré jméno špatnými výkony, odejdu raději včas,“ řekl časopisu Instinkt. Z můstku naposledy skočil 8. dubna 1992.
Zpočátku se věnoval i trenérské činnosti. Byl asistentem trenéra Luďka Matury na OH 1994 v Lillehammeru a hlavním trenérem na OH 1998 v Naganu. Jeho svěřenci si nevedli špatně (Michal Doležal skončil osmý), ale v tisku byl kritizován a nakonec post trenéra opustil. Do roku 2002 trénoval juniorskou reprezentaci.
V roce 2002 kandidoval ve volbách do poslanecké sněmovny za ČSSD. Za tutéž stranu kandidoval i ve volbách v roce 2006, byl zvolen a stal se poslancem.
| Sezóna | konečné umístění v SP | konečné umístění v Turné | prvních míst | druhých míst | třetích míst | stupně vítězů |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1981/1982 | 38. | |||||
| 1982/1983 | 10. | 1x | 1x | 1x | 3x | |
| 1983/1984 | 3. | 7. | 2x | 3x | 3x | 8x |
| 1984/1985 | 7. | 5. | 2x | 1x | 3x | |
| 1985/1986 | 13. | 1x | 2x | 3x | ||
| 1986/1987 | 39. | |||||
| 1987/1988 | 2. | 4x | 2x | 6x | ||
| 1988/1989 | 19. | 1x | 1x | |||
| 1989/1990 | 7. | 11. | 1x | 1x | 1x | 3x |
| 1990/1991 | 20. | |||||
| suma | 10x | 9x | 8x | 27x |
Skokani na lyžích | Čeští sportovci | Narození 1964 | Žijící lidé
This article is licensed under the GNU Free Documentation License.
It uses material from the
"Pavel Ploc".
Home Page • arts • business • computers • games • health • hospitals • home • kids & teens • news • physicians • recreation• reference • regional • science • shopping • society • sports • world