Parita kupní síly (anglicky Purchasing power parity, PPP) měny XY vyjadřuje počet jednotek národní měny, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na vnitrostátním trhu jako za jednotku měny XY na vnitrostátním trhu měny XY.

Parity kupní síly měn nejsou sice exaktně definovanou veličinou, avšak umožňují podstatně přesnější srovnání skutečné ekonomické úrovně, struktury a výkonnosti států. Základem výpočtu parit je porovnání cen v národních měnách u dostatečného počtu shodných výrobků a služeb na vnitrostátních trzích. To se zpravidla provádí metodou spotřebního koše vyjadřujícího běžné náklady domácnosti. V České republice toto porovnání provádí a obsahem spotřebního koše se zabývá Český statistický úřad.

Parita kupní síly se tedy liší od kursu měny, který určuje de facto zájem o českou korunu na mezinárodních finančních trzích a najdeme jej např. na kursovním lístku České národní banky, neboť zahrnuje i ty příjmy obyvatelstva, které nejsou přímo vyjádřeny peněžními jednotkami. Jde např. o různé dotace, regulované ceny, odlišné míry zdanění a sociální platby.

Představu o rozdílech mezi kursem měny a paritou kupní síly může dát následující tabulka hrubého domácího produktu v zemích Evropské unie v r. 2004. Zatímco Česká republika podle platného směnného kurzu dosahuje pouze 38 % průměru 25 zemí EU, v přepočtu podle parity kupní síly je to 70 %. Naproti tomu např. pro Velkou Británii je relace opačná, platí čísla 129 % a 119 %.

Makroekonomie

Paritat de poder adquisitiu | Paredd gallu prynu | Kaufkraftparität | Purchasing power parity | Paridad de poder adquisitivo | Parité de pouvoir d'achat | Keseimbangan kemampuan berbelanja | Kaupmáttarjöfnuður | 購買力平価説 | 구매력평가 | Pirktspējas paritāte | Koopkrachtpariteit | Paridade do poder de compra | Paritatea puterii de cumpărare | Паритет покупательной способности | Parita kúpnej sily | Köpkraftsparitet | ความเท่าเทียมกันของอำนาจซื้อ | Sức mua tương đương | 购买力平价