Přívlastek je větný člen, který rozvíjí podstatné jméno a upřesňuje jeho význam. Přívlastek bývá nejčastěji vyjádřen přídavným jménem (moudrý Wikipedista), méně často zájmenem (naše Wikipedie), číslovkou (druhá editace), podstatným jménem (úpravy na stránce), zřídka i infinitivem (přání zdokonalit) nebo příslovcem (cesta domů).
Dělení
Přívlastek shodný (PKS)
- shoduje se v : podstatném jméně , pádě , rodě , čísle stojí před podstatným jménem.
- příklad: nový dům, staré auto
Přívlastek neshodný (PKN)
- neshoduje se v : podstatném jméně vyznačuje se stejným podstatným jménem ve všech pádových otázkách. Nachází se proto za podstatným jménem
- k podtatnému jménu bývá připojován spojkami.
- příklad: Důl ze zlata,děti z města
Typy přívlastků
Přívlastek několikanásobný
- oddělují se čárkou
- Děj je na stejné významové rovině.
- Přívlastek několikanásobný lze zjistit tím, že mezi přídavná jména lze vkládat spojky
- příklad: Maminka dostala červené, žluté a modré květy.
Přívlastek postupně rozvíjející
- Jednotlivé členy nemají mezi sebou čárku.
- Děj se rozvíjí.
- Mezi jednotlivá přídavná jména nelze vkládat spojky
- příklad: Začal jsem se učit nový studijní obor.
Přívlastek těsný
- Nelze vypustit z věty, aníž by se změnil její význam.
- neodděluje se čárkami
- příklad: Cesta vinoucí se údolím byla blátivá. Stádo ovcí pasoucí se na Václavském náměstí hlídali dva psi.
- není zde možné vypustit přívlastek „vinoucí se údolím“, neboť by se velmi změnil smysl věty, ani u druhé věty „pasoucí se na Václavském náměstí“, protože to není běžné a je to tedy důležité sdělení
Přívlastek volný
- Lze vypustit z věty, aniž by se změnil význam věty.
- Vyznačuje se tím, že podává okolnosti za kterých děj probihá bližšího rázu.
- Odděluje se čárkami.
- Příklad: Stádo ovcí, pasoucí se na strání, hlídali dva psi
- Je možné ho vypustit, (pasoucí se na strání – podává bližší údaj, který není nutné znát, abychom věděli co se děje)
Větné členy
Attribut (Grammatik) | Attribut (lingvistik)