Přídavné jméno (též adjektivum, z latinského nomen adiectivum < adiectum „to, co leží vedle“) je jeden ze slovních druhů. Ve větě obvykle rozvíjí podstatné jméno, přisuzuje mu nějakou vlastnost. Příklady: zelený, různá, otřesní, nejevropštější. Ale pozor, vlastnost může být pojmenována také podstatným jménem, pokud ji potřebujeme do věty zapojit jako podstatné jméno a dáme jí příslušný tvar: zelenost, různost, otřesnost, evropskost. Přídavné jméno může označovat i děje, což je jinak typické pro slovesa: např. dělající, trpěný.

Přídavná jména v češtině

V českém jazyce se přídavná jména skloňují podle dvou základních vzorů. Měkká podle vzoru „jarní“ (mají 1. os. j.č. u všech tří rodů stejnou), tvrdá podle vzoru „mladý“ (mají 1. os. j.č. u všech tří rodů odlišnou - „mladý, mladá, mladé“).

Přídavná jména v latině a románských jazycích

V latině se adjektiva skloňují podobně jako substantiva (až na malé odchylky), proto může bez větších problémů docházet k zpodstatňování adjektiv. Srov. např. latinský superlativ amicissimus („nejpřátelštější“) a již ustálené substantivum amicus („přítel“).

Toto kolísání mezi adjektivy a substantivy je patrné i v románských jazycích, kde jeden výraz může sloužit jednou jako adjektivum, opdruhé jako substantivum; srov. italské slovo paziente - „trpělivý“ (adjektivum) i „pacient“ (substantivum). Týká se to zvláště původních latinských participií.

Slovní druhy

Прилагателно име | Adjectiu | Паллă ячĕ | Tillægsord | Adjektiv | Adjective | Adjektivo | Adjetivo | صفت (دستور زبان) | Adjectif | Buadhair | Adxectivo | Pridjevi | Aggettivo | 形容詞 | Īpašības vārds | Bijvoeglijk naamwoord | Adjektiv | Adjektiv | Przymiotnik | Adjetivo | Adjectiv | Имя прилагательное | Aggittivi | Adjective | Adjektiv | คำคุณศัพท์ | Pang-uri | Прикметник | Addjectif | 形容词