article

Nizozemsko, nepřesně také Nizozemí nebo Holandsko, je království ležící v severozápadní Evropě. Je jednou z nejhustěji osídlených zemí světa.

Holandsko je sice běžné označení pro celé Nizozemsko, pochází ale od názvu bývalého hrabství Holandsko, které zahrnuje dnešní province Severni a Jižní Holandsko, a přesně vzato znamená tedy jen část Nizozemí – viz Holandsko.

Nizozemí je označení historického nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, zhruba odpovídající území dnešních států Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, pro které se vžil nový název Benelux.

Provincie Nizozemska


Nizozemsko je tvořeno 12 provinciemi: Friesland, Groningen, Drenthe, Overijssel, Flevoland, Gelderland, Utrecht, Noord-Holland (Severní Holandsko), Zuid-Holland (Jižní Holandsko), Zeeland, Noord-Brabant (Severní Brabantsko) a Limburg.

Poloha a charakter území


Nizozemsko je nížinatá země na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Pro pobřežní oblasti Nizozemska jsou typické prolákliny mělkých přílivových pološin. Existují dva druhy těchto plošin – watty a marše. Watty jsou přílivem zaplavovány a odlivem obnažovány. Na mnoha místech obyvatelé země zpevnily písečné valy a přesypy, postavili hráze a odčerpáváním vody udržují watty vysušené-takto rozšiřují území státu. tyto plochy se nazývají poldery. Marše jsou úrodné pobřežní nížiny na říčních nánosech. Při jejich dostatečném odvodnění se mění v úrodná pole. Na východě a jihu Nizozemska se nachází pahorkatina, jejichž údolími protékají velké evropské řeky.Na jihozápadě se táhne lesnatá plošina, kde se nachází nejvyší vrchol Nizozemska, 322 metry vysoký Vaalserberg.

Podnebí


V Nizozemsku převládá podnebí oceánské. Roční úhrn srážek je poměrně vysoký, pohybuje se v rozmezí 750-850mm. Velmi často se ve vnitrozemí objevují mlhy a často vane silný vítr. Na pobřeží často zuří bouře. Tyto bouře mohou způsobovat záplavy. Jen šest dní v roce je v Nizozemsku bezvětrno. Podnebí v Nizozemsku ovlivňuje také teplý mořský proud v Atlantském oceánu. Díky němu jsou zimy relativně teplé, naopak léta nejsou příliš teplá.

Obyvatelstvo


90% všech Nizozemců žije ve městech. Ačkoli má Nizozemsko poloviční rozlohu České republiky je zde soustředěno více obyvatel než v ČR - 16 milionů. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Ranstad, kterou především tvoří čtyři velké aglomerace Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Nizozemsko je příkladem téměř homogenního státu. Vedle drtivé většiny Nizozemců zde žijí menšiny Frísů (jejich jazyk fríština je úřední) a Němců. Ještě menší jsou pak menšiny přistěhovalců z Maroka, Surinamu, Antil, Indonésie a Turecka.

Hospodářství


Základem nizozemského hospodářství je průmysl, obchod a doprava. Svoji nezanedbatelnou roli hraje i zemědělství. Nejdůležitější těžbou nerostné suroviny je těžba zemního plynu (Nizozemsko je v těžbě zemního plnyu 6. na světě). Ten je určen především k výrobě elektrické energie, kterou vyrábějí tepelné elektrárny na zemní plyn, a na export. Kromě něj se těží ještě ropa, sůl kamenná, draselno-hořečnaté soli, vápenec, slín a keramická hlína. Zvláště zpracování ropy je velmi rozvinuté, největší rafinerie se nachází u Rotterdamu, dále je rozvinutý průmysl chemický, elektrostrojírenský, potravinářský, sklářský, textilní, keramický, papírenský a hutnictví železa a hliníku. Díky velmi výhodné poloze u moře se velmi dobře daří obchodu a dopravě, vždyť Nizozemsko se může chlubit přístavem Europort v Rotterdamu, který je největší na světě.

V Nizozemsku je převaha nížin, je zde mírné vlhké podnebí a úrodné půdy, proto jsou zde předpoklady pro dobře rozvinuté zemědělství. Však nizozemské zemědělství je nejen že dobře rozvinuté, ale také intenzivní, výkonné a mechanizované. Zaměstnává ale jen 3,7% obyvatelstva. Pěstují se různé plodiny, nejvíce ale obilí, cukrová řepa, kukuřice a brambory. Živočišná výroba se na zemědělské produkci podílí celými 70% a zaměřuje se především na chov skotu, drůbeže a prasat.

Členství země v organizacích


Nizozemsko je členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO),OSN,Rady evropy,OBSE a OECD.

Podívejte se též na


Nizozemsko | Státy Evropy

Nederland | Niederlande | Países Baxos | Niðerland | هولندا | Holanda | Нідэрлянды | Холандия | Països Baixos | Yr Iseldiroedd | Holland | Niederlande | Ολλανδία | Netherlands | Nederlando | Países Bajos | Holland | Herbehereak | هلند | Alankomaat | Holland' | Pays-Bas | Nederlân | An Ísiltír | Países Baixos - Nederland | 𐌽𐌹𐌸𐌴𐍂𐌰𐌻𐌰𐌽𐌳 | הולנד | Nizozemska | Hollandia | Pais Basse | Belanda | Nederlando | Holland | Paesi Bassi | オランダ | ნიდერლანდი | 네덜란드 | Holanda | Nederlandia | Holland | Nederland | Olandija | Nīderlande | Холандија | Belanda | Eben Eyong | Ompa Atoyaapan | Nedderlannen | Nederlaand | Nederland | Nederland | Nederland | Païses Basses | Holandia | Países Baixos | Ţările de Jos | Olanda | Нидерланды | Olanda | Hollánda | Netherlands | Holandsko | Nizozemska | Holanda | Холандија | Hôlanê | Nederländerna | Uholanzi | ประเทศเนเธอร์แลนด์ | Netherlands | Hollanda | گوللاندىيە | Нідерланди | Hà Lan | Bas Payis | Paises Bajos | 荷兰 | Kē-tē-kok

 

This article is licensed under the GNU Free Documentation License. It uses material from the "Nizozemsko".

Home Pageartsbusinesscomputersgameshealthhospitalshomekids & teensnewsphysiciansrecreationreferenceregionalscienceshoppingsocietysportsworld