article

Moscow In Europe.png Moskva, rusky Москва , je hlavním městem Ruské federace a s 10 381 288 obyvatel (stav v lednu 2005) největším městem v Evropě (okolní města tvoří s Moskvou aglomeraci, již obývá 14 435 176 obyvatel (údaj ze stejného období)). Je politickým, hospodářským a kulturním centrem Ruské federace s Lomonosovovou univerzitou, množstvím dalších vysokých škol, kostelů, divadel, muzeí a galerií. Je také sídlem patriarchy ruské pravoslavné církve. Město má devět hlavních nádraží, čtyři mezinárodní letiště a dva říční přístavy, což z něj činí významný dopravní uzel. Charakter města dotváří jím protékající stejnojmenná řeka.

Čas je posunutý o dvě hodiny dopředu. Jsou tu velice krátké a světlé noci. Všechno je tady větší než kdekoliv jinde. Katedrály, domy, parky, ulice. Na první pohled Moskva vypadá, jako by byla postavena bez plánů a používala se jen improvizace.

Historické centrum je založené na pravoúhlém půdorysu a v jeho středu se rozkládá trojúhelníkový Kreml, prohlášený spolu s Rudým náměstím v roce 1990 za světové kulturní dědictví UNESCO.

Zeměpis


Moskva se nalézá v evropské části Ruska na 55,75° severní zeměpisné šířky a 37,62° východní zeměpisné délky. Město leží v průměrné nadmořské výšce 156 metrů v kopcovité krajině mezi řekami Volhou a Okou, na řece Moskvě, přítoku Oky, která se následně vlévá do Volhy. Řeka Moskva protéká územím města v meandrech ve směru severozápad-jihovýchod v délce asi 80 km, má od 120 do 200 metrů našíř. Do Moskvy se v katastru města vlévá další 140 vodních toků, z nichž jen 14 nyní zůstává na povrchu, ostatní byly kanalizovány. V roce 1937 byl otevřen kanál Moskva-Volha, který směřuje na sever.

Hranice města tvoří převážně celé jej obkružující dálniční okruh, dlouhý 109 km, na některých místech ho však překračující. Plocha města činí v současnosti 1 097,12 km², z toho přibližně třetinu zaujímá zeleň tvořená přibližně 100 parky či lesíky; vodní plochu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků. Kolem města se táhne 3é až 40 km dlouhý pás výletních lesíků s četnými zábavními atrakcemi.

Správní dělení

St Basils Cathedral-500px.jpg Moskva je rozdělena do deseti okresů a ty dále na 125 čtvrtí.

Moskevské okresy jsou tyto (čísla odpovídají číslům na přiloženém plánku):

  • 1. Zelenograd
  • 2. Severní
  • 3. Severovýchodní
  • 4. Severozápadní
  • 5. Centrální
  • 6. Východní
  • 7. Jižní
  • 8. Jihovýchodní
  • 9. Jihozápadní
  • 10. Západní

V čele každého okresu stojí prefekt, jmenovaný starostou Moskvy a jemu bezprostředně podřízený. Každý okres má také radu sestávající z 11 volených poslanců.

Dějiny


Počátky Moskvy

V první polovině 12. století se dnešní Moskva nalézala na západním okraji rostovsko-suzdalského knížectví. Její místo zaujímal zemědělský dvorec bojara Štěpána Kučky, po němž nesl dvorec jméno Kučkovo. Podle řeky také byl zván Moskva. Rostovsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij zabavil majetek bojara Kučky a Moskva se stala knížecím majetkem. Z roku 1147 pochází první písemná zmínka o Moskvě, Jurij Dolgorukij pozval svého spojence, novgorodsko-severského knížete Svatoslava, na setkání, které letopisec zapsal slovy: „Přijď ke mně, bratře, do Moskvy.“ Již roku 1156 pak kníže Jiří v souvislosti s posilováním obrany západní hranice suzdalského knížectví vybudoval v osadě opevnění obehnané dřevěnou palisádou, počátek dnešního Kremlu. V počátcích byla Moskva jedno z míst, které sloužilo jako místo noclehu suzdalských knížat. Měla však výhodu, že se nacházela na průsečíku několika obchodních cest, a to ji dávalo výhodu oproti ostatním sídlům ruského severovýchodu.

Budoucí význam Moskvy byl zapříčiněn jednak rostoucí mocí suzdalských knížat, která nakonec získala nad ostatními ruskými knížaty převahu, jednak stěhováním obyvatelstva do severovýchodních oblastí z jihu sužovaného nájezdy kočovníků. S tím, jak suzdalská knížata rozšiřovala svou moc, ocitla se Moskva uprostřed jejich knížectví. V Moskvě se první usadil údělný kníže Daniel (zemřel 1303), syn Alexandra Něvského a založil tím moskevskou větev rodu Rurikovců. Až jeho syn Ivan I. (Ivan Kalita) však získal titul velký kníže a sídlo ruských vládců, v té době ovšem pouze titulárních, přenesl natrvalo (s výjimkou krátkého mezidobí vlády Dimitrije III., který sídlil v Suzdalu) do Moskvy.

Svou moc nad ostatními větvemi Rurikovců se snažila moskevská knížata zabezpečit i přenesením sídla metropolity do svého města. Ruští metropolité měli od počátků oficiální sídlo v Kyjevě, metropolita Maxim však přenesl své sídlo do Vladimiru. Jeho nástupce Petr (v letech 1308-1326) vsadil na spolupráci s moskevskými knížaty a často pobýval v Moskvě. Metropolita Theognost (1328-1323) pak zcela přesídlil do Moskvy, kde nechal s podporou Ivana Kality a Simeona Hrdého vybudovat pět kamenných chrámů jako symbol prestižního postavení Moskvy. Theognostovi nástupci již všichni sídlili v Moskvě a Moskva se tak stala nejen politickým, ale i církevním centrem Ruska, což se odrazilo i na počtu obyvatel - v polovině 14. století jich v Moskvě žilo asi 30 000.

Moskva ve středověku a raném novověku

Dormition (Kremlin).JPG Další dějiny Moskvy byly ovlivněny skutečností, že se jednalo o sídlo ruských panovníků. V roce 1380 porazil Dimitrij Donský na Kulikově poli tatarské vojsko, čím ukázal, že Tataři nejsou neporazitelní, sama Moskva však na Dimitrijovo vítězství doplatila odvetnou výpravou chána Tochtamyše v roce 1382, při níž byla vypálena a vypleněna. Moskva nebyla nyní zpustošena Tatary poprvé, jako však dříve, i nyní se znovu vzpamatovala. Významnou změnu pro město představovala vláda Ivana III.: jednak tím, že na řece Ugře dosáhl definitivního vymanění z tatarské moci, jednak tím, že se v roce 1472 oženil s byzantskou princeznou Sofií Palailogovnou a začal vystupovat jako dědic její říše. To se odrazilo na podobě města, kam Sofie pozvala architekty z Itálie. Ti postavili Uspenský, Archangelský a Blagověsčenský chrám, Kreml rozmnožili věžemi a hradbami. Kamenné stavby se začaly v té době množit, kamenný palác si postavil například metropolita Iona. Na počátku 16. století již okolí Kremlu mělo charakter evropského města, ostatní čtvrti však byly ještě převážně dřevěné. Kromě stavební činnosti se Ivanovy politické postoje odrazily i v ideji Moskvy jako Třetího Říma.

Kultura a pamětihodnosti


Kremlin Spasskaya Tower.jpg | Moskau GUM.jpg | Moskau Uni.jpg | Moskau Bahnhof.jpg Kreml s celkem 20 věžemi je nejobdivuhodnější pamětihodností Moskvy. Tuto stavbu z červených pálených cihel vybudovali italští stavební mistři pozvaní v 15. století carem Ivanem III. Kreml přestavuje nejimpozantnější soubor nejrůznějších architektonických forem. Mezi nejznámější kostely a paláce patří chrám Nanebevzetí Panny Marie (Успенский Собор) se slavnými freskami, chrám Zvěstování (Благовещенский собор), chrám sv. Archanděla Michaela (Архангельский собор) a Velký kremelský palác.

Zastavme se na Rudém náměstí, které je ze tří stran charakterizováno symboly – chrámem Vasila Blaženého, mauzoleem V. I. Lenina a obchodním domem GUM (zařazený mezi 10 nejluxusnějších obchodních domů světa).

Pak následuje Tverská třída, Starý a Nový Arbat. Starý Arbat byl dříve centrem umění a literatury a dnes se zde nachází pestrý, životem pulsující bleší trh. Zato v Novém Arbatu jde posedět v některé z restaurací připravující speciality z téměř všech oblastí Ruska.

Dochovaly se překrásné stavby klasické Moskvy, například opevněné kláštery a velký počet kostelů postavených v 16. století.

Bolšoj těatr je světově proslulé divadlo s velkou návštěvností.

Výstaviště Všerossijnyj (dříve označované jako VDNCH - „Výstaviště hospodářských úspěchů“). V rozsáhlém, dnes velmi zanedbaném, areálu na severu Moskvy se nachází budovy představující jak bývalé součásti Sovětského svazu, tak i tématicky laděné čtvrti. Najdete tu tedy jak zemědělské stavby, například velkovýkrmnu vepřů nebo vyasfaltované koňské závodiště, tak ukázky technického pokroku včetně rakety Sojuz nebo obřích prvků sovětské elektrické přenosové sítě. Asi nejkrásnější jsou fontány. Celé výstaviště dnes působí velmi kontroverzním dojmem připomínající těžký život lidí v SSSR.

Mezi další zajímavosti 200 tun těžký zvon Car Kolokol, dále úřední budovy ruského prezidenta, Moskevská univerzita s výhledem na olympijský stadion v Lužnikách, Treťjakova galerie se světově proslulou sbírkou a televizní vysílač Ostankino.

Moskva je nádherná i v noci. V létě se přitom stmívá až v jedenáct hodin.

Kulturní a historické památky


a další

Podívejte se také na


Externí odkazy


Ruská města | Subjekty Ruské federace | Hlavní města Evropy | Moskva

Moskou | Moskau | Moscú | Moscow | موسكو | Moscú | Масква | Москва | Moskva | Moscou | Mòskwa | Мускав | Moscfa | Moskva | Moskau | Μόσχα | Moscow | Moskvo | Moscú | Moskva | Mosku | مسکو | Moskova | Moscou | Moscó | Moscova - Москва | 𐌼𐍉𐍃𐌺𐍅𐌰 | מוסקבה | मास्को | Moskva | Moszkva | Moscova | Moskwa | Moskva | Moskva | Mosca (Russia) | モスクワ | mosKUAS. | მოსკოვი | 모스크바 | Mosko | Moscua | Moskau | Moskou | Maskva | Maskava | Москва | Москова | Moskau | Moskou | Moskva | Moskva | Moscou | Мæскуы | Moskwa | مسکو | Moscovo | Moscova | Москва | Mosca (Russia) | Moskva | Moscow | Moskva | Moskva | Москва | Moskva | மாஸ்கோ | มอสโก | Moskova | Mäskäw | Муско | موسكۋا | Москва | Moskva | Moskva | Moscou | מאָסקװע | 莫斯科 | Moskva

 

This article is licensed under the GNU Free Documentation License. It uses material from the "Moskva".

Home Pageartsbusinesscomputersgameshealthhospitalshomekids & teensnewsphysiciansrecreationreferenceregionalscienceshoppingsocietysportsworld