Monzun je vítr, který mění směr se změnou ročního období. V létě přináší vlhký vzduch z oceánu na pevninu, a v zimě suchý vzduch z pevniny do moře. Monzuny se ojevují v celé Africe, Asii, ale nikde nehrají tak důležitou roli, jako na Indickém subkontinentě. V období od června do září sem přináší letní monzun vytrvalý déšť, tak životodárný pro rýži a jiné plodiny. Díky jim přežívá jedna destetina světové populace.

Monzuny ohlašují, alespoň pro některé oblasti, příchod jednoho z nejmokřejších počasí na světě. Do východní Afriky, Indie a jihovýchodní Asie přinášejí nejmohutnější a nejpravidelnější deště na světě.

Vznik monzunu

---

Protože se pevnina zahřívá rychleji než voda, je v květnu pevninská mama Asie často 10 °C teplejší než Indický oceán. Ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se. Vytváří tak oblast tlakové níže, díky které se monzun dává do pohybu. Aby se tlak vyrovnal, začne proudit na pevninu chladný těžší vzduch, který je nad oceánem. Na své cetě sbírá vypařenou mořskou vodu. Když monzun plný vlhkosti dosáhne pevniny, teplejší vzduch nad ní se odsouvá, vodní páry zkondenzují a začne pršet.

V zimě je tomu obráceně. Země se ochlazuje rychleji než oceán, takže monzun bez vlhkosti se žene z nitra kontinentu k moři. Pro Indii to znamená, že v době od října do května tu panuje stálé suché počasí.

Letní monzun spočívá v nerovnoměrném zahřívání pevniny a oceánu. V létě teplo z pevniny stoupá vzhůru, protože se pevnina zahřívá rychleji než oceán, vzniká tlaková níže. Vlhký vzduch z oceánu je následně přitahován, zaráží se o vysoká pohoří těchto oblastí a stoupá po nich vzhůru. V horách se ochlazuje a principielně vznikají bouřlivé srážky nad těmito oblastmi (Čerapundží).

Zimní monzun je závislý na nerovnoměrném ochlazování, tedy suchý vzduch z pevniny je přitahován k oceánu, přičemž vzniká tlaková výše (nízký tlak se mění na vysoký). Z moří se nasává vlhkost a prouděním nakonec dochází ke sněhovým srážkám - nejvíce na japonských ostrovech (Hókaidó).

Větry

Monsoon