Mezolit

Mezolit (z řec. mesos, μεσος = střední a lithos, λιθος = kámen) nebo také střední doba kamenná označuje období mezi cca 8 000 př.n.l. a začátkem neolitizace Evropy. Mezolit je pokračováním paleolitu za změněných přírodních podmínek a spíše jen tradičně uznáván za samostatné období.

Chronologie

Vzhledem k postupnému šíření zemědělství se spodní chronologická hranice udává na různých územích rozdílně. Pro střední Evropu platí cca 4 500 př.nl. Na Předním východě trvalo období mezolitu pouze krátce nebo na paleolit navazuje přímo neolit. Mezolit začíná na konci poslední doby ledové (resp. po jejím posledním studeném výkyvu - ml. dryas - 8300 př.n.l.), kdy nastává rychlé oteplování a nastupuje období geologické současnosti (holocénu). V závislosti na změně podnebí se mění vegetace a zvířata. Člověk prokázal vysokou schopnost adaptace a přizpůsobil se novým podmínkám.

Změna podnebí, vegetace a fauny

V důsledku oteplování se z jihu navracelo lesní rostlinstvo. Nejprve bříza a borovice, poté líska a pak se postupně rozšiřoval smíšený dubový les s dubem, jilmem, lípou a jasanem. Ve výrazně teplých a suchých sprašových stepích pokračoval vývoj černozemí. Voda z tajících ledovců se shromažďovala v jezerech a tvořila prostředí bohaté na ryby. S lesem se šířil los, jelen, srnec, divoké prase, zubr, medvěd, při vodních tocích se objevil bobr a vydra. Dále pes, zajíc a želva.

Potrava a její získávání

Od chladnomilné stádní zvěře otevřené tundry (kůň, sob) se lovci museli přeorientovat na lesní, spíše jednotlivě či v malých stádech žijící zvěř. Většího významu nabyl rybolov a lov vodního ptactva. Zejména zesílil podíl sběru lesních plodů. Chladné podnebí ledových dob umožňovalo konzervaci potravy mrazem, v mezolitu bylo nutné ji obstarávat pravidelně. Jeden nezdar při lovu už v mezolitu neznamenal ohrožení existence. Zvířata žila rozptýlena v prostoru lesa. Lov byl (na rozdíl od paleolitu) více individuální. K lovu se užíval luk, šípy a přinejmenším místy i pes (jako první domestikované zvíře). Mezolitiky skončila epocha lovců a sběračů.

Sídlení a bydlení

Rozptýlenost zdrojů potravy znamenala i rozptýlenost osídlení. Osady byly malé, během roku se pravděpodobně stěhovaly podle zdrojů obživy (lov – rybolov – sběr). Na jednom místě se mohlo jen stěží uživit větší množství lidí po celý rok. Nevíme, na jaké vzdálenosti se stěhovali, ale víme, že sídliště byla vyhledávána opakovaně. Osady sestávaly z nevelkých lehkých nezahloubených chat. Na některých sídlištích byly nalezeny oválné nebo nepravidelné jámy, ojediněle s kůlovými jamkami. Tyto zahloubené objekty byly snad sezóními obydlími pro chladnější období, lehká letní obydlí zřejmě nezanechala výraznější stopy.

Nástroje

Kamenná industrie

Znakem je především výrazná mikrolitizace všech nástrojů, která započala již v předchozím období. Typologickým znakem jsou geometrické tvary: trojúhelníky, lichoběžníky, kruhové úseče a jednoduché příčně retušované hrůtky.

Organické materiály

Na sídlištích konzervovaných rašelinou (Velká Británie, Dánsko, Skandinávie, Pobaltí) byly nalezeny početné nástroje a zbraně z jeleních a sobích parohů, dále předměty ze dřeva (luky, lopaty). Ve Freisacku (Braniborsko, západně od Berlína) byl nalezen fragment rybářské sítě, dále dřevěný plovák, části vesel, provázky atd. V Holandsku byl nalezen člun. Hojně se používaly kostěné a parohové nástroje (harpuny, oštěpy). Také lyže a saně.

Umění

Umění téměř úplně chybí, ve východním Německu jsou doklady umělecké činnosti pouze jako ornamentika na kostěných a parohových nástrojích (ryté linky, čárky, vrypy).

Mezolitici a neolitici

Během 6. tisíciletí byli lovci a sběrači vystřídáni pastevci a zemědělci neolitu. V dochované materiální kultuře se v celé Evropě však nenachází žádný náznak či předzvěst převratných následujících hospodářských změn. V mnoha regionech severní Evropy mezolitici zřejmě ještě po nějakou dobu přežívali a stali se tak současníky neolitických zemědělců, jinde pravděpodobně převzali novou civilizaci a přispěli tak k jejímu rychlému šíření.

Neolitici preferovali sprašové půdy, které mezolitici vyhledávali jen sporadicky, takže ke kontaktům (početně omezených skupin) takřka nedocházelo. Rychlý demografický růst neolitiků učinil z lokálních skupin mezolitického obyvatelstva během několika staletí nevýznamnou menšinu, jejichž životní prostor se neolitickou expanzí stále více zmenšoval. Mnohé technologické prvky považované za neolitické, jako jsou broušené kamenné nástroje či keramika, jsou nalézány již v „mezolitických“ vrstvách.

Nejvýznamnější evropské lokality

Olenij ostrov (na Oněžském jezeře, 300 km severovýchodně od Petrohradu)
Lepeski Vir (Srbsko)
Star Carr (Velká Británie)

Reference

Svoboda, J. (ed.) 2004: Mezolit severních Čech. Brno.
Mallory, J.P. 1989: In Search of the Indo-Europeans. London.
Whittle, A. 1999: Europe in the Neolithic. The Creation of New Worlds. Cambridge Univ. Press.
Price, D. 2000: Europe´s First Farmers. Cambridge Univ. Press.

Období pravěku | Archeologie

Gourt Home::Gourt :: Mezolit